V poslední době ledové byla průměrná teplota na Zemi nižší o 6 stupňů

24. 9. 2020
Země

Vědcům se podařilo zjistit, jaké byly teploty na Zemi v období před 20 tisíci lety v době poslední doby ledové. Průměrná globální teplota tehdy dosahovala 7,8 °C, pro srovnání ve 20. století byla průměrná globální teplota 14 °C. Největší teplotní rozdíly oproti dnešku přitom panovaly v Arktidě, kde bylo o až 14 stupňů méně než je dnes.

Země

Země Fotografie Země pořízená družicí Suomi NPP (je pojmenovaná podle amerického vědce Vernera E. Suomiho), která slouží k pozorování Země. Snímek byl pořízen přístrojem VIIRS (Visible/Infrared Imager Radiometer Suite), který je jedním z několika zařízení na palubě vesmírné sondy, jejímž úkolem je z polární oběžné dráhy detailně zkoumat atmosféru země, její klima a pomáhat ve zpřesnění předpovědi počasí.



Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Globální ochlazení před 4 tisíci lety umožnilo rozšíření rýže v Asii

18. 5. 2020 Významné globální ochlazení, které nastalo před 4 200 roky, zřejmě přispělo k evoluci nových variant rýže a také k jejímu rozšíření v Asii. Vyplývá to z rekonstrukce migrace rýže napříč kontinentem, kterou vědci provedli zkoumáním genomu 1 400 odrůd rýže. 

        
        Lidé začali rýži kultivovat před 9 tisíci lety, ale do doby před 4 200 lety bylo její pěstování omezené téměř výhradně na Čínu. Po změně klimatu se adaptovaná tropická rýže začala pěstovat více na jihu a zároveň se objevily nové odrůdy v severních oblastech.

Ke svému výzkumu vědci analyzovali genom 1 400 odrůd rýže a využili také data z archeologie, geografie a historických dat. Výsledky bádání byly publikovány ve vědeckém magazínu Nature Plants.
        celý článek
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Země

Komety a planetky přináší na Zemi přes 5 tisíc tun materiálu ročně
18. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Téměř 20 let hledali francouzští vědci v Antarktickém sněhu drobné částečky materiálu pocházejícího z vesmíru. Jedná se o drobné prachové částice z komet a planetek, které proletěly atmosférou naší planety a dopadly na sníh jižního kontinentu. Množství nalezených částic naznačuje, že na naší planetě každým rokem přibude až 5 200 tun vesmírného prachu ročně.

Planetka Apophis v následujících více než 100 letech Zemi neohrozí

28. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Při průletu planetky Apophis kolem Země začátkem března se astronomům podařilo zjistit radarem nové informace o jejím pohybu kolem Slunce. Díky nově zpřesněné oběžné dráze planetky lze podle NASA s jistotou vyloučit srážku v roce 2029 i 2068. Vědci dál zkoumají získaná data a pokusí se z nich určit přesnější rozměry planetky a její rotaci.

celý článek

Vědce překvapil nález rostlin pod více než kilometrem ledu v Grónsku
18. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Ve vzorku materiálu z Grónska, který byl odebrán z hloubky více než 1,5 kilometru pod ledem, byly identifikovány zbytky rostlin z dávných časů. Podle vědců se jedná o sedimenty z doby, kdy bylo Grónsko bez své ledové pokrývky. Jejich stáří se odhaduje na méně než milion let.

celý článek

V neděli proletí kolem Země letos největší planetka 2001 FO32
17. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

V neděli 21. března proletí kolem naší planety objekt 2001 FO32. S průměrem kolem půl kilometru půjde o největší planetku, která se letos k Zemi přiblíží. I při největším přiblížení se nicméně bude nacházet víc než 5x dál než Měsíc. Na rozdíl od jiných podobných průletů se bude planetka 2001 FO32 pohybovat relativně rychle - bude mít rychlost kolem 124 tisíc km/h.

celý článek

V pátek kolem Země proletěla planetka Apophis - naposledy před těsným průletem v roce 2029

7. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

5. března se planetka Apophis na své oběžné dráze kolem Slunce přiblížila na 0,1 AU od naší planety. Šlo o zcela bezpečné přiblížení, planetka byla víc než 40x dál od Země než Měsíc. Pro astronomy šlo nicméně o poslední možnost zjistit o tomto tělese více informací, než se v roce 2029 přiblíží na 32 tisíc kilometrů. Ani za 8 let však srážka se Zemí nehrozí.

celý článek

Uhlík v ocasu komety Catalina naznačuje, že podobné komety mohly přinést tento prvek na Zemi krátce po jejím zrodu
7. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Když začátkem roku 2016 navštívila kometa Catalina (C/2013 US10) vnitřní část sluneční soustavy, pozorovalo ji množství astronomů a observatoří. Mezi nimi také infračervený teleskop na palubě letadla SOFIA, který v ocasu komety zachytil zřetelné stopy uhlíku. Zatímco kometa Catalina zmizela zpět k okraji sluneční soustavy, vědci zkoumali posbíraná data a nyní vydali vědeckou studii se svými závěry.

celý článek

Indická raketa PSLV vynesla na oběžnou dráhu první čistě brazilskou družici
28. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Indická raketa PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle) v neděli úspěšně vynesla na oběžnou dráhu brazilskou družici Amazon-1 a dalších 18 menších satelitů. Úkolem první ryze brazilské družice bude pozorování amazonských deštných pralesů a přesné zaznamenání jejich úbytku.