Nová studie odhaduje pravděpodobnost vzniku jednoduchého života a civilizací ve vesmíru
Možnost existence života mimo Zemi lidstvo odjakživa fascinovala. Mimozemský život však není snadné na velkou vzdálenost najít, vědci se proto zabývají pravděpodobností jeho existence. V nově publikované studii se profesor David Kipping pokusil tuto pravděpodobnost odhadnout. Jeho výzkum ukazuje, že za vhodných podmínek by mohl život na planetách vznikat relativně snadno, horší už je to se životem inteligentním.
Zeměkoule v noci Ze snímků pořízených orbitální observatoří NPP Suomi byla vytvořena následující fotka Evropy, Afriky a Asie.
V nové studii Kipping vycházel ze vzniku života na Zemi. Život na naší planetě vznikl relativně rychle poté, co se prostředí stabilizovalo, aby jej mohlo podporovat. Naopak první mnohobuněčné organismy, které byly předchůdcem naší civilizace, přišly mnohem později. Rychlý rozvoj jednoduchého života a naopak pomalý nástup života inteligentního podle Kippinga ukazuje na pravděpodobnost, s jakou by k tomu mohlo znovu dojít. Pokud by se historie opakovala, na Zemi by jednoduchý život mohl vzniknout s pravděpodobností 9:1, nebo vyšší. Lze tedy předpokládat, že by jednoduchý život mohl podobně snadno vznikat na podobných planetách ve vesmíru. Naopak pomalý nástup složitějšího života a ještě pomalejší příchod lidské civilizace, ukazuje na menší pravděpodobnost jeho vzniku. Podle Kippinga je to pouze 1,5:1. Sám autor nicméně upozorňuje, že jeho analýza ukazuje pouze na pravděpodobnost vzniku života a nevyplývá z ní nic jistého. Navíc ukazuje možnost vzniku života výhradně za podmínek, které panovaly v posledních několika miliardách let na Zemi.
Více informací k tématu
Život
13. 6. 2021 (novější než zobrazený článek)
ŽivotSimulace ukazují, že měsíce bludných planet by mohly mít podmínky vhodné pro život
Vědci předpokládají, že naše galaxie je plná bludných planet, které neobíhají žádnou hvězdu a volně se pohybují mezihvězdným prostorem. Pokud by se u těchto planet nacházely měsíce, mohly by být místem, kde existují podmínky vhodné pro život. I když trochu jiný, než jak jej známe ze sluneční soustavy.
celý článek
18. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)ŽivotVědce překvapil nález rostlin pod více než kilometrem ledu v Grónsku
Ve vzorku materiálu z Grónska, který byl odebrán z hloubky více než 1,5 kilometru pod ledem, byly identifikovány zbytky rostlin z dávných časů. Podle vědců se jedná o sedimenty z doby, kdy bylo Grónsko bez své ledové pokrývky. Jejich stáří se odhaduje na méně než milion let.
celý článek
26. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)ŽivotExperiment s červy ve vesmíru ukazuje, že stav beztíže mění geny živých organismů
Podle studie, která vychází z experimentů ICE-FIRST a CERISE, ovlivňuje gravitace (a také její nedostatek) živé buňky na genetické úrovni. Analýza červů druhu Caenorhabditis, kteří strávili čas na ISS, ukazuje drobné změny v tisícovce jejich genů. Tento a další výzkumy hledají způsob, jakým pobyt ve vesmíru ovlivňuje živé organismy a zejména člověka.
celý článek
10. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)ŽivotNová studie potvrdila stáří prvních rostlin na souši, pochází z ordoviku
V hornině z Tennessee (USA) byly nalezeny fosilie rostlin staré 460 milionů let. Tento nález je souladu s dřívějším předpokladem stáří nejstarších suchozemských rostlin. Jedná se nicméně o první přímý nález, který původní předpoklady potvrzuje. Fosilie obsahují zkamenělé mechy, lišejníky a játrovky.
celý článek
21. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)ŽivotVědci rozluštili sled událostí, které vedly k největšímu vyhynutí na Zemi a otevřely cestu pro nástup dinosaurů
Největší hromadný úbytek živočichů na Zemi nastal před 252 miliony lety na přelomu prvohor a druhohor (Permské vymírání). Za příčinu tohoto vymření je považována souhra několika situací, ale doposud nebylo stanoveno, jak po sobě následovaly. Vědci z projektu BASE-LiNE Earth nyní popsali, sled událostí, které k tomuto vymření vedly.
celý článek
31. 7. 2020 (novější než zobrazený článek)ŽivotVědci probudili mikroby ukryté pod mořským dnem 100 milionů let
Vědcům z Japonska a USA se podařilo úspěšně oživit malé bakterie, které byly víc než 100 milionů let zachycené v sedimentech pod dnem Pacifiku na východ od Austrálie. V těchto nehostinných podmínkách s vysokým tlakem, nedostatkem kyslíku a jen malým množstvím potravy nemá život příliš šanci na přežití. Zkoumané organismy se však měly při změně okolních podmínek rychle k životu.
celý článek
1. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)ŽivotPrvní odhady množství vodíku vznikajícího pod oceánem ukazují na nečekanou velikost tamní biosféry
První odhady množství vodíku generovaného pod dnem oceánu ukazují, jak rozšířený by zde mohl být život. Výsledky nového výzkumu také naznačují, možnosti života mimo naši planetu.
celý článek
Zeměkoule v noci
Ze snímků pořízených orbitální observatoří NPP Suomi byla vytvořena následující fotka Evropy, Afriky a Asie.
Po úspěšném testovacím letu (a přistání) prototypu SN15 začátkem května nebylo nějakou dobu zřejmé, jaké budou následující kroky SpaceX při vývoji nové vesmírné lodě a rakety Starship. Vše nasvědčuje tomu, že prototyp Starship SN15 už nebude pro testovací lety vůbec...
Raketa Ariane 5 vynesla v pátek večer na oběžnou dráhu dvojici komunikačních družic. Vrátila se tak do provozu po téměř roce, kdy byl vylepšován její kryt, aby byly eliminovány vibrace nebezpečné pro náklad. Páteční start byl důležitou zkouškou rakety před podzimním letem...
Ve vzdálenosti 35 světelných let se astronomům podařilo přímo vyfotografovat exoplanetu. Jedná se o nejbližší přímo pozorovanou exoplanetu a zároveň jednu z nejchladnějších dodnes objevených. Objekt, který dostal označení COCONUTS-2b má podle nové studie přes 6 hmotností...
Astronomové z Itálie reportují objev nové hvězdokupy vzdálené přes 340 tisíc světelných let od středu Mléčné dráhy (Slunce se nachází asi 25 tisíc světelných let daleko). Jedná se o skupinu starých hvězd, která má zhruba 30 světelných let napříč. Hvězdokupa dostala...
Nový laboratorní modul Nauka (Multipurpose Laboratory Module, MLM) rozšířil Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Původně měl letět do vesmíru už v roce 2007, ale jeho start byl opakovaně odkládán. Nauka rozšířila prostory pro vědecké experimenty na stanici, má také vlastní...
Od února tohoto roku obíhá planetu Mars Čínská sonda Tianwen-1. Přivezla s sebou také přistávací modul s roverem Zhurong. Ten se od mateřské sondy oddělil 15. května a úspěšně přistál v rozsáhlém regionu Utopia Planitia. Od té doby rover zkoumá své okolí a posílá na Zemi...
Společnost Boeing plánovala na dnešní den opakování testovacího letu OFT (Orbital Flight Test) se svou vlastní vesmírnou lodí CST-100 Starliner. Let ale nakonec neproběhne, kvůli problémům na stanici. Nově vyvinutá kapsle při této misi poletí (zatím ještě bez posádky) k...
Hned tři vědecké studie publikované v posledním měsíci zpochybňují závěry dřívějšího výzkumu, podle kterého by pod jižním pólem Marsu mohla existovat jezera s kapalnou vodou. Jejich existence vzešla z interpretace radarových dat z orbitální sondy Mars Express. Podle nových...
Evropská vesmírná sonda JUICE úspěšně prošla další testovací fází, ve které úspěšně zvládla testování odolnosti v zařízení Large Space Simulator (LSS). Sonda, která míří k planetě Jupiter, bude muset zvládnout teploty mezi -180 a 250 °C a silně radiační prostředí....
Při pozorování supermasivní černé díry v galaxii I Zwicky 1 se vědcům podařilo zpozorovat záblesky rentgenové radiace. K jejich překvapení však nepocházela z okolí černé díry, které přímo pozorovali, ale z prostoru za ní. Jde o první pozorování tohoto fenoménu, kdy...
Trpasličí sférické galaxie jsou málo zářivé a rozptýlené objekty. Doposud však nebylo snadné jakkoli zkoumat jejich vnitřní pohyb. To nyní změnila mise vesmírného teleskopu Gaia, který mapuje hvězdy v Mléčné dráze a další objekty, včetně galaxií, které kolem naší...