Indická orbitální sonda Chandrayaan-2 obíhá kolem Měsíce rok, paliva by mohla mít na dalších 7
Indická lunární sonda Chandrayaan-2 už strávila na oběžné dráze Měsíce jeden rok. Udělala přitom 4 400 obletů a funguje tak jak bylo plánováno. Podle indické vesmírné organizace ISRO má sonda palivo na dalších 7 let operací.
Chandrayaan-2, oddělení přistávacího modulu
Chandrayaan-2
Indická mise Chandrayaan-2 je druhou v rámci indického lunárního programu. Při první misi Chandrayaan-1 byla v roce 2008 k Měsíci vyslána orbitální sonda a projektyl, který narazil do Měsíce. Během první mise sbírala indická vesmírná agentura ISRO data, která využila při designu mise druhé. Při misi Chandrayaan-2 vyšle raketa GSLV-MK III k Měsíci opět sondu na oběžnou dráhu, s ní však už poletí i přistávací modul s robotickým roverem. Cílem mise je oblast jižního pólu Měsíce.
| Sonda | Váha (kg) |
Délka mise |
|---|---|---|
| Orbitální sonda | 2 379 | 12 měsíců |
| Přistávací modul | 1 471 | 15 dní |
| Rover | 27 | 15 dní |
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Chandrayaan
Kde se bere voda na Měsíci? Kromě slunečního větru by mohla vznikat také za přispění magnetosféry Země
Na povrchu Měsíce se nachází voda - v permanentním stínu kráterů i vázaná v horninách. Doposud se předpokládalo, že pochází z interakcí slunečního větru s materiálem na povrchu. Nová studie nicméně odhalila, že by mohl existovat ještě další zdroj měsíční vody - Země. Vyplývá to z vědecké studie publikované v magazínu Astrophysical Journal Letters.
celý článekIndická sonda Chandrayaan-2 dokáže mapovat povrch Měsíce v bezprecedentním detailu
Orbitální sonda Chandrayaan-2 obíhá Měsíc od loňského roku. Přesto, že přistávací modul Vikram, který se od ní oddělil, byl při přistání ztracen, orbitální sonda je v pořádku a pokračuje ve svojí vlastní misi. Tou je mapování povrchu v dosud nevídaném detailu. Schopnosti její kamery jsou dokonce takové, že dokáže mapovat dno kráterů, kam nedopadá žádné přímé sluneční světlo.
celý článekAmerická orbitální sonda LRO našla na povrchu Měsíce zbytky indického přistávacího modulu Vikram
Vesmírná sonda LRO zachytila z oběžné dráhy Měsíce místo, kam dopadl indický přistávací modul Vikram, který byl součástí mise Chandrayaan-2. Na snímku ze sondy lze pozorovat zbytky sondy i místa na povrchu, která vykazují známky kontaktu.
Indická sonda Chandrayaan-2 našla z oběžné dráhy přistávací modul, probíhají pokusy o obnovení spojení
Po ztrátě spojení v průběhu pátečních přistávacích manévrů se podařilo nalézt lokaci indického přistávacího modulu Vikram na povrchu Měsíce. Modul se objevil na snímcích z orbitální sondy Chandrayaan-2, od které se předtím v pondělí oddělil. Indická vesmírná agentura ISRO zatím snímky nezveřejnila, pokouší se však o opětovné navázání spojení.
celý článekIndická lunární mise zřejmě skončila neúspěchem, přistávací modul se při přistáním odmlčel
Indický přistávací modul Vikram se v průběhu přibližování měsíčnímu povrchu odmlčel a je zřejmě ztracený. Oznámila to indická vesmírná agentura ISRO v pátek ve 22:48. Poslední komunikace proběhla ve výšce 2,1 kilometru od povrchu, v tu chvíli už ale byla sonda asi kilometr odchýlená od svojí plánované trajetorie. Indický neúspěch přichází jen několik měsíců po neúspěchu izraelské sondy Beresheet, která také nezvládla přistání.
celý článekIndický lunární rover se oddělil od mateřské orbitální sondy
Indická vesmírná agentura ISRO v pondělí oznámila úspěšné oddělení přistávacího modulu s roverem od orbitální sondy Chandrayaan-2. Rover nazvaný Pragyan by měl dosednout na povrch Měsíce během tohoto víkendu. Podle ISRO jsou všechny systémy na palubě mateřské sondy i přistávacího modulu v pořádku. V následujících dnech bude přistávací modul podroben dalšímu ověření fungování jeho systémů a postupným úpravám jeho oběžné dráhy, která jej navede k přistání v blízkosti jižního pólu.
celý článekIndická lunární sonda Chandrayaan 2 úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce
Indická vesmírná agentura ISRO na svém twitterovém účtu potvrdila vstup sondy Chandrayaan 2 na oběžnou dráhu Měsíce. Sonda nyní obíhá na oběžné dráze s maximálním přiblížením 114 km a vzdálením 18 072 kilometrů od povrchu. V následujících dnech upraví svou oběžnou dráhu na polární se vzdáleností 100 km od povrchu. Poté se od orbitální sondy oddělí přistávací modul, který by měl dosednout na povrch 7. září.
celý článek