Astronomové objevili v raném vesmíru vzácný typ prstencové galaxie
V raném vesmíru před 10,8 miliardami let objevili vědci zvláštní galaxii: nejde o disk, nebo jiný shluk hvězd, ale prstenec s prázdným středem. Podobné galaxie už byly pozorovány v blízkosti, nikdy však ve velké vzdálenosti (a tedy v dávné době).
Galaxie, prstencová
Tvar galaxie R5519 je zřejmě výsledkem dávné kolize s jinou galaxií, která ji připravila o její střed. Zůstalo tak prázdné torzo připomínající donut. Galaxie má napříč asi 42 tisíc světelných let a díra uprostřed má v průměru 18 tisíc světelných let. Ve zbylém prstenci probíhá intenzivní produkce nových hvězd. Galaxie R5519 zřejmě vznikla v kolizi s jinou, která jí doslova proletěla skrz. Předtím šlo zřejmě o diskovou galaxii s uspořádanou strukturou a tenkým diskem. V tomto období však byly uspořádané galaxie vzácné, objevovat se začaly až zhruba po dalších 3 miliardách let.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Galaxie
Objev pěti vzácných rádiových galaxií vědcům prozradí více o raném vesmíru
Astronomové detekovali pětici nových velkých rádiových galaxií (Giant Radio Galaxies, GRG). Mají velikosti mezi 2,3 a 2,6 milionů světelných let napříč (pro srovnání: Mléčná dráha má napříč mezi 150 - 200 tisíci světelných let). Studiem tohoto typu galaxií chtějí zjistit více o rádiových zdrojích ve vesmíru.
Haló obklopující sousední galaxii Andromedu se dotýká podobného regionu naší galaxie
Vědci pomocí vesmírného teleskopu Hubble zmapovali obálku plynů obklopující sousední galaxii Andromeda. Toto galaktické haló se rozpíná 1,3 - 2 miliony světelných let od galaxie, což je na půl cesty k Mléčné dráze. Jedná se o doposud nejdetailnější studii jakéhokoliv galaktického haló.
Astronomové pozorují nejvzdálenější galaxii podobnou Mléčné dráze
Astronomové pomocí radioteleskopu ALMA pozorovali extrémně vzdálenou galaxii SPT0418-47, která se překvapivě podobá Mléčné dráze. Galaxie je tak daleko, že světlo od ní k nám letělo přes 12 miliard let, existovala tedy v době, kdy měl vesmír stáří jen asi 1,5 miliard let. V tomto období vědci předpokládali existenci galaxií spíše s chaotickou strukturou, zřetelné vnitřní uspořádání této vzdálené galaxie tedy znamená velké překvapení.
Objev dvou nových kvazarů s výrazným červeným posuvem
Pomocí teleskopu Subaru se astronomům podařilo identifikovat dva nové kvazary s vysokým rudým posuvem. Jedná se o jedny z nejvzdálenějších a zároveň nejstarších pozorovatelných objektů ve vesmíru.
Detekce zbytkové radiové galaxie by mohla vědcům napovědět o aktivitách supermasivních černých děr
Vědci z Jihoafrické republiky a Indie objevili pomocí teleskopu GMRT (Giant Metrewave Radio Telescope) novou zbytkovou radiovou galaxii. Jde o galaxii, která měla aktivní galaktické jádro (AGN), které produkovalo silné rádiové vlny, postupně se však jeho aktivita uklidnila a galaxie tak vstoupila do tzv. zbytkové fáze. Studiem těchto galaxií chtějí vědci pochopit celý cyklus života rádiových galaxií.
Rozdílná rotace galaxií napříč vesmírem naznačuje jeho možnou rotaci
Analýza více než 200 tisíc spirálových galaxií odhalila nečekané spojení mezi směrem jejich rotace a možnou uspořádanou strukturou vesmíru. Podle autorů nové studie by jejich nová zjištění mohla naznačovat, že nově zrozený vesmír po velkém třesku rotoval.
Astronomové objevili nejvzdálenější (a nejstarší) galaxii s rotujícím diskem
Galaxie, které pozorujeme v dnešním vesmíru, vznikaly postupně a své aktuální hmotnosti dosáhly relativně nedávno v porovnání se stářím vesmíru. To však neplatí pro nově identifikovanou galaxii DLA0817g, astronomové ji pozorují v dávném vesmíru a už tehdy dosahovala uctivé hmotnosti. Jde zároveň o nejvzdálenější galaxii s rotujícím diskem, která kdy byla pozorována.