Nová studie odhaduje pravděpodobnost vzniku jednoduchého života a civilizací ve vesmíru
Možnost existence života mimo Zemi lidstvo odjakživa fascinovala. Mimozemský život však není snadné na velkou vzdálenost najít, vědci se proto zabývají pravděpodobností jeho existence. V nově publikované studii se profesor David Kipping pokusil tuto pravděpodobnost odhadnout. Jeho výzkum ukazuje, že za vhodných podmínek by mohl život na planetách vznikat relativně snadno, horší už je to se životem inteligentním.
Zeměkoule v noci Ze snímků pořízených orbitální observatoří NPP Suomi byla vytvořena následující fotka Evropy, Afriky a Asie.
V nové studii Kipping vycházel ze vzniku života na Zemi. Život na naší planetě vznikl relativně rychle poté, co se prostředí stabilizovalo, aby jej mohlo podporovat. Naopak první mnohobuněčné organismy, které byly předchůdcem naší civilizace, přišly mnohem později. Rychlý rozvoj jednoduchého života a naopak pomalý nástup života inteligentního podle Kippinga ukazuje na pravděpodobnost, s jakou by k tomu mohlo znovu dojít. Pokud by se historie opakovala, na Zemi by jednoduchý život mohl vzniknout s pravděpodobností 9:1, nebo vyšší. Lze tedy předpokládat, že by jednoduchý život mohl podobně snadno vznikat na podobných planetách ve vesmíru. Naopak pomalý nástup složitějšího života a ještě pomalejší příchod lidské civilizace, ukazuje na menší pravděpodobnost jeho vzniku. Podle Kippinga je to pouze 1,5:1. Sám autor nicméně upozorňuje, že jeho analýza ukazuje pouze na pravděpodobnost vzniku života a nevyplývá z ní nic jistého. Navíc ukazuje možnost vzniku života výhradně za podmínek, které panovaly v posledních několika miliardách let na Zemi.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Život
Experiment s červy ve vesmíru ukazuje, že stav beztíže mění geny živých organismů
Podle studie, která vychází z experimentů ICE-FIRST a CERISE, ovlivňuje gravitace (a také její nedostatek) živé buňky na genetické úrovni. Analýza červů druhu Caenorhabditis, kteří strávili čas na ISS, ukazuje drobné změny v tisícovce jejich genů. Tento a další výzkumy hledají způsob, jakým pobyt ve vesmíru ovlivňuje živé organismy a zejména člověka.
celý článekNová studie potvrdila stáří prvních rostlin na souši, pochází z ordoviku
V hornině z Tennessee (USA) byly nalezeny fosilie rostlin staré 460 milionů let. Tento nález je souladu s dřívějším předpokladem stáří nejstarších suchozemských rostlin. Jedná se nicméně o první přímý nález, který původní předpoklady potvrzuje. Fosilie obsahují zkamenělé mechy, lišejníky a játrovky.
celý článekVědci rozluštili sled událostí, které vedly k největšímu vyhynutí na Zemi a otevřely cestu pro nástup dinosaurů
Největší hromadný úbytek živočichů na Zemi nastal před 252 miliony lety na přelomu prvohor a druhohor (Permské vymírání). Za příčinu tohoto vymření je považována souhra několika situací, ale doposud nebylo stanoveno, jak po sobě následovaly. Vědci z projektu BASE-LiNE Earth nyní popsali, sled událostí, které k tomuto vymření vedly.
celý článekVědci probudili mikroby ukryté pod mořským dnem 100 milionů let
Vědcům z Japonska a USA se podařilo úspěšně oživit malé bakterie, které byly víc než 100 milionů let zachycené v sedimentech pod dnem Pacifiku na východ od Austrálie. V těchto nehostinných podmínkách s vysokým tlakem, nedostatkem kyslíku a jen malým množstvím potravy nemá život příliš šanci na přežití. Zkoumané organismy se však měly při změně okolních podmínek rychle k životu.
celý článekPrvní odhady množství vodíku vznikajícího pod oceánem ukazují na nečekanou velikost tamní biosféry
První odhady množství vodíku generovaného pod dnem oceánu ukazují, jak rozšířený by zde mohl být život. Výsledky nového výzkumu také naznačují, možnosti života mimo naši planetu.
celý článekObjev nového druhu želvy v amazonském pralese
Německý vědec Uwe Fritz společně se svým týmem popsal nový druh želvy, který obývá amazonský deštný prales. Vědci doposud považovali želvy v Amazonii za jeden druh, genetická analýza nicméně odhalila, že povodí řek Orinoko a Río Negro obývá druh odlišní od toho známého z povodí Amazonky.
celý článekVědci identifikovali prvního mnohobuněčného živočicha, který k životu nepotřebuje kyslík
Začátkem tohoto roku vědci zjistili, že parazit Henneguya salminicola podobný medúze nepotřebuje ke svému životu kyslík. Doposud všechni známí mnohobuněční živočichové kyslík potřebují ke svému dýchání, jde tedy o převratný objev, který ukazuje na rozmanité fungování živých organismů na Zemi a potenciálně i jinde ve vesmíru.
celý článek