Během 24 hodin došlo k přerušení startu hned tří raket

2. 10. 2020

Dvě rakety ve čtvrtek a jedna v pátek neodstartovaly do vesmíru, jak bylo plánováno. Jedná se o rakety Delta IV Heavy, Falcon 9 a Antares. Ve všech případech bylo zastaveno odpočítávání krátce před startem, kvůli automatické detekci potenciálního problému s raketou.

Falcon Heavy na startovací rampě

Falcon Heavy na startovací rampě Raketa Falcon Heavy vztyčená na startovací rampě 39a na mysu Canaveral na Floridě.



Při každém startu rakety do vesmíru je rampa i raketa samotná vybavena nespočtem senzorů, které sbírají různá data. Ta jsou kontinuálně vyhodnocována a dávají operátorům možnost zastavit odpočet v případě, že detekují nějakou nepředvídanou situaci. Přesně to se stalo ve čtvrtek a v pátek, kdy byl těsně před startem detekován neočekávaný stav některým ze senzorů a kvůli bezpečnosti byly starty odvolány.

Delta IV Heavy, čtvrtek 5:54

Start těžké rakety s americkou špionážní družicí byl odvolán pouhých 7 sekund před zážehem, kvůli detekci potenciálního problému s raketou.

Falcon 9, čtvrtek 15:20

Raketa Falcon 9 měla na oběžnou dráhu vynést další várku 60 družic Starlink. Její start byl by přerušen 18 sekund před zážehem, kvůli nečekaným hodnotám na jednom z pozemních senzorů.

Antares, pátek 3:41

Raketa Antares měla v pátek v ranních hodinách vynést automatickou nákladní loď Cygnus se zásobami pro ISS. Ani její start se však nepodařil, když necelé tři minuty před startem bylo přerušeno odpočítávání. Podobně jako u Falconu byly příčinou data z pozemního senzoru.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Rakety

Obří raketa SLS prošla důležitým testem, při kterém její motory vydržely pracovat přes 8 minut

18. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

NASA ve čtvrtek večer středoevropského času zopakovala zážeh motorů rakety SLS (tzv. green run). První test SLS proběhl už v lednu, ale byl automaticky přerušen po 67 z původně plánovaných 485 sekund. Během dnešního testu byly zažehnuty všechny 4 trysky hlavního stupně rakety SLS po dobu 8 minut.

celý článek

Koncem dubna poletí do vesmíru Delta IV Heavy, druhá nejsilnější raketa současnosti

11. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Na letecké základně Vandenberg v Kalifornii byla vztyčena raketa Delta IV Heavy. Koncem dubna vynese na oběžnou dráhu špionážní družici NROL-82 pro americkou agenturu National Reconnaissance Office. Raketa Delta IV Heavy je po Falcon Heavy druhou nejsilnější raketou v provozu.

NASA udělila kontrakt na vývoj rakety, která vynese vzorky materiálu z povrchu Marsu na jeho oběžnou dráhu

8. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Americká vesmírná agentura vybrala společnost Northrop Grumman, aby pro ni vyvinula systém, který dopraví vzorky hornin z povrchu Marsu na jeho oběžnou dráhu. Společná mise americké a evropské vesmírné agentury si klade za cíl přivézt vzorky z Marsu na Zemi pomocí několika vesmírných sond. Prvním krokem je sběr těchto vzorků roverem Perseverance, který v únoru dosedl na povrch planety.

Indická raketa PSLV vynesla na oběžnou dráhu první čistě brazilskou družici

28. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Indická raketa PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle) v neděli úspěšně vynesla na oběžnou dráhu brazilskou družici Amazon-1 a dalších 18 menších satelitů. Úkolem první ryze brazilské družice bude pozorování amazonských deštných pralesů a přesné zaznamenání jejich úbytku.

V létě a na podzim poletí do vesmíru po delší odmlce opět těžká raketa Falcon Heavy

20. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Po více než dvou letech od posledního startu poletí letos v létě opět do vesmíru raketa Falcon Heavy od společnosti SpaceX, která se skládá ze tří raket Falcon 9. Tato raketa, která letěla na oběžnou dráhu zatím 3x, vynese v červenci a říjnu náklad pro americké vesmírné síly. Během mise bude poslední stupeň rakety několikrát zažehnut, aby umístil náklad na různé oběžné dráhy.

celý článek

NASA se domluvila se SpaceX, Falcon Heavy dopraví na oběžnou dráhu Měsíce základní moduly stanice Gateway

12. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Americká vesmírná agentura vybrala společnost SpaceX pro dopravu základních modulů stanice Gateway na oběžnou dráhu Měsíce. Součástí dohody je doprava modulu PPE (Power and Propulsion Element), který bude stanici zásobovat energií a obytného modulu HALO (Habitation and Logistics Outpost). Oba moduly poletí do vesmíru společně na raketě Falcon Heavy nejdřív v květnu 2024. Celkem za tuto službu NASA zaplatí SpaceX 331,8 milionů dolarů.

Vesmírnou sondu Europa Clipper vynese do vesmíru komerční raketa

11. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

NASA už nepočítá s tím, že by vesmírnou sondu Europa Clipper vynesla do vesmíru stále vyvíjená raketa SLS. Po svolení amerického kongresu k použití komerčního nosiče se nyní NASA rozhodla, že s raketou SLS už počítat nebude. Při vývoji sondy se tak už nebude počítat s nutnou kompatibilitou pro raketu SLS. O konkrétní raketě bude rozhodnuto v příštím roce, v úvahu připadají rakety Falcon Heavy nebo třeba Delta IV Heavy.