Nejzářivější binární systém detekovaný v gama záření v naší galaxii zřejmě obsahuje magnetar

Binární hvězda s největší intenzitou gama záření v Mléčné dráze má označení LS 5039 a byla objevena v roce 2005. Tento systém obsahuje jednu masivní hvězdu a jednou malou, kompaktní hvězdu. Nová analýza dat z let 2007 a 2016 nyní ukazuje, že kompaktní složka tohoto systému je zřejmě vysoce magnetizovaná neutronová hvězda, která se označuje jako magnetar.

Neutronová hvězda

Neutronová hvězda Neutronová hvězda (nebo také pulzar) často rotuje velmi vysokou rychlostí a ze dvou protilehlých míst z ní vychází intenzivní radiace. Neutronové hvězdy tak zdánlivě blikají v pravidelných intervalech.



Neutronové hvězdy

Neutronové hvězdy jsou malé objekty dosahující průměru do 20 kilometrů, které však mají vysokou hmotnost a tedy i hustotu. Jejich hmotnost se pohybuje mezi 2 - 3 hmotnostmi Slunce. Vznikají na konci života hvězd, jejichž hmotnost se pohybuje mezi 10 a 30 slunečními hmotnostmi (z menších objektů vznikají bílé trpaslíky a z větších černé díry). Nejrychleji rotující neutronová hvězda PSR J1748-2446ad se kolem svojí osy otočí více než 700x za sekundu.

Typy neutronových hvězd

Pulzar Neutronové hvězdy, které naším směrem vysílají proudy radiace a rotují, se jeví jako pulzující hvězdy. Pulzary mají pravidelnou a specifickou periodu rotace a mohou být využívány k orientaci sond ve vesmíru. Magnetar Neutronová hvězda s extrémně silným magnetickým polem, které dosahuje až k 1011 tesla. Tyto hvězdy rotují ještě rychleji než běžné neutronové hvězdy.
Binární hvězdy vyzařující gama záření (Gamma-ray Binaries) jsou takové systémy, které jsou tvořeny masivní energetickou hvězdou a kompaktní hvězdou, většinou neutronovou hvězdou (může být také černá díra). Při pohledu v optické části spektra se jeví jako zářivé modrobílé hvězdy podobné jiným binárním systémům. 

Poprvé tak byly pozorovány až v roce 2004, kdy se dostaly do provozu technologie, které umožnily jejich detekci. Doposud je známo pouze kolem desítky exemplářů hvězd této kategorie.

Pozorování hvězdy LS 5039 v rentgenovém spektru pomocí vesmírných teleskopů Suzaku a NuSTAR vědcům ukázala, že jediným zdrojem energie této hvězdy může být magnetické pole neutronové hvězdy. Je však nutná existence nejméně 3x silnějšího magnetického pole, než mají běžné neutronové hvězdy. Zřejmě je tedy jednou ze složek této hvězdy magnetar. 
Více informací k tématu
    Líbil se Vám tento článek?

    Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

    Chcete vědět o dalším článku?

    Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


    Další zprávy z kategorie Magnetary

    Rádiové signály z mladého magnetaru vykazují nezvyklé chování, naznačují nepravidelné magnetické pole hvězdy

    3. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

    Magnetar Swift J1818.0-1607 je nejmladší známá neutronová hvězda, astronomové ji pozorují pouhých 240 let po jejím vzniku. Podle nové studie v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society tento objekt navíc vykazuje neočekávané chování - jeho rádiové pulzy se liší od ostatních magnetarů a zdá se, že má oba magnetické póly na stejné polokouli.

    celý článek

    Z blízkého magnetaru vychází záblesky připomínající rychlé rádiové pulzy FRB

    25. 11. 2020

    Nová analýza dat z roku 2009 odhalila více informací o zvýšené aktivitě magnetaru 1E 1547.0–5408 v roce 2009. Rentgenové a rádiové záblesky z této neutronové hvězdy se silným magnetickým polem vědcům vzdáleně připomínají FRB signály. Podle jejich nové studie je možné, že magnetary do vesmíru vysílají celou škálu rádiových záblesků, z nichž některé jsou podobné FRB signálům a jiné se blíží běžné aktivitě rádiových pulzarů.

    celý článek

    Krátký gama záblesk zachycený letos na jaře zřejmě pochází z kolize neutronových hvězd, ve které vznikl magnetar

    21. 11. 2020

    Astronomové v dubnu detekovali nezvyklý záblesk z hlubokého vesmíru. Nejprve vesmírný teleskop Swift zachytil krátký gama záření. Potom se do pozorování zapojily další teleskopy zkoumající jiné části elektromagnetického spektra a před astronomy postupně začal vznikat obraz události, která k nezvyklému záblesku vedla - zrod magnetaru.

    celý článek

    První zdroj FRB signálu v naší galaxii se znovu ozval třemi intenzivními milisekundovými záblesky

    23. 10. 2020

    V dubnu astronomové detekovali první FRB signál přicházející od hvězdy z naší vlastní galaxie. Ze stejného zdroje SGR 1935+2154 v Mléčné dráze byl detekován začátkem října detekován další FRB signál. Zkoumání této hvězdy vědce přibližuje k rozluštění původu těchto signálů s neznámým původem.

    celý článek

    Teleskopy na oběžné dráze odhalily existenci nejmladší známé neutronové hvězdy

    10. 10. 2020

    Pozorování vesmírným rentgenovým teleskopem XMM-Newton odhalila zatím nejmladší známý magnetar. Tuto neutronovou hvězdu s velmi silným magnetickým polem astronomové pozorují pouhých 240 let po jejím vzniku. To je nejmladší pozorovaná neutronová hvězda ze zhruba 3 tisícovek doposud identifikovaných v Mléčné dráze. Identifikace takto mladých objektů v hlubokém vesmíru je pro vědce unikátní příležitostí poznat procesy, které k jejich vzniku vedou.

    celý článek

    První přesně změřená vzdálenost magnetaru může vědce přiblížit k rozluštění původu tajemných signálů FRB

    21. 9. 2020

    Astronomové poprvé přímo změřili vzdálenost magnetaru pomocí paralaxy. Jejich cílem byla neutronová hvězda XTE J1810-197 s původně odhadovanou vzdáleností kolem 10 tisíc světelných let. Nová pozorování teleskopem VLBA (Very Long Baseline Array) tuto vzdálenost zpřesnila na 8 100 světelných let. Tento výzkum by mohl vědce přiblížit k odpovědi na otázku, zda jsou to právě magnetary (neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem), které způsobují tajemné rádiové signály FRB přicházející k nám z hlubokého vesmíru.

    celý článek

    Rádiové emise z blízkého magnetaru se svou strukturou podobají tajemným rychlým rádiovým pulzům FRB

    23. 8. 2019

    Neutronová hvězda s velmi silným magnetickým polem XTE J1810−197 je jeden z pouze čtyř známých magnetarů, které vysílají do vesmíru rádiové signály. Vědci je nyní analyzovali pomocí teleskopu GMRT (Giant Metrewave Radio Telescope) a zjistili, že jejich struktura se podobá rychlým rádiovým pulzům FRB. Zatím se neví, co je zdrojem FRB signálů, magnetary jsou však jedním z vážných kandidátů.

    celý článek