Trojhvězdu GW Orionis obklopují prstence materiálu obíhající v různých rovinách

Dva vědecké týmy pracující s radiovou observatoří ALMA a teleskopem VLT v Čile prozkoumaly první známý případ protoplanetárního disku s výrazně neuspořádanými prstenci. Hned tři prstence obíhají mladou trojhvězdu GW Orionis a v budoucnosti z jejich materiálu vzniknou exoplanety. Vědce tento systém velmi zajímá, ukazuje jim totiž, jak se rodí planety v prostředí tří hvězd, které se vzájemně svou gravitací ovlivňují.

Hvězda GW Orionis

Hvězda GW Orionis Kombinace snímků z teleskopů ALMA (modrá barva) a VLT (oranžová a červená barva). Pozorování z radioteleskopu ALMA ukazují strukturu prstenců kolem trojhvězdy. Teleskop VLT s instrumentem SPHERE zase ukázal jak vypadá střed celého systému včetně stínu, který vrhá deformovaný vnitřní disk na sousední materiál.



Planety vznikají z disku materiálu, který se formuje kolem mladých hvězd. U Slunce před 4,5 miliardami let existoval také takový, na rozdíl od hvězdy GW Orionis byl však relativně malý a uspořádaný. Všechny planety ve sluneční soustavě proto obíhají naši hvězdu víceméně v jedné rovině.

Animace struktury systému GW Orionis

Hvězda GW Orionis se nachází ve vzdálenosti 1 300 světelných let v souhvězdí Orionu. Tvoří ji dvě vnitřní hvězdy, které mají 280 a 170 % hmotnosti Slunce a které jsou od sebe vzdáleny zhruba jako Země od Slunce (1 AU). Hvězda třetí se nachází ve vzdálenosti 8 AU od nich a je asi jen o 15 % hmotnější než Slunce. Kolem nich se nacházejí hned tři samostatné prstence ve vzdálenosti 46, 185 a 340 AU. Pro srovnání: planeta Neptun obíhá Slunce ve vzdálenosti asi 30 AU. Vnitřní prstenec je výrazně vychýlený v porovnání s ostatními dvěma a třemi hvězdami. Jeho orientace způsobuje, že vrhá stín na sousední prstenec, což se vědcům podařilo pozorovat pomocí teleskopu VLT (Very Large Telescope). Vnější prstenec je zase největší z doposud pozorovaných podobných protoplanetárních disků - pokud se z něj zrodí nějaká exoplaneta, bude 10x dál od svojí hvězdy než Neptun od Slunce. Hvězdný systém GW Orionis se zdá být poměrně chaotický, mísí se v něm gravitační síly hned tří masivních hvězd. Pokud z materiálu v jejich okolí skutečně vzniknou nové planety, pohled z jejich povrchu na noční oblohu bude dechberoucí.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hvězdy

Silné rádiové signály z Krabí mlhoviny jsou doprovázeny zvýšenými emisemi v celém spektru

17. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Z téměř tří tisíc známých pulzarů jen hrstka vydává tzv. obří rádiové pulzy, které svou intenzitou výrazně převyšují běžnou aktivitu hvězdy. Z nich pouze pulzar v Krabí mlhovině zvyšuje při těchto pulzech aktivitu také ve zbylých částech spektra. Energie uvolněná při těchto pulzech je tedy možná i více než stokrát větší než se původně uvažovalo. Nová pozorování vědce přibližují k pochopení tohoto chování pulzarů.

celý článek

V galaktické kupě v souhvězdí Pece bylo objeveno množství kompaktních trpasličích galaxií

16. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Astronomové z University of Groningen v Holandsku a dalších objevili 44 nových kompaktních trpasličích galaxií v galaktické kupě v souhvězdí Pece (Fornax Cluster). Tento druh malých galaxií byl poprvé identifikován teprve před 20 lety a představuje pomyslný most mezi kulovými hvězdokupami a trpasličími galaxiemi. Pro vědce představují unikátní objekty, které jim mohou napovědět o tom, jak se galaxie ve vesmíru vyvíjejí.

celý článek

V Pacmanově mlhovině se rodí hvězdy, astronomové v ní objevili 51 nových objektů, které ještě nezažehly fúzi

14. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Otevřená hvězdokupa NGC 281 (známá také jako Pacmanova mlhovina, Pacman Nebula) se nachází v Mléčné dráze, ve vzdálenosti kolem 9 tisíc světelných let od Země. Indickým astronomům se jejím směrem podařilo pomocí teleskopu ARIES identifikovat 228 nových variabilních hvězd. Z nich nejméně 81 do hvězdokupy patří, ostatní jsou jsou pouze v zorném poli teleskopu.

celý článek

Astronomové identifikovali nejrychleji rotujícího hnědého trpaslíka, při větší rychlosti by se mohl rozpadnout

12. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Pomocí dat z infračerveného teleskopu Spitzer se astronomům podařilo určit trojici nejrychleji rotujících hnědých trpaslíků. Tyto objekty na pomezí mezi planetou a hvězdou se kolem svojí osy otočí zhruba jednou za hodinu. V nově publikované studii vědci uvažují nad tím, zda může být rotace hnědých trpaslíků i rychlejší, nebo zda narazili na rychlostní limit.

celý článek

U zdroje intenzivního rentgenového záření v galaxii NGC 4559 pozorovali astronomové nezvyklou aktivitu

7. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Astronomům se podařilo identifikovat nezvyklé období větší aktivity u vysoce-světelného rentgenového zdroje v galaxii NGC 4559. Jedná se o první případ detekce podobného chování u tohoto vysoce energetického zdroje záření. Nový výzkum by mohl vědcům prozradit více o původu tohoto záření, které je dodnes zahaleno tajemstvím.

celý článek

Povrch mezihvězdné komety Borisov byl netknutý, jako by Slunce bylo první hvězda, ke které se přiblížila

3. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nová analýza dat z teleskopu VLT naznačuje, že interstelární návštěvník 2I/Borisov je jednou z nejzachovalejších komet, které kdy mohli astronomové pozorovat. Krátce po jejím objevení v srpnu 2019 bylo zjištěno, že tato kometa nepřichází ze sluneční soustavy, ale od jiné hvězdy. Podle nové studie by Slunce mohlo být první hvězdou, ke které se kometa přiblížila.

celý článek

V nejbližší hvězdokupě se děje něco podivného, mohla se srazit s oblakem temné hmoty

26. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Data z mise Gaia naznačují, že nejbližší hvězdokupa od Slunce Hyády se mohla setkat s doposud neznámým masivním oblakem temné hmoty. Ukazují to výsledky simulací provedených na základě dat z mise evropského vesmírného teleskopu Gaia. Výzkum publikovaný v magazínu Astronomy and Astrophysics vedla Tereza Jerabkova, která se narodila v České republice a nyní pracuje pro Evropskou vesmírnou agenturu v Nizozemí.

celý článek