První odhady množství vodíku vznikajícího pod oceánem ukazují na nečekanou velikost tamní biosféry

1. 6. 2020

První odhady množství vodíku generovaného pod dnem oceánu ukazují, jak rozšířený by zde mohl být život. Výsledky nového výzkumu také naznačují, možnosti života mimo naši planetu.

Země

Země Fotografie Země pořízená družicí Suomi NPP (je pojmenovaná podle amerického vědce Vernera E. Suomiho), která slouží k pozorování Země. Snímek byl pořízen přístrojem VIIRS (Visible/Infrared Imager Radiometer Suite), který je jedním z několika zařízení na palubě vesmírné sondy, jejímž úkolem je z polární oběžné dráhy detailně zkoumat atmosféru země, její klima a pomáhat ve zpřesnění předpovědi počasí.



Většina mikrobů na Zemi konzumuje sluneční světlo a pomocí fotosyntézy vytváří organické sloučeniny potřebné k jejich životu. Existují však organismy, které světlo nikdy neviděly a místo něj využívají vodík, který je uvolňován při interakci vody a hornin bohatých na železo.

V roce 2013 vědci zjistili, že v horninách pod dnem oceánu existuje takový mikrobiální život. Doposud však nebylo jisté, jak velká by tato biosféra mohla být.

Ve své studii proto vědci nejprve odhadli množství vodíku generovaného v chemických reakcích v oblasti středooceánského hřbetu (30 milionů tun ročně). Dále se pokusili spočítat, jaké množství tohoto vodíku je vypouštěno například hydrotermálními sopouchy do oceánu (20 milionů tun ročně). Rozdíl mezi těmito dvěma čísly podle vědců konzumují živé organismy ještě předtím, než se vodík dostane do oceánu. 

Velikost této nové biosféry by tak mohla být větší, než se předpokládalo a mohla by do značné míry ovlivňovat podmínky na planetě. Pokud by tento vodík nebyl konzumován živými organismy a dostal se až do atmosféry, mohl by způsobit nárůst plynů způsobujících skleníkový efekt a přispět tak k zahřívání planety.

Zatím se jedná o pouhé odhady, které navíc pracují pouze s limitovanou oblastí oceánského hřbetu. Jde však o první čísla, která naznačují možné rozšíření života hluboko pod hladinou oceánů, kam Slunce nesvítí.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Život

Experiment s červy ve vesmíru ukazuje, že stav beztíže mění geny živých organismů

26. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Podle studie, která vychází z experimentů ICE-FIRST a CERISE, ovlivňuje gravitace (a také její nedostatek) živé buňky na genetické úrovni. Analýza červů druhu Caenorhabditis, kteří strávili čas na ISS, ukazuje drobné změny v tisícovce jejich genů. Tento a další výzkumy hledají způsob, jakým pobyt ve vesmíru ovlivňuje živé organismy a zejména člověka.

celý článek

Nová studie potvrdila stáří prvních rostlin na souši, pochází z ordoviku

10. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

V hornině z Tennessee (USA) byly nalezeny fosilie rostlin staré 460 milionů let. Tento nález je souladu s dřívějším předpokladem stáří nejstarších suchozemských rostlin. Jedná se nicméně o první přímý nález, který původní předpoklady potvrzuje. Fosilie obsahují zkamenělé mechy, lišejníky a játrovky.

celý článek

Vědci rozluštili sled událostí, které vedly k největšímu vyhynutí na Zemi a otevřely cestu pro nástup dinosaurů

21. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Největší hromadný úbytek živočichů na Zemi nastal před 252 miliony lety na přelomu prvohor a druhohor (Permské vymírání). Za příčinu tohoto vymření je považována souhra několika situací, ale doposud nebylo stanoveno, jak po sobě následovaly. Vědci z projektu BASE-LiNE Earth nyní popsali, sled událostí, které k tomuto vymření vedly.

celý článek

Vědci probudili mikroby ukryté pod mořským dnem 100 milionů let

31. 7. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědcům z Japonska a USA se podařilo úspěšně oživit malé bakterie, které byly víc než 100 milionů let zachycené v sedimentech pod dnem Pacifiku na východ od Austrálie. V těchto nehostinných podmínkách s vysokým tlakem, nedostatkem kyslíku a jen malým množstvím potravy nemá život příliš šanci na přežití. Zkoumané organismy se však měly při změně okolních podmínek rychle k životu.

celý článek

Nová studie odhaduje pravděpodobnost vzniku jednoduchého života a civilizací ve vesmíru

20. 5. 2020

Možnost existence života mimo Zemi lidstvo odjakživa fascinovala. Mimozemský život však není snadné na velkou vzdálenost najít, vědci se proto zabývají pravděpodobností jeho existence. V nově publikované studii se profesor David Kipping pokusil tuto pravděpodobnost odhadnout. Jeho výzkum ukazuje, že za vhodných podmínek by mohl život na planetách vznikat relativně snadno, horší už je to se životem inteligentním.

celý článek

Objev nového druhu želvy v amazonském pralese

13. 5. 2020

Německý vědec Uwe Fritz společně se svým týmem popsal nový druh želvy, který obývá amazonský deštný prales. Vědci doposud považovali želvy v Amazonii za jeden druh, genetická analýza nicméně odhalila, že povodí řek Orinoko a Río Negro obývá druh odlišní od toho známého z povodí Amazonky.

celý článek

Vědci identifikovali prvního mnohobuněčného živočicha, který k životu nepotřebuje kyslík

11. 5. 2020

Začátkem tohoto roku vědci zjistili, že parazit Henneguya salminicola podobný medúze nepotřebuje ke svému životu kyslík. Doposud všechni známí mnohobuněční živočichové kyslík potřebují ke svému dýchání, jde tedy o převratný objev, který ukazuje na rozmanité fungování živých organismů na Zemi a potenciálně i jinde ve vesmíru.

celý článek