Byla publikována zatím nejdetailnější pozorování Magellanových oblaků obíhajících Mléčnou dráhu

3. 12. 2020
GalaxieMléčná dráha

Mezinárodní tým astronomů publikoval data z průzkumu SMASH (Survey of the MAgellanic Stellar History), který dopodrobna zkoumá sousední galaxie Velké a Malé Magellanovo mračno. Jejich nově publikovaná pozorování obsahují zhruba 4 miliardy měření a 360 milionů objektů. Obě galaxie sice už byly zkoumány mnohokrát, nová pozorování jsou nicméně zatím nejrozsáhlejší.

Velké Magellanovo Mračno

Velké Magellanovo Mračno



Magellanova Mračna

Naši galaxii Mléčnou dráhu obíhají desítky menších galaxií, které jsou k ní gravitačně vázány. Největší z nich jsou Velký a Malý Magellanův oblak, které se nacházejí 163 tisíc a 200 tisíc světelných let daleko. Jedná se o trpasličí galaxie, které jsou sice dobře viditelné pouhým okem, ale pouze z jižní polokoule. 

Velký Magellanův oblak má hmotnost zhruba 1 % hmotnosti Mléčné dráhy a rozkládá se napříč 14 tisíci světelných let. Malý Magellanův oblak je asi o polovinu menší.
Astronomové pracovali se zařízením Dark Energy Camera (DECam) umístěném na teleskopu Víctor M. Blanco, který je součástí observatoře Cerro Tololo Inter-American Observatory (CTIO) v Čile.

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Velký Magellanův oblak obsahuje překvapivě komplexní organické molekuly

24. 3. 2018 Malá sousední galaxie nazývaná Velký Magellanův oblak neobsahuje tak složité molekuly jako Mléčná dráha, má také výrazně méně těžkých prvků jako je uhlík, kyslík nebo dusík. Přesto se astronomům s pomocí rádiové observatoře ALMA podařilo detekovat komplexní organické molekuly jako je metanol, dimethylether a methylformát. V posledních dvou případech jde o nejkomplexnější molekuly nalezené vně naší vlastní galaxie. Výsledky studie vedené Martou Sewilovou z Goddardova vesmírného střediska NASA se objevily v magazínu the Astrophysical Journal Letters.

        
        Velký Magellanův oblak (Large Magellanic Cloud, LMC) je trpasličí galaxie vzdálená 168 tisíc světelných let. Astronomové ji považují za primitivní galaxii, která by mohla být podobná vzdáleným, mladým galaxiím z počátků vesmíru.

Nová pozorování observatoří ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) však ukazují poměrně jasné signály detekce komplexních organických molekul. Ve dvou případech jde dokonce o nejsložitější molekuly nalezené mimo naši vlastní galaxii. To by mohlo znamenat, že složité chemické sloučeniny mohou vznikat v jednodušších podmínkách, než se doposud uvažovalo.

Aby galaxie obsahovala těžké prvky (v astronomii jsou těmito prvky myšleny zejména uhlík a kyslík), musí projít určitým vývojem. Tyto prvky vznikají v termojaderné fúzi, která probíhá ve hvězdách, a do vesmíru se dostávají teprve po zániku těchto hvězd, často při supernovách. Galaxie tedy potřebuje prožít několik generací hvězd, aby vůbec mohly z těžších prvků vznikat různé chemické sloučeniny.

Astronomové doposud považovali Velký Magellanův oblak za okno do mladých galaxií, zkoumali jej aby se dozvěděli více o formaci hvězd v raném vesmíru. Pokud by detekované komplexní organické molekuly mohly vznikat už v mladých galaxiích, mohly by se stát součástí jejich planet a vytvářet ještě komplexnější struktury.

Vědci se domnívají, že podobné molekuly se dostaly na Zemi při její formaci pomocí srážek s kometami a planetkami. Na tehdejší Zemi potom existence komplexních organických molekul vedla ke vzniku života.
        celý článek
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Galaxie

V galaktické kupě v souhvězdí Pece bylo objeveno množství kompaktních trpasličích galaxií
16. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Astronomové z University of Groningen v Holandsku a dalších objevili 44 nových kompaktních trpasličích galaxií v galaktické kupě v souhvězdí Pece (Fornax Cluster). Tento druh malých galaxií byl poprvé identifikován teprve před 20 lety a představuje pomyslný most mezi kulovými hvězdokupami a trpasličími galaxiemi. Pro vědce představují unikátní objekty, které jim mohou napovědět o tom, jak se galaxie ve vesmíru vyvíjejí.

celý článek

Teleskop Hubble objevil dva páry kvazarů v dávném vesmíru, zřejmě pochází z kolidujících galaxií
9. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli s pomocí vesmírného teleskopu Hubble dvě dvojice vzájemně blízkých kvazarů. Domnívají se, že tyto aktivní supermasivní černé díry pochází z galaxií, které pozorují v procesu jejich sloučení. Drtivá většina doposud pozorovaných kvazarů byla osamocená, podle odhadů se dvojité kvazary vyskytují pouze v jednom z tisíce případů.

celý článek

Event Horizon Telescope změřil magnetické pole supermasivní černé díry v galaxii M87
27. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Event Horizon Telescope (EHT) zveřejnil nový pohled na supermasivní černou díru ve středu galaxie M87. Polarizované světlo z tohoto objektu ukazuje magnetické pole v těsné blízkosti černé díry. Studiem magnetismu v okolí černé díry mohou vědci zjistit nové informace o procesech, které vedou ke vzniku energetických proudů radiace, které se táhnou z jádra galaxie M87 tisíce světelných let daleko.

celý článek

Astronomům se podařilo najít první supermasivní černou díru, která se pohybuje uvnitř svojí mateřské galaxie
16. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Supermasivní černé díry se nacházejí v jádru galaxií a pohybují se zároveň s nimi (nebo možná galaxie zároveň s černou dírou). V nové studii v magazínu Astrophysical Journal vědci popisují první případ supermasivní černé díry, která se pohybuje uvnitř své mateřské galaxie J0437+2456. Příčina tohoto neobvyklého pohybu zatím není zřejmá, jedno z možných vysvětlení je, že by mohlo jít o následek kolize supermasivních černých děr.

celý článek

Mapa více než 25 tisíců známých supermasivních černých děr
6. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým astronomů publikoval novou mapu s více než 25 tisíci supermasivními černými dírami. Astronomové ke svému studiu vesmíru využili 52 rádiových antén LOFAR umístěných v 9 evropských zemích. Supermasivní černé díry se nacházejí v jádrech většiny zkoumaných galaxií, každá tečka na této mapě tedy pochází z jiné galaxie.

celý článek

Projekt SDSS mapující okolní vesmír vstupuje do své páté fáze, prozkoumá celou hvězdnou oblohu
10. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Sloan Digital Sky Survey (SDSS) je projekt, jehož cílem je mapovat hvězdy v Mléčné dráze, černé díry a galaxie v lokálním vesmíru. První pozorování začala v roce 2000 a do loňského roku proběhly celkem čtyři fáze. V lednu 2021 začala fáze pátá, která přinese ještě větší počet mapovaných objektů. V loňském roce byla pomocí dat z SDSS sestavena zatím největší a nejdetailnější 3D mapa vesmíru.

celý článek

NASA plánuje nový vesmírný teleskop SPHEREx, bude zkoumat, co se stalo těsně po velkém třesku
8. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nový vesmírný teleskop SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) pokročil do další fáze vývoje. Byl schválený předběžný design sondy a nyní bude navržen design finální. Mise, která bude mít za cíl zkoumat mimo jiné momenty těsně po velkém třesku, má začít v letech 2024-2025.

celý článek