U nejvzdálenější známé galaxie byl pozorován nejstarší a nejvzdálenější záblesk radiace

Zatím nejvzdálenější známá galaxie nese označení GN-z11 se nachází neuvěřitelných 32 miliard světelných daleko. Vědcům pracujícím s teleskopem Keck na Havaji se u ní podařilo na krátkou dobu zachytit několikasetkrát zvýšenou zářivost v infračerveném světle. Podle nové studie publikované v magazínu Nature Astronomy by mohlo jít o záblesk gama záření z doby krátce po velkém třesku. Pokud se to potvrdí, jednalo by se o nejstarší známý gama záblesk.

Galaxie GN-z11

Galaxie GN-z11



Světlo k nám z galaxie GN-z11 letí 13,4 miliard let, pozorujeme ji tedy pouhých 400 milionů let po velkém třesku. Vesmír se nicméně po tuto dobu rozpínal a vzdálenost GN-z11 se tak o hodně zvětšila - až na aktuálních 32 miliard světelných let. 

Kde se nachází GN-z11?

V takto krátké době po velkém třesku teprve vznikaly první hvězdy a galaxie. Záblesk detekovaný na takovou vzdálenost musel být obrovský a mohl by být evidencí evoluce prvních galaxií. Podle vědců by mohlo jít o záblesk gama záření - jev, který provází některé supernovy. Původně záblesk trval zhruba 20 sekund, rozpínání vesmíru jej ale po cestě k Zemi natáhlo na téměř 3 minuty. Díky rozpínání vesmíru se také natáhla vlnová délka záření, které se z gama záření proměnilo na blízké infračervené záření. Gama záblesky jsou nicméně spíše vzácné, objevují se v typické galaxii jen několikrát za milion let. Narazit na něco takového u konkrétní galaxie je tedy téměř nemožné. Nově pozorovaný záblesk by tak mohl znamenat častější míru výskytu těchto jevů v raném vesmíru. Předchozí nejstarší gama záblesk GRB 090429B nastal o 100 milionů let později. Záblesk z GN-z11 je tedy nejstarší známou detekovanou událostí.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Galaxie

Projekt SDSS mapující okolní vesmír vstupuje do své páté fáze, prozkoumá celou hvězdnou oblohu

10. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Sloan Digital Sky Survey (SDSS) je projekt, jehož cílem je mapovat hvězdy v Mléčné dráze, černé díry a galaxie v lokálním vesmíru. První pozorování začala v roce 2000 a do loňského roku proběhly celkem čtyři fáze. V lednu 2021 začala fáze pátá, která přinese ještě větší počet mapovaných objektů. V loňském roce byla pomocí dat z SDSS sestavena zatím největší a nejdetailnější 3D mapa vesmíru.

celý článek

NASA plánuje nový vesmírný teleskop SPHEREx, bude zkoumat, co se stalo těsně po velkém třesku

8. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nový vesmírný teleskop SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) pokročil do další fáze vývoje. Byl schválený předběžný design sondy a nyní bude navržen design finální. Mise, která bude mít za cíl zkoumat mimo jiné momenty těsně po velkém třesku, má začít v letech 2024-2025.

celý článek

Masivní centrální galaxii v kupě Abel 2261 chybí supermasivní černá díra, vědci neví proč

2. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Většina, ne-li všechny, masivní galaxie mají ve svém středu supermasivní černou díru, kolem které obíhají tělesa ve sféře jejich gravitačního vlivu. Ve vzdálenosti téměř tří miliard světelných let se nicméně nachází galaktická kupa Abel 2261, jejíž centrální galaxie zdánlivě žádnou supermasivní černou díru nemá. Vědci si tuto situaci zatím neumí nijak vysvětlit.

celý článek

V hlubokém vesmíru byla objevena nová nadkupa galaxií

31. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomům se pomocí teleskopu eRosita podařilo najít ve vesmíru novou nadkupu galaxií. Tato struktura v sobě obsahuje nejméně 8 galaktickcýh kup, které jsou k sobě gravitačně vázány. Podobné objekty jsou jedny z největších známých ve vesmíru a mohou vědcům prozradit více o jeho evoluci a vývoji jeho dílčích součástí. Nová studie byla vedena Vittoriem Ghirardinim z Max Planck Institute.

celý článek

Nová studie zdvojnásobila počet známých hyperrychlých hvězd v naší galaxii

30. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomům se pomocí vesmírného teleskopu Gaia a pozemní observatoře LAMOST podařilo objevit 591 nových hyperrychlých hvězd. Jedná se o hvězdy, které se pohybují galaxií výrazně rychleji než ostatní. Nový objev zdvojnásobil počet známých hvězd s vysokou rychlostí v naší galaxii na více než tisícovku.

celý článek

Nejdelší mezigalaktické vlákno se táhne 50 milionů světelných let

27. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

V prostoru mezi galaxiemi se mohou nacházet vlákna tvořená plyny, která se táhnou miliony světelných let. Vědcům z University of Bonn se nyní podařilo objevit zatím nejdelší z těchto vláken - má nejméně 50 milionů světelných let na délku (Mléčná dráha má kolem 100 tisíc světelných let v průměru). Výsledky nového výzkumu byly publikovány v magazínu Astronomy and Astrophysics.

celý článek

Byla publikována zatím nejdetailnější pozorování Magellanových oblaků obíhajících Mléčnou dráhu

3. 12. 2020

Mezinárodní tým astronomů publikoval data z průzkumu SMASH (Survey of the MAgellanic Stellar History), který dopodrobna zkoumá sousední galaxie Velké a Malé Magellanovo mračno. Jejich nově publikovaná pozorování obsahují zhruba 4 miliardy měření a 360 milionů objektů. Obě galaxie sice už byly zkoumány mnohokrát, nová pozorování jsou nicméně zatím nejrozsáhlejší.

celý článek