V hloubi husté atmosféry Venuše, pouhých 50 kilometrů nad povrchem se vyskytuje narušení mraků dlouhé až 7 500 kilometrů. Tento jev nyní vědci zpětně identifikovali na snímcích starých 35 let. Extrémně hustá atmosféra sousední planety tak získává další unikát - podobný jev totiž na jiné planetě zatím pozorovaný nebyl.
Venuše, narušení mraků hluboko v atmosféře Infračervené snímky mraků v atmosféře Venuše pořízené japonskou sondou Akatsuki v roce 2016.
Pohyb těchto mraků není v horních vrstvách pozorovatelný a vědcům proto dlouho unikal. K identifikaci tohoto doposud neznámého fenoménu pomohla japonská orbitální sonda Akatsuki, která planetu obíhá od konce roku 2015. Podobné jevy vyskytující se napříč celou planetou by mohly být pojítkem mezi povrchem a atmosférou. Na Venuši byly už dříve pozorovány formace mraků táhnoucí se tisíce kilometrů, nikdy však takhle nízko v atmosféře. Podle vědců by mohlo jít o projev Kelvinových-Helmholtzových vln, které s pozorovaným jevem sdílí některé své aspekty.Více o misi sondy Akatsuki
Vesmírná sonda Akatsuki vyletěla do vesmíru v roce 2010 a měla ještě téhož roku vstoupit na oběžnou dráhu Venuše. Manévr, který měl sondu umístit na oběžnou dráhu sousední planety, se však nepodařil, plánovaný dvanáctiminutový zážeh trval méně než tři minuty. Sonda se tak dostala na oběžnou dráhu kolem Slunce, místo aby obíhala Venuši. Po 5 letech v hibernaci, když se opět přiblížila Venuši, se vstup na orbitu nakonec podařil. Od prosince roku 2015 tak může Akatsuki zkoumat Venuši prostřednictvím svých 5 kamer.
Vesmírná sonda Parker Solar Probe zachytila noční stranu Venuše při svém třetím průletu kolem planety. Mise, která se primárně soustředí na Slunce, tak přináší vědecké poznatky také o sousední planetě. K Venuši se sonda během svojí mise přiblíží ještě nejméně 4x, aby upravila svou trajektorii a přiblížila se Slunci ještě víc.
celý článekKdyž v září vědci oznámili detekci fosfanu v atmosféře Venuše, vyvolalo to velký zájem po celém světě. Přítomnost této sloučeniny by mohla znamenat existenci života na sousední planetě. Nová interpretace vědeckých dat však přináší uklidnění, stejný pozorovaný efekt by totiž mohl být způsoben přítomností oxidu siřičitého. Který navíc dává na Venuši větší smysl.
celý článekEvropsko-americká sonda Solar Orbiter na své cestě ke Slunci proletěla 27. prosince kolem Venuše. Sonda proletěla ve vzdálenosti 7 500 kilometrů od horních vrstev atmosféry planety a využila její gravitace pro úpravu své trajektorie. Do roku 2030 se Venuši přiblíží ještě 7x.
Indická vesmírná organizace ISRO se chystá v prosinci 2024 poslat vesmírnou sondu k Venuši. Původně plánovala start mise Shukrayaan v polovině roku 2023, ale pandemie koronaviru způsobila odložení o více než rok. Na misi se kromě indických organizací buou podílet také instituce z Francie, Německa, Švédska a Ruska.
celý článekKdyž tým vědců vedených Jane Greavesovou oznámil v září objev fosfanu v atmosféře Venuše, objevilo se několik oponujících studií. Závěry vědců vyvolaly ve světě velký zájem, přítomnost této látky by totiž mohla znamenat existenci života na sousední planetě. Nová analýza dat z teleskopu ALMA fosfan v atmosféře Venuše potvrzuje, avšak v menším množství, než bylo v původní studii.
Vesmírná sonda BepiColombo využila na svojí cestě k planetě Merkur gravitaci Venuše, aby korigovala svou oběžnou dráhu. Při tomto průletu 15. října operátoři mise využili příležitosti a vyzkoušeli některé z instrumentů určených pro průzkum Merkuru.
celý článekAstronomům se podařilo detekovat molekuly fosfanu v atmosféře planety Venuše. Jde o překvapivý objev, tato látka totiž na Zemi vzniká v průmyslových procesech nebo za přispění živých organismů. Pro detekovanou koncentraci v atmosféře Venuše zatím vědci nemají žádné jednoznačné vysvětlení. Mohla by vznikat v dosud neznámých chemických procesech, nebo by mohla být produktem živých organismů žijících v oblacích planety.
celý článekHelikoptéra Ingenuity se v pondělí ráno stala prvním létajícím zařízením mimo planetu Zemi. Úspěšný testovací let NASA potvrdila před 13:00 středoevropského času, když na Zemi dorazila data z tohoto letu. Úspěšné předvedení letu v atmosféře Marsu by mělo do budoucna...
Nově publikovaná studie popisuje objev extrémně silného záblesku z hvězdy Proxima Centauri, která se nachází 4,2 světelných let daleko a je tak nejbližší hvězdou ke Slunci. Na tuto erupci narazili astronomové při pozorování hvězdy devíti teleskopy na Zemi i ve vesmíru. V...
Vesmírná sonda New Horizons, která v roce 2015 proletěla kolem trpasličí planety Pluto, pokračuje dál na své cestě k hranici sluneční soustavy. Jako teprve pátá sonda překročila 17. dubna hranici 50 AU od Slunce a nachází se tedy 50x dál od naší hvězdy, než planeta Země. New...
Na startovací rampě v Boca Chica se objevil nový prototyp vesmírné lodi Starship - SN15. Prototypy SN12, SN13 a SN14 nakonec nepoletí. Oproti svým předchůdcům SN8, SN9, SN10 a SN11 má stovky vylepšení. Kdy poletí SN15 zatím není zřejmé, ale mohlo by to být během dubna. Už v...
NASA plánuje v roce 2023 lunární misi VIPER, při které bude rover hledat vodu v polární oblasti Měsíce. Téměř půltunové zařízení na jeho povrch dopraví přistávací modul Griffin od Astrobotic, a ten bude do vesmíru vynesený na raketě Falcon Heavy od SpaceX. Robotická mise...
Podle vyjádření šéfa ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitry Rogozina postaví Rusko na oběžné dráze Země vlastní vesmírnou stanici. Práce na prvním modulu této stanice už údajně začaly. Rusko podle vyjádření některých představitelů v minulosti zároveň zvažuje...
Čínská vesmírná agentura připravuje svou první vesmírnou misi na hranici sluneční soustavy, při které zároveň navštíví Jupiter a Neptun. Zatím nejvzdálenější čínská sonda dnes obíhá planetu Mars a plánuje vypustit rover na její povrch. Dvojice vesmírných sond s...
Společnost Boeing plánuje opakování testovacího letu OFT-1 s komerční vesmírnou lodí CST-100 Starliner. Nově vyvinutá kapsle při něm poletí, zatím ještě bez posádky, k Mezinárodní vesmírné stanici. Při předchozím testu na konci roku 2019 se Starliner sice dostal do vesmíru,...
Téměř 20 let hledali francouzští vědci v Antarktickém sněhu drobné částečky materiálu pocházejícího z vesmíru. Jedná se o drobné prachové částice z komet a planetek, které proletěly atmosférou naší planety a dopadly na sníh jižního kontinentu. Množství nalezených...
NASA a SpaceX dál počítají s dubnovým startem mise Crew-2. Během druhého oficiálního letu nové vesmírné lodi poletí čtveřice astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici. Na palubě budou dva astronauti NASA, jeden z ESA a jeden z Japonska (JAXA). NASA ani SpaceX pro tuto misi...
NASA v pátek zveřejnila, že při misích Artemis budou astronauti létat na povrch Měsíce ve vesmírné lodi Starship od SpaceX. Doposud se programu Human Landing System (HLS) účastnily kromě SpaceX také společnosti Blue Origin společně s Lockheed Martin a Northrop Grumman a Dynetics....