Vědci rozluštili sled událostí, které vedly k největšímu vyhynutí na Zemi a otevřely cestu pro nástup dinosaurů

21. 10. 2020

Největší hromadný úbytek živočichů na Zemi nastal před 252 miliony lety na přelomu prvohor a druhohor (Permské vymírání). Za příčinu tohoto vymření je považována souhra několika situací, ale doposud nebylo stanoveno, jak po sobě následovaly. Vědci z projektu BASE-LiNE Earth nyní popsali, sled událostí, které k tomuto vymření vedly.

Země

Země Fotografie Země pořízená družicí Suomi NPP (je pojmenovaná podle amerického vědce Vernera E. Suomiho), která slouží k pozorování Země. Snímek byl pořízen přístrojem VIIRS (Visible/Infrared Imager Radiometer Suite), který je jedním z několika zařízení na palubě vesmírné sondy, jejímž úkolem je z polární oběžné dráhy detailně zkoumat atmosféru země, její klima a pomáhat ve zpřesnění předpovědi počasí.



Pomocí analýzy fosilií a počítačových modelů se vědcům podařilo identifikovat podmínky, které tehdy na Zemi panovaly. 

Vše zřejmě začalo vulkanickou erupcí, která do atmosféry dostala velké množství oxidu uhličitého. V důsledku sopečné činnosti došlo k zahřívání planety a zvýšení kyselosti oceánů. To samotné vedlo k úhynu mořských živočichů využívajících vápník. 

Skleníkový efekt a množství oxidu uhličitého v atmosféře nicméně zároveň vedly k chemickému zvětrávání, kdy kyselý déšť rozpouští horniny. Během několika tisíců let se díky tomu do moří dostalo velké množství živin, což paradoxně vedlo k nárůstu množství živočichů konzumujících kyslík z atmosféry. Nedostatek kyslíku následně vedl k narušení mnoha propojených cyklů napříč planetou.

V důsledku těchto změn došlo k vymření až 96 % všech druhů ve vodě i na souši. Mezi druhy, které se už na povrch planety nevrátily patří například trilobiti, pancířnatci a mnozí další. Předkové savců (synapsidi), kteří byli na souši před Permským vymíráním dominantní, z velké většiny vymřeli. Naopak na výsluní se po odeznění nepříznivých podmínek dostali předkové dinosaurů, pteosaurů a krokodýlů.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Život

Nová studie potvrdila stáří prvních rostlin na souši, pochází z ordoviku

10. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

V hornině z Tennessee (USA) byly nalezeny fosilie rostlin staré 460 milionů let. Tento nález je souladu s dřívějším předpokladem stáří nejstarších suchozemských rostlin. Jedná se nicméně o první přímý nález, který původní předpoklady potvrzuje. Fosilie obsahují zkamenělé mechy, lišejníky a játrovky.

celý článek

Vědci probudili mikroby ukryté pod mořským dnem 100 milionů let

31. 7. 2020

Vědcům z Japonska a USA se podařilo úspěšně oživit malé bakterie, které byly víc než 100 milionů let zachycené v sedimentech pod dnem Pacifiku na východ od Austrálie. V těchto nehostinných podmínkách s vysokým tlakem, nedostatkem kyslíku a jen malým množstvím potravy nemá život příliš šanci na přežití. Zkoumané organismy se však měly při změně okolních podmínek rychle k životu.

celý článek

První odhady množství vodíku vznikajícího pod oceánem ukazují na nečekanou velikost tamní biosféry

1. 6. 2020

První odhady množství vodíku generovaného pod dnem oceánu ukazují, jak rozšířený by zde mohl být život. Výsledky nového výzkumu také naznačují, možnosti života mimo naši planetu.

celý článek

Nová studie odhaduje pravděpodobnost vzniku jednoduchého života a civilizací ve vesmíru

20. 5. 2020

Možnost existence života mimo Zemi lidstvo odjakživa fascinovala. Mimozemský život však není snadné na velkou vzdálenost najít, vědci se proto zabývají pravděpodobností jeho existence. V nově publikované studii se profesor David Kipping pokusil tuto pravděpodobnost odhadnout. Jeho výzkum ukazuje, že za vhodných podmínek by mohl život na planetách vznikat relativně snadno, horší už je to se životem inteligentním.

celý článek

Objev nového druhu želvy v amazonském pralese

13. 5. 2020

Německý vědec Uwe Fritz společně se svým týmem popsal nový druh želvy, který obývá amazonský deštný prales. Vědci doposud považovali želvy v Amazonii za jeden druh, genetická analýza nicméně odhalila, že povodí řek Orinoko a Río Negro obývá druh odlišní od toho známého z povodí Amazonky.

celý článek

Vědci identifikovali prvního mnohobuněčného živočicha, který k životu nepotřebuje kyslík

11. 5. 2020

Začátkem tohoto roku vědci zjistili, že parazit Henneguya salminicola podobný medúze nepotřebuje ke svému životu kyslík. Doposud všechni známí mnohobuněční živočichové kyslík potřebují ke svému dýchání, jde tedy o převratný objev, který ukazuje na rozmanité fungování živých organismů na Zemi a potenciálně i jinde ve vesmíru.

celý článek

Nově objevená fosilie patří nejstaršímu známému živočichu s přední a zadní částí těla

25. 3. 2020

Tým vědců z University of California Riverside objevil v jižní Austrálii nejstaršího předka většiny dnešních zvířat včetně člověka. Jedná se o živočicha podobného červu s názvem Ikaria wariootia. Jde o nejstarší známé zvíře, které má přední a zadní část s otvory, mezi kterými je zažívací systém.

celý článek