Trojhvězdu GW Orionis obklopují prstence materiálu obíhající v různých rovinách

8. 9. 2020

Dva vědecké týmy pracující s radiovou observatoří ALMA a teleskopem VLT v Čile prozkoumaly první známý případ protoplanetárního disku s výrazně neuspořádanými prstenci. Hned tři prstence obíhají mladou trojhvězdu GW Orionis a v budoucnosti z jejich materiálu vzniknou exoplanety. Vědce tento systém velmi zajímá, ukazuje jim totiž, jak se rodí planety v prostředí tří hvězd, které se vzájemně svou gravitací ovlivňují.

Hvězda GW Orionis Kombinace snímků z teleskopů ALMA (modrá barva) a VLT (oranžová a červená barva). Pozorování z radioteleskopu ALMA ukazují strukturu prstenců kolem trojhvězdy. Teleskop VLT s instrumentem SPHERE zase ukázal jak vypadá střed celého systému včetně stínu, který vrhá deformovaný vnitřní disk na sousední materiál.

Planety vznikají z disku materiálu, který se formuje kolem mladých hvězd. U Slunce před 4,5 miliardami let existoval také takový, na rozdíl od hvězdy GW Orionis byl však relativně malý a uspořádaný. Všechny planety ve sluneční soustavě proto obíhají naši hvězdu víceméně v jedné rovině.

Animace struktury systému GW Orionis


Hvězda GW Orionis se nachází ve vzdálenosti 1 300 světelných let v souhvězdí Orionu. Tvoří ji dvě vnitřní hvězdy, které mají 280 a 170 % hmotnosti Slunce a které jsou od sebe vzdáleny zhruba jako Země od Slunce (1 AU). Hvězda třetí se nachází ve vzdálenosti 8 AU od nich a je asi jen o 15 % hmotnější než Slunce. Kolem nich se nacházejí hned tři samostatné prstence ve vzdálenosti 46, 185 a 340 AU. Pro srovnání: planeta Neptun obíhá Slunce ve vzdálenosti asi 30 AU.

Vnitřní prstenec je výrazně vychýlený v porovnání s ostatními dvěma a třemi hvězdami. Jeho orientace způsobuje, že vrhá stín na sousední prstenec, což se vědcům podařilo pozorovat pomocí teleskopu VLT (Very Large Telescope). Vnější prstenec je zase největší z doposud pozorovaných podobných protoplanetárních disků - pokud se z něj zrodí nějaká exoplaneta, bude 10x dál od svojí hvězdy než Neptun od Slunce.

Hvězdný systém GW Orionis se zdá být poměrně chaotický, mísí se v něm gravitační síly hned tří masivních hvězd. Pokud z materiálu v jejich okolí skutečně vzniknou nové planety, pohled z jejich povrchu na noční oblohu bude dechberoucí.

Související hvězdy

	Typ hvězdy	Vzdálenost (světelné roky)
GW Orionis A	Žlutá hvězda	1312.5
GW Orionis B	Žlutá hvězda	1312.5
GW Orionis C	Oranžová hvězda	1312.5

Více informací k tématu

Zdroj na almaobservatory.org

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích

LIVINGfUTURE.cz

Follow @LIVINGfUTUREcz

Další zprávy z kategorie
Hvězdy

dnes 8:33

Exoplanety

Rádiové signály od blízkých červených trpaslíků by mohly pocházet od dosud neznámých exoplanet

Astronomové vedení Josephem Callinghamem využili nejsilnější soustavu radioteleskopů na světě LOFAR, aby prozkoumali rádiové signály od blízkých červených trpaslíků. Ve většině případů potvrdili, že vznikají v interakci s magnetickým polem hvězdy. U čtyř hvězd však nebyli schopni jejich původ vysvětlit. Jako nejlepší vysvětlení nabízí interakci magnetického pole exoplanet s radiací hvězdy. Podobný mechanismus vede ke vzniku polárních září na Zemi.

Přečíst článek

13. říjen 2021

Bílý trpaslík

Magnetické pole je častější u hmotnějších a starších bílých trpaslíků

Podle nového výzkumu má alespoň 20 % bílých trpaslíků v okolí sluneční soustavy detekovatelné magnetické pole. To má různou sílu a je častější u trpaslíků s větší hmotností.

Přečíst článek

10. říjen 2021

Hvězdy

Otevřená hvězdokupa NGC 1605 jsou ve skutečnosti dvě skupiny hvězd s rozdílným stářím

Dlouho známá hvězdokupa NGC 1605 ve vzdálenosti 8 300 světelných let je ve skutečnosti dvojice hvězdokup. Zjistil to brazilský astronom Denilso Camargo analýzou dat z programů WISE, Gaia a 2MASS, které mapují hvězdy v Mléčné dráze. Hvězdy tvořící NGC 1605 lze rozdělit do dvou odlišných populací, které jsou ve zkoumaném regionu značně promíchány. Naznačuje to, že se jedná o původně samostatné hvězdokupy, které nyní pozorujeme v procesu spojení.

Přečíst článek

Další články z kategorie
Hvězdy

Hvězda GW Orionis

Kombinace snímků z teleskopů ALMA (modrá barva) a VLT (oranžová a červená barva). Pozorování z radioteleskopu ALMA ukazují strukturu prstenců kolem trojhvězdy. Teleskop VLT s instrumentem SPHERE zase ukázal jak vypadá střed celého systému včetně stínu, který vrhá deformovaný vnitřní disk na sousední materiál.

Image credit: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), ESO/Exeter/Kraus et al