Haló obklopující sousední galaxii Andromedu se dotýká podobného regionu naší galaxie

Vědci pomocí vesmírného teleskopu Hubble zmapovali obálku plynů obklopující sousední galaxii Andromeda. Toto galaktické haló se rozpíná 1,3 - 2 miliony světelných let od galaxie, což je na půl cesty k Mléčné dráze. Jedná se o doposud nejdetailnější studii jakéhokoliv galaktického haló.

Andromeda, galaktické haló

Andromeda, galaktické haló Galaxie Andromeda se nachází uprostřed obrázku. Kolem ní je fialovou barvou vyznačeno haló kolem galaxie. Oranžové body znázorňují 43 kvazarů, jejichž světlo bylo částečně absorbováno.



Andromeda

Andromeda (Messier 31, M31, NGC 224) je spirálovitá galaxie poblíž Mléčné dráhy. Obě galaxie jsou součástí Lokální skupiny galaxií, které jsou gravitačně vázány dohromady.

Andromeda se nachází zhruba 2,5 milionu světelných let od Země, postupně se však k naší galaxii přibližuje. Vědci očekávají, že se obě galaxie za 4,5 miliard let srazí.

Galaktické haló je sférická oblast obepínající hlavní viditelnou část galaxie. Je tvořena hvězdami a hvězdokupami, plazmou a zřejmě také temnou hmotou. Nová studie publikovaná v magazínu Astrophysical Journal se soustředila na plynovou obálku galaxie. Haló je nejvíce patrné u spirálovitých galaxií jako je Mléčná dráha nebo právě Andromeda.

Pokud by bylo možné galaktické haló Andromedy pozorovat lidským okem, na noční obloze by zabralo plochu až třikrát větší než je souhvězdí Velkého vozu. Haló naší vlastní galaxie není tak snadné změřit, vzhledem k podobnosti Mléčné dráhy a Andromedy vědci nicméně předpokládají, že jejich haló budou podobná.

Aby se o tomto regionu vědci dozvěděli více, prozkoumali 43 vzdálených kvazarů za Andromedou. Jejich světlo tedy na cestě k nám prošlo vnějšími obálkami sousední galaxie a jeho část byla materiálem v haló absorbována.

Haló Andromedy má k překvapení vědců vrstvenou strukturu s dvěma samostatnými obálkami. Vnitřní obálka dosahuje zhruba do vzdálenosti 0,5 milionu světelných let a je oproti té vnější výrazně víc komplexní a dynamická. Vnější obálka je hladší a teplejší. Tyto rozdíly by mohly podle vědců být způsobené rozdílnou aktivitou supernov v galaxii v různých obdobích. Právě supernovy by mohly být jedním ze zdrojů materiálu pro galaktická haló.



Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Galaxie

Mapa více než 25 tisíců známých supermasivních černých děr

6. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým astronomů publikoval novou mapu s více než 25 tisíci supermasivními černými dírami. Astronomové ke svému studiu vesmíru využili 52 rádiových antén LOFAR umístěných v 9 evropských zemích. Supermasivní černé díry se nacházejí v jádrech většiny zkoumaných galaxií, každá tečka na této mapě tedy pochází z jiné galaxie.

celý článek

Projekt SDSS mapující okolní vesmír vstupuje do své páté fáze, prozkoumá celou hvězdnou oblohu

10. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Sloan Digital Sky Survey (SDSS) je projekt, jehož cílem je mapovat hvězdy v Mléčné dráze, černé díry a galaxie v lokálním vesmíru. První pozorování začala v roce 2000 a do loňského roku proběhly celkem čtyři fáze. V lednu 2021 začala fáze pátá, která přinese ještě větší počet mapovaných objektů. V loňském roce byla pomocí dat z SDSS sestavena zatím největší a nejdetailnější 3D mapa vesmíru.

celý článek

NASA plánuje nový vesmírný teleskop SPHEREx, bude zkoumat, co se stalo těsně po velkém třesku

8. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nový vesmírný teleskop SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) pokročil do další fáze vývoje. Byl schválený předběžný design sondy a nyní bude navržen design finální. Mise, která bude mít za cíl zkoumat mimo jiné momenty těsně po velkém třesku, má začít v letech 2024-2025.

celý článek

Masivní centrální galaxii v kupě Abel 2261 chybí supermasivní černá díra, vědci neví proč

2. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Většina, ne-li všechny, masivní galaxie mají ve svém středu supermasivní černou díru, kolem které obíhají tělesa ve sféře jejich gravitačního vlivu. Ve vzdálenosti téměř tří miliard světelných let se nicméně nachází galaktická kupa Abel 2261, jejíž centrální galaxie zdánlivě žádnou supermasivní černou díru nemá. Vědci si tuto situaci zatím neumí nijak vysvětlit.

celý článek

V hlubokém vesmíru byla objevena nová nadkupa galaxií

31. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomům se pomocí teleskopu eRosita podařilo najít ve vesmíru novou nadkupu galaxií. Tato struktura v sobě obsahuje nejméně 8 galaktickcýh kup, které jsou k sobě gravitačně vázány. Podobné objekty jsou jedny z největších známých ve vesmíru a mohou vědcům prozradit více o jeho evoluci a vývoji jeho dílčích součástí. Nová studie byla vedena Vittoriem Ghirardinim z Max Planck Institute.

celý článek

Nová studie zdvojnásobila počet známých hyperrychlých hvězd v naší galaxii

30. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomům se pomocí vesmírného teleskopu Gaia a pozemní observatoře LAMOST podařilo objevit 591 nových hyperrychlých hvězd. Jedná se o hvězdy, které se pohybují galaxií výrazně rychleji než ostatní. Nový objev zdvojnásobil počet známých hvězd s vysokou rychlostí v naší galaxii na více než tisícovku.

celý článek

Nejdelší mezigalaktické vlákno se táhne 50 milionů světelných let

27. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

V prostoru mezi galaxiemi se mohou nacházet vlákna tvořená plyny, která se táhnou miliony světelných let. Vědcům z University of Bonn se nyní podařilo objevit zatím nejdelší z těchto vláken - má nejméně 50 milionů světelných let na délku (Mléčná dráha má kolem 100 tisíc světelných let v průměru). Výsledky nového výzkumu byly publikovány v magazínu Astronomy and Astrophysics.

celý článek