Trojhvězdu GW Orionis obklopují prstence materiálu obíhající v různých rovinách

Dva vědecké týmy pracující s radiovou observatoří ALMA a teleskopem VLT v Čile prozkoumaly první známý případ protoplanetárního disku s výrazně neuspořádanými prstenci. Hned tři prstence obíhají mladou trojhvězdu GW Orionis a v budoucnosti z jejich materiálu vzniknou exoplanety. Vědce tento systém velmi zajímá, ukazuje jim totiž, jak se rodí planety v prostředí tří hvězd, které se vzájemně svou gravitací ovlivňují.

Hvězda GW Orionis

Hvězda GW Orionis Kombinace snímků z teleskopů ALMA (modrá barva) a VLT (oranžová a červená barva). Pozorování z radioteleskopu ALMA ukazují strukturu prstenců kolem trojhvězdy. Teleskop VLT s instrumentem SPHERE zase ukázal jak vypadá střed celého systému včetně stínu, který vrhá deformovaný vnitřní disk na sousední materiál.



Planety vznikají z disku materiálu, který se formuje kolem mladých hvězd. U Slunce před 4,5 miliardami let existoval také takový, na rozdíl od hvězdy GW Orionis byl však relativně malý a uspořádaný. Všechny planety ve sluneční soustavě proto obíhají naši hvězdu víceméně v jedné rovině.

Animace struktury systému GW Orionis

Hvězda GW Orionis se nachází ve vzdálenosti 1 300 světelných let v souhvězdí Orionu. Tvoří ji dvě vnitřní hvězdy, které mají 280 a 170 % hmotnosti Slunce a které jsou od sebe vzdáleny zhruba jako Země od Slunce (1 AU). Hvězda třetí se nachází ve vzdálenosti 8 AU od nich a je asi jen o 15 % hmotnější než Slunce. Kolem nich se nacházejí hned tři samostatné prstence ve vzdálenosti 46, 185 a 340 AU. Pro srovnání: planeta Neptun obíhá Slunce ve vzdálenosti asi 30 AU. Vnitřní prstenec je výrazně vychýlený v porovnání s ostatními dvěma a třemi hvězdami. Jeho orientace způsobuje, že vrhá stín na sousední prstenec, což se vědcům podařilo pozorovat pomocí teleskopu VLT (Very Large Telescope). Vnější prstenec je zase největší z doposud pozorovaných podobných protoplanetárních disků - pokud se z něj zrodí nějaká exoplaneta, bude 10x dál od svojí hvězdy než Neptun od Slunce. Hvězdný systém GW Orionis se zdá být poměrně chaotický, mísí se v něm gravitační síly hned tří masivních hvězd. Pokud z materiálu v jejich okolí skutečně vzniknou nové planety, pohled z jejich povrchu na noční oblohu bude dechberoucí.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hvězdy

Betelgeuse je blíž a menší, než se původně myslelo. Do supernovy má hvězda zřejmě ještě daleko

19. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Betelgeuse je blíž a menší, než se původně myslelo. Do supernovy má hvězda zřejmě ještě dalekoNová pozorování a počítačové modely vedly vědce vedené doktorkou Meridith Joycovou ke zpřesnění vzdálenosti a velikosti hvězdy Betelgeuse. Podle jejich výzkumu publikovaného v Astrophysical Journal má Betelgeuse poloměr 3,55 AU a nachází se 548 světelných let daleko.

celý článek

Izolované trpasličí galaxie by vědcům mohly prozradit více o evoluci hvězd

18. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Izolované trpasličí galaxie by vědcům mohly prozradit více o evoluci hvězdAstronomům ze Special Astrophysical Observatory v Rusku se podařilo určit přesné vzdálenosti a metalicitu 18 trpasličích galaxií. Využili k tomu metodu TRGB (Tip of the red-giant branch), při které je zkoumána nejzářivější hvězda ve fázi rudého obra, podle které je následně určena vzdálenost celé galaxie.

celý článek

Prstence materiálu kolem rodící se hvězdy ukazují, že planety vznikají zároveň s hvězdami

14. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Prstence materiálu kolem rodící se hvězdy ukazují, že planety vznikají zároveň s hvězdamiAstronomům se podařilo najít evidenci, že planety se začínají rodit už v době, kdy se jejich mateřské hvězdy stále ještě formují. Snímky z teleskopu ALMA ukazují mladou protohvězdu IRS 63 s rotujícím diskem materiálu, ve kterém se objevují mezery a prstence, které naznačují rodící se nové exoplanety. Sama hvězda je přitom stále ještě v procesu svého formování.

celý článek

Vědci vedení Jaroslavem Mercem z Karlovy univerzity identifikovali novou symbiotickou hvězdu

9. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci vedení Jaroslavem Mercem z Karlovy univerzity identifikovali novou symbiotickou hvězduMezinárodní tým vědců vedený Jaroslavem Mercem z Karlovy univerzity identifikoval novou symbiotickou hvězdu tvořenou bílým trpaslíkem, který vysává materiál ze sousedního červeného obra. Ke svému výzkumu vědci využili několika teleskopů na Zemi a evropského vesmírného teleskopu Gaia, jehož data jsou veřejně přístupná. Podobné hvězdy jsou pro astronomy velmi zajímavé, protože jim pomáhají pochopit evoluci hvězd.

celý článek

V blízké hvězdokupě se skrývalo 70 dosud neznámých variabilních hvězd

5. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

V blízké hvězdokupě se skrývalo 70 dosud neznámých variabilních hvězdV otevřené hvězdokupě NGC 559 ve vzdálenosti 7 900 světelných let se indickým astronomům podařilo identifikovat 70 nových variabilních hvězd. Jde o výsledek dlouhodobé fotometrické studie zkoumající evoluci hvězd. Ve hvězdokupách se nachází hvězdy s podobnými vlastnostmi jako jsou věk, počáteční složení a vzdálenost od Země, což dává vědcům unikátní možnost zkoumat jejich vlastnosti.

celý článek

Objev exoplanety v blízkosti bílého trpaslíka - na místě, kde by neměla přežít

18. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Objev exoplanety v blízkosti bílého trpaslíka - na místě, kde by neměla přežítMezinárodní tým astronomů objevil první netknutou planetu obíhající velmi blízko bílému trpaslíku. Jedná se o hustý zbytek jádra hvězdy podobné Slunci v jehož okolí panují pro planety nehostinné podmínky. Vědci zatím neví, jak může exoplaneta v takovém prostředí přežít, její existenci si tak zatím neumí vysvětlit.

celý článek

Pozorování Hubblovým teleskopem odhalila příčinu pohasnutí hvězdy Betelgeuse ze začátku tohoto roku

17. 8. 2020

Pozorování Hubblovým teleskopem odhalila příčinu pohasnutí hvězdy Betelgeuse ze začátku tohoto rokuPozorování vesmírným teleskopem Hubble odhalují příčinu pohasnutí jedné z nejjasnějších hvězd na noční obloze začátkem letošního roku. Hvězda Betelgeuse koncem loňského a začátkem tohoto roku zářila o desítky procent slaběji, než je běžné. Podle nového výzkumu to bylo způsobeno oblakem materiálu vyvrženého z hvězdy, který zablokoval část jejího světla.

celý článek