Haló obklopující sousední galaxii Andromedu se dotýká podobného regionu naší galaxie

Vědci pomocí vesmírného teleskopu Hubble zmapovali obálku plynů obklopující sousední galaxii Andromeda. Toto galaktické haló se rozpíná 1,3 - 2 miliony světelných let od galaxie, což je na půl cesty k Mléčné dráze. Jedná se o doposud nejdetailnější studii jakéhokoliv galaktického haló.

Andromeda, galaktické haló

Andromeda, galaktické haló Galaxie Andromeda se nachází uprostřed obrázku. Kolem ní je fialovou barvou vyznačeno haló kolem galaxie. Oranžové body znázorňují 43 kvazarů, jejichž světlo bylo částečně absorbováno.



Andromeda

Andromeda (Messier 31, M31, NGC 224) je spirálovitá galaxie poblíž Mléčné dráhy. Obě galaxie jsou součástí Lokální skupiny galaxií, které jsou gravitačně vázány dohromady.

Andromeda se nachází zhruba 2,5 milionu světelných let od Země, postupně se však k naší galaxii přibližuje. Vědci očekávají, že se obě galaxie za 4,5 miliard let srazí.

Galaktické haló je sférická oblast obepínající hlavní viditelnou část galaxie. Je tvořena hvězdami a hvězdokupami, plazmou a zřejmě také temnou hmotou. Nová studie publikovaná v magazínu Astrophysical Journal se soustředila na plynovou obálku galaxie. Haló je nejvíce patrné u spirálovitých galaxií jako je Mléčná dráha nebo právě Andromeda.

Pokud by bylo možné galaktické haló Andromedy pozorovat lidským okem, na noční obloze by zabralo plochu až třikrát větší než je souhvězdí Velkého vozu. Haló naší vlastní galaxie není tak snadné změřit, vzhledem k podobnosti Mléčné dráhy a Andromedy vědci nicméně předpokládají, že jejich haló budou podobná.

Aby se o tomto regionu vědci dozvěděli více, prozkoumali 43 vzdálených kvazarů za Andromedou. Jejich světlo tedy na cestě k nám prošlo vnějšími obálkami sousední galaxie a jeho část byla materiálem v haló absorbována.

Haló Andromedy má k překvapení vědců vrstvenou strukturu s dvěma samostatnými obálkami. Vnitřní obálka dosahuje zhruba do vzdálenosti 0,5 milionu světelných let a je oproti té vnější výrazně víc komplexní a dynamická. Vnější obálka je hladší a teplejší. Tyto rozdíly by mohly podle vědců být způsobené rozdílnou aktivitou supernov v galaxii v různých obdobích. Právě supernovy by mohly být jedním ze zdrojů materiálu pro galaktická haló.



Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Galaxie

Astronomové našli proudy radiace u galaxií, které původně žádné neukazovaly

24. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Průzkum vzdálených galaxií ukázal existenci proudů radiace u objektů, které podobnou aktivitu dříve nevykazovaly. Podle studie publikované v Astrophysical Journal se jedná o evidenci, že jádra těchto galaxií se stala v posledních několika letech aktivní.

celý článek

Objev nového extrémně variabilního kvazaru ve vzdáleném vesmíru

14. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Analýzou dat z dřívějších astronomických průzkumů se japonským astronomům podařilo najít nový extrémně proměnlivý kvazar. Z historických dat se jim o něm podařilo získat informace za posledních 30 let. Nově objevený objekt s označením SDSS J125809.31+351943.0 je kvazar s jedním z nejvýraznějších zvýšení zářivosti.

celý článek

V galaxii M85 se nachází tři různé skupiny kulových hvězdokup nesoucí známky předchozích událostí

26. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové prozkoumali kulové hvězdokupy v galaxii Messier 85 a identifikovali v ní tři různé typy těchto specifických uskupení hvězd. Každá z nich má jinou barvu, rychlost a složení a zdá se, že každá z nich vypovídá o specifické události, která se v této galaxii stala.

celý článek

Izolované trpasličí galaxie by vědcům mohly prozradit více o evoluci hvězd

18. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomům ze Special Astrophysical Observatory v Rusku se podařilo určit přesné vzdálenosti a metalicitu 18 trpasličích galaxií. Využili k tomu metodu TRGB (Tip of the red-giant branch), při které je zkoumána nejzářivější hvězda ve fázi rudého obra, podle které je následně určena vzdálenost celé galaxie.

celý článek

Plyny unikající z galaxií by mohly prozrazovat více o procesech uvnitř

9. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomům z Japonska se podařilo pomocí observatoře ALMA detekovat molekulární proud vycházející z galaxie NGC 1482. Detekovaný únik materiálu z galaxie označovaný jako galaktický vítr by mohl vědcům prozradit více o vnitřních procesech, které v ní probíhají.

celý článek

Rychle rotující hvězdy v centru Mléčné dráhy by mohly pocházet z okraje galaxie

1. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Podle vědecké studie, která vyšla v magazínu The Astrophysical Journal Letters, se v jdáru naší galaxie nachází skupina hvězd, které se liší od ostatních ve svém okolí. Tyto hvězdy zřejmě vznikly jinde v Mléčné dráze a do jejího středu se dostaly až po svém zrodu.

celý článek

V galaxii M51 byl objeven první kandidát na planetu mimo Mléčnou dráhou

30. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Ve sluneční soustavě máme 8 planet. V posledních dvou dekádách k nim astronomové objevili několik tisícovek exoplanet v Mléčné dráze. Nyní se vědcům podařilo objevit prvního kandidáta na extragalaktickou planetu, tedy planetu obíhající hvězdu mimo naši galaxii. Jedná se o objekt v binárním systému v galaxii M51 (Vírová galaxie, Whirlpool) ve vzdálenosti 23 milionů světelných let.

celý článek