Zatmění Slunce na Marsu dokáže hýbat se seismometrem sondy InSight

Podobně jako na Zemi, i na Marsu lze pozorovat zatmění Slunce, vypadá ale trochu jinak. Nečekaný zážitek zaznamenává při zatmění stacionární sonda InSight - při zakrytí Slunce měsícem Phobos se jeden z jejích instrumentů nečekaně naklání.

InSight, umístění seismometru

InSight, umístění seismometru Robotické rameno sondy InSight umisťuje seizmometr SEIS na povrch Marsu.



Mars má dva měsíce: Phobos a Deimos, oba jsou menší než Měsíc, obíhají výrazně blíž planetě, a mají nepravidelný tvar. Větší z měsíců, Phobos, obíhá planetu Mars o hodně blíže - zatímco našemu Měsíci to trvá 28 dní, Phobosu pouhých 7,5 hodiny. K zakrytí Slunce měsícem tedy na Marsu dochází mnohem častěji. Phobos je však malý a nezakryje celý sluneční disk.

Sonda InSight těchto zatmění zažila už několik a vědce zajímalo, zda je tento fenomén měřitelný jejími instrumenty. Přechod měsíce zaznamenaly například solární panely, jejich výkon poklesl o zhruba 30 %. Naopak nebyly detekovatelné změny v proudění větru, které nastávají při zatmění Slunce na Zemi.

Vědce nicméně nejvíc překvapil zaznamenaný pohyb seismometru, který je umístěn na povrchu kousek od sondy InSight. Šlo opravdu o malý pohyb, přesto třikrát detekovaný citlivými přístroji sondy. Podle seismologa Simona Stählera z Institute of Geophysics v Zurichu, kde  interpetují data ze zařízení sondy, došlo při zatmění k naklonění seismometru na jednu stranu. "Představte si minci, pod jejíž jednu stranu vložíte dva atomy stříbra, podobné naklonění jsme detekovali u seismometru."

První možné vysvětlení, o kterém vědci uvažovali, byl gravitační vliv měsíce na sondu. Podobný efekt by nicméně nastával i při dalších přeletech Phobosu nad sondou, při kterých nedochází přímo k zatmění Slunce. Další z možných vysvětlení byly otřesy planety, které má seismometr měřit, i ty však byly vyloučeny, zaznamenaný pohyb při zatmění se totiž nepodobal žádným jiným otřesům planety.

Nakonec se jako nejvíce pravděpodobné vysvětlení jeví pokles teploty. Přístroje na sondě totiž také zaznamenaly malý pokles teploty povrchu při zatmění způsobený sníženým slunečním svitem. K ochlazení povrchu dochází při zatmění nerovnoměrně a seismometr se na jedné svojí straně mírně propadne do země.

Tuto hypotézu vědci později ověřili i tady na Zemi, když se jim podařilo změnou teploty vyvolat u seismometru podobný signál jako zaznamenala sonda InSight na Marsu.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie InSight

Seismometr sondy InSight zaznamenal v březnu na Marsu 2 silné otřesy

Během března se v oblasti Cerberus Fossae na Marsu vyskytly dva výraznější otřesy o síle 3,1 a 3,3 na Richterově stupnici. Zachytila je stacionární sonda InSight svým přístrojem SEIS. Otřesy o podobné síle a se stejným epicentrem už sonda zaznamenala před jedním marsovským rokem (2 roky na zemi).

Data z mise InSight pomohla vědcům odhadnout velikost jádra Marsu

Mars je po Zemi a Měsíci třetí objekt, u kterého se podařilo změřit velikost jeho jádra. Pomohly k tomu data ze sondy InSight, která zkoumá otřesy planety. Pomocí těchto seismologických dat vědci odhadli poloměr planetárního jádra na zhruba 1 850 kilometrů, tedy asi polovinu jádra zemského.

Měsíce Marsu možná vznikly z jediného tělesa

Planeta Mars má dva malé měsíce: Phobos (průměr 22 km) a Deimos (průměr 12 km). Na rozdíl od našeho kulatého Měsíce mají však výrazně nepravidelný tvar, podobně jako drobné planetky. To vědce v minulosti vedlo k úvahám o tom, zda se ve skutečnosti nejedná o gravitací zachycené planetky. Podle nové studie publikované v magazínu Nature Astronomy by ale mohly být oba měsíce zbytky po jiném, větším tělese.

Po dalším neúspěšném pokusu o zavrtání krtka pod povrch Marsu jej vědci prohlásili za mrtvého

Stacionární sonda InSight s sebou na Mars v roce 2018 přivezla podpovrchovou tepelnou sondu HP3. Ta se po dva roky pokoušela zavrtat pod povrch planety, aby mohla změřit její teplotu. Nevhodný povrch tomu však při opakovaných pokusech bránil - z plánovaných 5 metrů se sonda dostala pouze do půl metru. Po posledním neúspěšném pokusu během posledního víkendu tak vědci prohlásili tuto část mise za neúspěšnou.

NASA prodloužila misi Juno u planety Jupiter a InSight na Marsu

Panel odborníků NASA po zvážení potenciálních dalších vědeckých přínosů misí Juno a InSight doporučil jejich prodloužení. Obě sondy jsou zatím v pořádku a funkční, i když už se blíží ke konci plánovaného trvání jejich misí, případně jej už překročily.

Krtek už je celý zavrtaný pod zemí. Malá sonda se příští rok znovu pokusí proniknout 5 metrů pod povrch Marsu

Sonda HP3 přezdívaná Krtek se po dlouhých měsících neúspěšných pokusů zavrtala celá pod povrch Marsu. Malé zařízení, které má za úkol měřit teplotu v nitru planety, narazilo na problém, když složení zeminy v místě přistání neodpovídalo předpokladům, pro které bylo vyvinuto. K finálnímu zavrtání nakonec výrazně pomohlo robotické rameno hlavní sondy InSight.

S pomocí robotického ramene se sondě InSight daří zatlačit malou sondu pod povrch Marsu

Podle tweetu NASA mají poslední pokusy o zavrtání malé sondy zvané Krtek (Mole) pod povrch Marsu konečně úspěch. Na zveřejněném videu lze pozorovat jak robotické rameno stacionární sondy InSight pomáhá malému Krtkovi v zavrtání. Snaha však ještě není zdaleka u konce, NASA očekává, že toto úsilí bude pokračovat v následujících týdnech.