Mezinárodní tým astronomů publikoval data z průzkumu SMASH (Survey of the MAgellanic Stellar History), který dopodrobna zkoumá sousední galaxie Velké a Malé Magellanovo mračno. Jejich nově publikovaná pozorování obsahují zhruba 4 miliardy měření a 360 milionů objektů. Obě galaxie sice už byly zkoumány mnohokrát, nová pozorování jsou nicméně zatím nejrozsáhlejší.
Naši galaxii Mléčnou dráhu obíhají desítky menších galaxií, které jsou k ní gravitačně vázány podobně jako planety k hvězdám. Největší z nich jsou Velký a Malý Magellanův oblak (Velké a Malé Magellanovo mračno), které se nacházejí 163 tisíc a 200 tisíc světelných let daleko. Jedná se o trpasličí galaxie, které jsou sice dobře viditelné pouhým okem, ale pouze z jižní polokoule.
Velký Magellanův oblak má hmotnost zhruba 1 % hmotnosti Mléčné dráhy a rozkládá se napříč 14 tisíci světelnými lety. Sousední Malý Magellanův oblak je asi o polovinu menší.
Astronomové pracovali se zařízením Dark Energy Camera (DECam) umístěném na teleskopu Víctor M. Blanco, který je součástí observatoře Cerro Tololo Inter-American Observatory (CTIO) v Čile.
24. 3. 2018 Malá sousední galaxie nazývaná Velký Magellanův oblak neobsahuje tak složité molekuly jako Mléčná dráha, má také výrazně méně těžkých prvků jako je uhlík, kyslík nebo dusík. Přesto se astronomům s pomocí rádiové observatoře ALMA podařilo detekovat komplexní organické molekuly jako je metanol, dimethylether a methylformát. V posledních dvou případech jde o nejkomplexnější molekuly nalezené vně naší vlastní galaxie. Výsledky studie vedené Martou Sewilovou z Goddardova vesmírného střediska NASA se objevily v magazínu the Astrophysical Journal Letters.
Velký Magellanův oblak (Large Magellanic Cloud, LMC) je trpasličí galaxie vzdálená 168 tisíc světelných let. Astronomové ji považují za primitivní galaxii, která by mohla být podobná vzdáleným, mladým galaxiím z počátků vesmíru.
Nová pozorování observatoří ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) však ukazují poměrně jasné signály detekce komplexních organických molekul. Ve dvou případech jde dokonce o nejsložitější molekuly nalezené mimo naši vlastní galaxii. To by mohlo znamenat, že složité chemické sloučeniny mohou vznikat v jednodušších podmínkách, než se doposud uvažovalo.
Aby galaxie obsahovala těžké prvky (v astronomii jsou těmito prvky myšleny zejména uhlík a kyslík), musí projít určitým vývojem. Tyto prvky vznikají v termojaderné fúzi, která probíhá ve hvězdách, a do vesmíru se dostávají teprve po zániku těchto hvězd, často při supernovách. Galaxie tedy potřebuje prožít několik generací hvězd, aby vůbec mohly z těžších prvků vznikat různé chemické sloučeniny.
Astronomové doposud považovali Velký Magellanův oblak za okno do mladých galaxií, zkoumali jej aby se dozvěděli více o formaci hvězd v raném vesmíru. Pokud by detekované komplexní organické molekuly mohly vznikat už v mladých galaxiích, mohly by se stát součástí jejich planet a vytvářet ještě komplexnější struktury.
Vědci se domnívají, že podobné molekuly se dostaly na Zemi při její formaci pomocí srážek s kometami a planetkami. Na tehdejší Zemi potom existence komplexních organických molekul vedla ke vzniku života.
Více informací
Zprávy
Katalog hvězd
Vesmírné mise
03. 12. 2020 
O Living future
Nejnovětší zprávy
Katalog blízkých hvězd
Nejbližší exoplanety
Vesmírné mise
rss
twitter
facebook
