Experiment s červy ve vesmíru ukazuje, že stav beztíže mění geny živých organismů

26. 11. 2020

Podle studie, která vychází z experimentů ICE-FIRST a CERISE, ovlivňuje gravitace (a také její nedostatek) živé buňky na genetické úrovni. Analýza červů druhu Caenorhabditis, kteří strávili čas na ISS, ukazuje drobné změny v tisícovce jejich genů. Tento a další výzkumy hledají způsob, jakým pobyt ve vesmíru ovlivňuje živé organismy a zejména člověka.

Mezinárodní vesmírná stanice

Mezinárodní vesmírná stanice Mezinárodní vesmírná stanice ISS (International Space Station)



Při experimentech vědci vystavili červy mikrogravitaci na oběžné dráze a hypergravitaci v centrifugách na Zemi. Testy ve vysoké gravitaci by mohly přinést nové způsoby léčby nebo prevence problémů způsobených nízkou gravitací. 

Zároveň vědci studují vliv přímo na lidské tělo - astronauti NASA i z Ruska nyní běžně zůstávají na oběžné dráze i půl roku v kuse. Vrací se nicméně oslabení a zpátky na Zemi se musí vždy dlouho zotavovat. To by mohl být problém, kdyby astronauti po půl ročním letu k Marsu nebyli schopni po přistání plnit své úkoly.

Vliv nízké nebo žádné gravitace na lidský organismus chtějí vědci dobře prozkoumat, než se astronauti do hlubokého vesmíru vydají. Do 4 let plánuje NASA poslat znovu lidskou posádku na Měsíc a během třicátých let dokonce až k Marsu.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Život

Vědce překvapil nález rostlin pod více než kilometrem ledu v Grónsku

18. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Ve vzorku materiálu z Grónska, který byl odebrán z hloubky více než 1,5 kilometru pod ledem, byly identifikovány zbytky rostlin z dávných časů. Podle vědců se jedná o sedimenty z doby, kdy bylo Grónsko bez své ledové pokrývky. Jejich stáří se odhaduje na méně než milion let.

celý článek

Nová studie potvrdila stáří prvních rostlin na souši, pochází z ordoviku

10. 11. 2020

V hornině z Tennessee (USA) byly nalezeny fosilie rostlin staré 460 milionů let. Tento nález je souladu s dřívějším předpokladem stáří nejstarších suchozemských rostlin. Jedná se nicméně o první přímý nález, který původní předpoklady potvrzuje. Fosilie obsahují zkamenělé mechy, lišejníky a játrovky.

celý článek

Vědci rozluštili sled událostí, které vedly k největšímu vyhynutí na Zemi a otevřely cestu pro nástup dinosaurů

21. 10. 2020

Největší hromadný úbytek živočichů na Zemi nastal před 252 miliony lety na přelomu prvohor a druhohor (Permské vymírání). Za příčinu tohoto vymření je považována souhra několika situací, ale doposud nebylo stanoveno, jak po sobě následovaly. Vědci z projektu BASE-LiNE Earth nyní popsali, sled událostí, které k tomuto vymření vedly.

celý článek

Vědci probudili mikroby ukryté pod mořským dnem 100 milionů let

31. 7. 2020

Vědcům z Japonska a USA se podařilo úspěšně oživit malé bakterie, které byly víc než 100 milionů let zachycené v sedimentech pod dnem Pacifiku na východ od Austrálie. V těchto nehostinných podmínkách s vysokým tlakem, nedostatkem kyslíku a jen malým množstvím potravy nemá život příliš šanci na přežití. Zkoumané organismy se však měly při změně okolních podmínek rychle k životu.

celý článek

První odhady množství vodíku vznikajícího pod oceánem ukazují na nečekanou velikost tamní biosféry

1. 6. 2020

První odhady množství vodíku generovaného pod dnem oceánu ukazují, jak rozšířený by zde mohl být život. Výsledky nového výzkumu také naznačují, možnosti života mimo naši planetu.

celý článek

Nová studie odhaduje pravděpodobnost vzniku jednoduchého života a civilizací ve vesmíru

20. 5. 2020

Možnost existence života mimo Zemi lidstvo odjakživa fascinovala. Mimozemský život však není snadné na velkou vzdálenost najít, vědci se proto zabývají pravděpodobností jeho existence. V nově publikované studii se profesor David Kipping pokusil tuto pravděpodobnost odhadnout. Jeho výzkum ukazuje, že za vhodných podmínek by mohl život na planetách vznikat relativně snadno, horší už je to se životem inteligentním.

celý článek

Objev nového druhu želvy v amazonském pralese

13. 5. 2020

Německý vědec Uwe Fritz společně se svým týmem popsal nový druh želvy, který obývá amazonský deštný prales. Vědci doposud považovali želvy v Amazonii za jeden druh, genetická analýza nicméně odhalila, že povodí řek Orinoko a Río Negro obývá druh odlišní od toho známého z povodí Amazonky.

celý článek