V poslední době ledové byla průměrná teplota na Zemi nižší o 6 stupňů
Vědcům se podařilo zjistit, jaké byly teploty na Zemi v období před 20 tisíci lety v době poslední doby ledové. Průměrná globální teplota tehdy dosahovala 7,8 °C, pro srovnání ve 20. století byla průměrná globální teplota 14 °C. Největší teplotní rozdíly oproti dnešku přitom panovaly v Arktidě, kde bylo o až 14 stupňů méně než je dnes.
Země Fotografie Země pořízená družicí Suomi NPP (je pojmenovaná podle amerického vědce Vernera E. Suomiho), která slouží k pozorování Země. Snímek byl pořízen přístrojem VIIRS (Visible/Infrared Imager Radiometer Suite), který je jedním z několika zařízení na palubě vesmírné sondy, jejímž úkolem je z polární oběžné dráhy detailně zkoumat atmosféru země, její klima a pomáhat ve zpřesnění předpovědi počasí.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Země
Astronomové identifikovali tisíc hvězd, od kterých by mohlo být možné detekovat život na Zemi
V posledních letech se lidstvu podařilo najít tisíce planet, které obíhají jiné hvězdy. V posledních letech se astronomům dokonce daří charakterizovat atmosféry některých z nich a uvažují nad tím, jak by šlo u těchto exoplanet detekovat známky života. Co kdyby ale někdo chtěl zkoumat Slunce a jeho planety? Vědci nyní přišli se seznamem hvězd, od kterých by to bylo možné s naší aktuální technikou.
Vědci rozluštili sled událostí, které vedly k největšímu vyhynutí na Zemi a otevřely cestu pro nástup dinosaurů
Největší hromadný úbytek živočichů na Zemi nastal před 252 miliony lety na přelomu prvohor a druhohor (Permské vymírání). Za příčinu tohoto vymření je považována souhra několika situací, ale doposud nebylo stanoveno, jak po sobě následovaly. Vědci z projektu BASE-LiNE Earth nyní popsali, sled událostí, které k tomuto vymření vedly.
K Zemi se blíží malý objekt, který by se brzy mohl stát dočasným měsícem naší planety
Oběžná dráha objektu 2020 SO o velikosti několika metrů je velmi podobná Zemi, přibližuje se k nám rychlostí 3 tisíc kilometrů za hodinu. NASA předpokládá, že by jej koncem října mohla gravitace naší planety zachytit a udělat z něj nový mini-měsíc. Zvláštní oběžná dráha vede některé vědce k myšlence, že by nemuselo jít o přirozenou planetku, ale poslední stupeň rakety z roku 1966.
Kolem Země ve čtvrtek proletěla doposud neznámá kilometrová planetka
Ve zhruba 100x větší vzdálenosti, než obíhá Měsíc Zemi, proletěla ve čtvrtek planetka 2020 QU6. Šlo tedy o bezpečný průlet a Zemi ani družicím na oběžné dráze nic nehrozilo. Objev se podařil amatérskému astronomovi Leonardu Amaralovi z Brazílie. Pozorování ze Země ukázala, že planetka má na šířku zhruba 1 kilometr.
K Zemi žádná nebezpečná planetka nemíří, o víkendu proletí v bezpečné vzdálenosti
V sobotu 6. června proletí kolem naší planety malá planetka s označením 2002 NN4 (163348). Navzdory poplašným titulkům, které zaplavily světový i český internet, však nepředstavuje pro život na Zemi žádné nebezpečí. Proletí totiž víc než 5 milionů kilometrů od Země - to je víc než 14x dál než Měsíc.
Nová studie odhaduje pravděpodobnost vzniku jednoduchého života a civilizací ve vesmíru
Možnost existence života mimo Zemi lidstvo odjakživa fascinovala. Mimozemský život však není snadné na velkou vzdálenost najít, vědci se proto zabývají pravděpodobností jeho existence. V nově publikované studii se profesor David Kipping pokusil tuto pravděpodobnost odhadnout. Jeho výzkum ukazuje, že za vhodných podmínek by mohl život na planetách vznikat relativně snadno, horší už je to se životem inteligentním.
Zemské jádro přichází o těžké izotopy železa v nově popsaném procesu
Nový výzkum naznačuje dosud neznámý proces, jehož prostřednictvím by mohly unikat izotopy železa z jádra planety. Vědci pozorovali chování izotopů v prostředích s různými teplotami, aby simulovali přechod mezi horkým zemským jádrem a pláštěm s nižšími teplotami. Nový výzkum vnáší světlo do evoluce planet a seismologie.