Trojhvězdu GW Orionis obklopují prstence materiálu obíhající v různých rovinách
Dva vědecké týmy pracující s radiovou observatoří ALMA a teleskopem VLT v Čile prozkoumaly první známý případ protoplanetárního disku s výrazně neuspořádanými prstenci. Hned tři prstence obíhají mladou trojhvězdu GW Orionis a v budoucnosti z jejich materiálu vzniknou exoplanety. Vědce tento systém velmi zajímá, ukazuje jim totiž, jak se rodí planety v prostředí tří hvězd, které se vzájemně svou gravitací ovlivňují.
Hvězda GW Orionis Kombinace snímků z teleskopů ALMA (modrá barva) a VLT (oranžová a červená barva). Pozorování z radioteleskopu ALMA ukazují strukturu prstenců kolem trojhvězdy. Teleskop VLT s instrumentem SPHERE zase ukázal jak vypadá střed celého systému včetně stínu, který vrhá deformovaný vnitřní disk na sousední materiál.
Planety vznikají z disku materiálu, který se formuje kolem mladých hvězd. U Slunce před 4,5 miliardami let existoval také takový, na rozdíl od hvězdy GW Orionis byl však relativně malý a uspořádaný. Všechny planety ve sluneční soustavě proto obíhají naši hvězdu víceméně v jedné rovině.Animace struktury systému GW Orionis
Hvězda GW Orionis se nachází ve vzdálenosti 1 300 světelných let v souhvězdí Orionu. Tvoří ji dvě vnitřní hvězdy, které mají 280 a 170 % hmotnosti Slunce a které jsou od sebe vzdáleny zhruba jako Země od Slunce (1 AU). Hvězda třetí se nachází ve vzdálenosti 8 AU od nich a je asi jen o 15 % hmotnější než Slunce. Kolem nich se nacházejí hned tři samostatné prstence ve vzdálenosti 46, 185 a 340 AU. Pro srovnání: planeta Neptun obíhá Slunce ve vzdálenosti asi 30 AU. Vnitřní prstenec je výrazně vychýlený v porovnání s ostatními dvěma a třemi hvězdami. Jeho orientace způsobuje, že vrhá stín na sousední prstenec, což se vědcům podařilo pozorovat pomocí teleskopu VLT (Very Large Telescope). Vnější prstenec je zase největší z doposud pozorovaných podobných protoplanetárních disků - pokud se z něj zrodí nějaká exoplaneta, bude 10x dál od svojí hvězdy než Neptun od Slunce. Hvězdný systém GW Orionis se zdá být poměrně chaotický, mísí se v něm gravitační síly hned tří masivních hvězd. Pokud z materiálu v jejich okolí skutečně vzniknou nové planety, pohled z jejich povrchu na noční oblohu bude dechberoucí.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Hvězdy
Analýza hvězdného vlákna Theia 456 ukázala, že jeho hvězdy vznikly ve stejnou dobu
V naší galaxii Mléčné dráze se nachází miliardy hvězd. Ty mohou být relativně samostatné, nebo mohou být součástí jiného celku - hvězdokup. Nedávno vědci objevili další možnou hvězdnou strukturu v galaxii - hvězdná vlákna, která dostala označení Theia a doposud jich bylo identifikováno přes 8 tisíc. Podle nového výzkumu mají všechny hvězdy jednoho z těchto vláken stejné stáří.
celý článekVe vzdálenosti tisíc světelných let byla objevena nová exoplaneta v neptunské poušti
Mezinárodní tým astronomů oznámil objev nové exoplanety NGTS-14Ab, která je asi o 30 % větší než planeta Neptun ve sluneční soustavě. Planeta byla objevena v rámci průzkumu NGTS (Next Generation Transit Survey), který pracuje s několika malými plně automatizovanými teleskopy v Čile. Exoplaneta se nachází v regionu označovaném jako neptunská poušť, což je oblast v blízkosti hvězd, kde se téměř nevyskytují planety velikostí podobné Neptunu.
celý článekNa ultrachladné hvězdě byla detekovaná silná erupce
Pomocí čínské observatoře Xinglong se vědcům podařilo zachytit supererupci u relativně chladné hvězdy SDSS J013333.08+003223.7. Jedná se o jednu z nejintenzivnějších erupcí pozorovaných u hvězd tohoto typu, které tvoří kolem 15 % hvězd v okolí Slunce.
celý článekProjekt SDSS mapující okolní vesmír vstupuje do své páté fáze, prozkoumá celou hvězdnou oblohu
Sloan Digital Sky Survey (SDSS) je projekt, jehož cílem je mapovat hvězdy v Mléčné dráze, černé díry a galaxie v lokálním vesmíru. První pozorování začala v roce 2000 a do loňského roku proběhly celkem čtyři fáze. V lednu 2021 začala fáze pátá, která přinese ještě větší počet mapovaných objektů. V loňském roce byla pomocí dat z SDSS sestavena zatím největší a nejdetailnější 3D mapa vesmíru.
celý článekKolizí dvou bílých trpaslíků vznikl dosud nepozorovaný druh nestabilní hvězdy
Vědcům pracujícím s vesmírným teleskopem XMM-Newton se podařilo identifikovat zcela nový typ hvězdy uprostřed mlhoviny IRAS 00500+6713. Pozorování tímto rentgenovým teleskopem naznačují, že se jedná o těleso, které vzniklo sloučením dvou bílých trpaslíků. Podobný objekt zatím nikdy pozorován nebyl, vědci předpokládali, že v kolizi bílých trpaslíků hvězdy buďto zaniknou v supernově, nebo se ve výjimečných případech sloučí do většího bílého trpaslíka.
celý článekAktivita supermasivní černé díry by mohla stát za nízkým počtem červených obrů v jádru galaxie
V blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy se nachází množství hvězd, překvapivě málo z nich jsou ale červení obři. Příčinou by mohla být aktivita samotné černé díry, která mohla některé velké hvězdy zbavit jejich horních vrstev. Nový výzkum vedený polským astrofyzikem Michalem Zajačekem byl publikován v magazínu Astrophysical Journal.
celý článekNová studie zdvojnásobila počet známých hyperrychlých hvězd v naší galaxii
Astronomům se pomocí vesmírného teleskopu Gaia a pozemní observatoře LAMOST podařilo objevit 591 nových hyperrychlých hvězd. Jedná se o hvězdy, které se pohybují galaxií výrazně rychleji než ostatní. Nový objev zdvojnásobil počet známých hvězd s vysokou rychlostí v naší galaxii na více než tisícovku.
celý článek