Rozdílná rotace galaxií napříč vesmírem naznačuje jeho možnou rotaci

Analýza více než 200 tisíc spirálových galaxií odhalila nečekané spojení mezi směrem jejich rotace a možnou uspořádanou strukturou vesmíru. Podle autorů nové studie by jejich nová zjištění mohla naznačovat, že nově zrozený vesmír po velkém třesku rotoval.

Galaktická růže Arp 273

Galaktická růže Arp 273 Arp 273 je dvojice galaxií UGC 1810 (nahoře) a UGC 1813 (dole), které se nachází ve vzdálenosti 300 milionů světelných let. Obě galaxie zřejmě prošly vzájemnou interakcí, která gravitací rozvířila jejich ramena a vytvořila tento obrázek, který připomíná rozkvetlou růži se stonkem.



Vědci vedení Liorem Shamirem zkoumali galaxie nacházející se v různých částech vesmíru. Z jejich výzkumu vyplynulo, že rozdíl mezi galaxiemi, které rotují ve směru hodinových ručiček a těch, které rotují opačným směrem, je asi 2 %. Ačkoli se zdá, že jde o malý podíl, na tak velkém vzorku jde o významný rozdíl.

Tato nesymetričnost se zdá být častější ve větší vzdálenosti od Země, což podle vědců naznačuje symetričtější uspořádání v raném vesmíru. Ten mohl krátce po svém vzniku rotovat, což by naznačovalo existenci uspořádanosti větší struktury, ve které se galaxie a kupy galaxií nacházejí.

Mezi největší struktury ve vesmíru jsou řazena vlákna kup galaxií a rozsáhlé oblasti prázdnoty, které mohou dosahovat rozměrů mnoha milionů světelných let. Studiem těchto struktur mohou vědci zjistit více o celém vesmíru, jeho vzniku a možném konci.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Galaxie

Observatoř ALMA objevila pomocí gravitační čočky mladou rotující galaxii v dávném vesmíru

Pozorování mladých galaxií v dávném vesmíru není snadné, jejich slabé světlo je často pod rozlišovací schopností dnešních teleskopů. Astronomové si nicméně mohou vypomoci přírodním úkazem známým jako gravitační čočka, kdy je světlo ze vzdáleného objektu zesíleno gravitací jiného tělesa. Mohli tak prozkoumat vzdálenou mladou galaxii RXCJ0600-z6, u které dokonce rozpoznali její vnitřní strukturu.

V galaktické kupě v souhvězdí Pece bylo objeveno množství kompaktních trpasličích galaxií

Astronomové z University of Groningen v Holandsku a dalších objevili 44 nových kompaktních trpasličích galaxií v galaktické kupě v souhvězdí Pece (Fornax Cluster). Tento druh malých galaxií byl poprvé identifikován teprve před 20 lety a představuje pomyslný most mezi kulovými hvězdokupami a trpasličími galaxiemi. Pro vědce představují unikátní objekty, které jim mohou napovědět o tom, jak se galaxie ve vesmíru vyvíjejí.

Teleskop Hubble objevil dva páry kvazarů v dávném vesmíru, zřejmě pochází z kolidujících galaxií

Astronomové našli s pomocí vesmírného teleskopu Hubble dvě dvojice vzájemně blízkých kvazarů. Domnívají se, že tyto aktivní supermasivní černé díry pochází z galaxií, které pozorují v procesu jejich sloučení. Drtivá většina doposud pozorovaných kvazarů byla osamocená, podle odhadů se dvojité kvazary vyskytují pouze v jednom z tisíce případů.

Event Horizon Telescope změřil magnetické pole supermasivní černé díry v galaxii M87

Event Horizon Telescope (EHT) zveřejnil nový pohled na supermasivní černou díru ve středu galaxie M87. Polarizované světlo z tohoto objektu ukazuje magnetické pole v těsné blízkosti černé díry. Studiem magnetismu v okolí černé díry mohou vědci zjistit nové informace o procesech, které vedou ke vzniku energetických proudů radiace, které se táhnou z jádra galaxie M87 tisíce světelných let daleko.

Astronomům se podařilo najít první supermasivní černou díru, která se pohybuje uvnitř svojí mateřské galaxie

Supermasivní černé díry se nacházejí v jádru galaxií a pohybují se zároveň s nimi (nebo možná galaxie zároveň s černou dírou). V nové studii v magazínu Astrophysical Journal vědci popisují první případ supermasivní černé díry, která se pohybuje uvnitř své mateřské galaxie J0437+2456. Příčina tohoto neobvyklého pohybu zatím není zřejmá, jedno z možných vysvětlení je, že by mohlo jít o následek kolize supermasivních černých děr.

Mapa více než 25 tisíců známých supermasivních černých děr

Mezinárodní tým astronomů publikoval novou mapu s více než 25 tisíci supermasivními černými dírami. Astronomové ke svému studiu vesmíru využili 52 rádiových antén LOFAR umístěných v 9 evropských zemích. Supermasivní černé díry se nacházejí v jádrech většiny zkoumaných galaxií, každá tečka na této mapě tedy pochází z jiné galaxie.

Projekt SDSS mapující okolní vesmír vstupuje do své páté fáze, prozkoumá celou hvězdnou oblohu

Sloan Digital Sky Survey (SDSS) je projekt, jehož cílem je mapovat hvězdy v Mléčné dráze, černé díry a galaxie v lokálním vesmíru. První pozorování začala v roce 2000 a do loňského roku proběhly celkem čtyři fáze. V lednu 2021 začala fáze pátá, která přinese ještě větší počet mapovaných objektů. V loňském roce byla pomocí dat z SDSS sestavena zatím největší a nejdetailnější 3D mapa vesmíru.