Astronomové objevili v raném vesmíru vzácný typ prstencové galaxie
V raném vesmíru před 10,8 miliardami let objevili vědci zvláštní galaxii: nejde o disk, nebo jiný shluk hvězd, ale prstenec s prázdným středem. Podobné galaxie už byly pozorovány v blízkosti, nikdy však ve velké vzdálenosti (a tedy v dávné době).
Galaxie, prstencová
Tvar galaxie R5519 je zřejmě výsledkem dávné kolize s jinou galaxií, která ji připravila o její střed. Zůstalo tak prázdné torzo připomínající donut. Galaxie má napříč asi 42 tisíc světelných let a díra uprostřed má v průměru 18 tisíc světelných let. Ve zbylém prstenci probíhá intenzivní produkce nových hvězd. Galaxie R5519 zřejmě vznikla v kolizi s jinou, která jí doslova proletěla skrz. Předtím šlo zřejmě o diskovou galaxii s uspořádanou strukturou a tenkým diskem. V tomto období však byly uspořádané galaxie vzácné, objevovat se začaly až zhruba po dalších 3 miliardách let.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Galaxie
Mapa více než 25 tisíců známých supermasivních černých děr
Mezinárodní tým astronomů publikoval novou mapu s více než 25 tisíci supermasivními černými dírami. Astronomové ke svému studiu vesmíru využili 52 rádiových antén LOFAR umístěných v 9 evropských zemích. Supermasivní černé díry se nacházejí v jádrech většiny zkoumaných galaxií, každá tečka na této mapě tedy pochází z jiné galaxie.
celý článekProjekt SDSS mapující okolní vesmír vstupuje do své páté fáze, prozkoumá celou hvězdnou oblohu
Sloan Digital Sky Survey (SDSS) je projekt, jehož cílem je mapovat hvězdy v Mléčné dráze, černé díry a galaxie v lokálním vesmíru. První pozorování začala v roce 2000 a do loňského roku proběhly celkem čtyři fáze. V lednu 2021 začala fáze pátá, která přinese ještě větší počet mapovaných objektů. V loňském roce byla pomocí dat z SDSS sestavena zatím největší a nejdetailnější 3D mapa vesmíru.
celý článekNASA plánuje nový vesmírný teleskop SPHEREx, bude zkoumat, co se stalo těsně po velkém třesku
Nový vesmírný teleskop SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) pokročil do další fáze vývoje. Byl schválený předběžný design sondy a nyní bude navržen design finální. Mise, která bude mít za cíl zkoumat mimo jiné momenty těsně po velkém třesku, má začít v letech 2024-2025.
celý článekMasivní centrální galaxii v kupě Abel 2261 chybí supermasivní černá díra, vědci neví proč
Většina, ne-li všechny, masivní galaxie mají ve svém středu supermasivní černou díru, kolem které obíhají tělesa ve sféře jejich gravitačního vlivu. Ve vzdálenosti téměř tří miliard světelných let se nicméně nachází galaktická kupa Abel 2261, jejíž centrální galaxie zdánlivě žádnou supermasivní černou díru nemá. Vědci si tuto situaci zatím neumí nijak vysvětlit.
celý článekV hlubokém vesmíru byla objevena nová nadkupa galaxií
Astronomům se pomocí teleskopu eRosita podařilo najít ve vesmíru novou nadkupu galaxií. Tato struktura v sobě obsahuje nejméně 8 galaktickcýh kup, které jsou k sobě gravitačně vázány. Podobné objekty jsou jedny z největších známých ve vesmíru a mohou vědcům prozradit více o jeho evoluci a vývoji jeho dílčích součástí. Nová studie byla vedena Vittoriem Ghirardinim z Max Planck Institute.
celý článekNová studie zdvojnásobila počet známých hyperrychlých hvězd v naší galaxii
Astronomům se pomocí vesmírného teleskopu Gaia a pozemní observatoře LAMOST podařilo objevit 591 nových hyperrychlých hvězd. Jedná se o hvězdy, které se pohybují galaxií výrazně rychleji než ostatní. Nový objev zdvojnásobil počet známých hvězd s vysokou rychlostí v naší galaxii na více než tisícovku.
celý článekNejdelší mezigalaktické vlákno se táhne 50 milionů světelných let
V prostoru mezi galaxiemi se mohou nacházet vlákna tvořená plyny, která se táhnou miliony světelných let. Vědcům z University of Bonn se nyní podařilo objevit zatím nejdelší z těchto vláken - má nejméně 50 milionů světelných let na délku (Mléčná dráha má kolem 100 tisíc světelných let v průměru). Výsledky nového výzkumu byly publikovány v magazínu Astronomy and Astrophysics.
celý článek