V blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy se nachází množství hvězd, překvapivě málo z nich jsou ale červení obři. Příčinou by mohla být aktivita samotné černé díry, která mohla některé velké hvězdy zbavit jejich horních vrstev. Nový výzkum vedený polským astrofyzikem Michalem Zajačekem byl publikován v magazínu Astrophysical Journal.
Černá díra v centru Mléčné dráhy Astronomové z NASA pořídili s Hubblovým teleskopem doposud neostřejší snímek galaktického středu Mléčné dráhy. Střed Mléčné dráhy je zahalen do mezihvězdných plynů a prachu, které komplikují jeho pozorování ve viditelném spektru. Tento snímek byl pořízen infračervenou kamerou NICMOS, která místo viditelného světla snímá teplo, které objekty vydávají. Vpravo dole je vidět spirálovité okolí supermasivní černé díry v centru galaxie. Černou díru přímo pozorovat nelze, na fotografii jsou vidět ionizované plyny, které byly zachyceny její gravitací.
Červený (rudý) obr je jedna z konečných fází vývoje hvězd. Středním a menším hvězdám v této fázi postupně dochází vodík pro termojadernou fúzi. V jejich jádru začínají převládat těžší prvky, které se slučují v ještě těžší elementy. Jádro se postupně smršťuje a okrajové vrstvy jsou naopak uvolňovány do okolí hvězdy. Do fáze červeného obra se za 5 miliard dostane i Slunce. Jeho velikost se při tom nafoukne až k oběžné dráze Země nebo Marsu. Z hustého jádra hvězdy vznikne bílý trpaslík a z odhozených horních vrstev se stane obálka, která vytvoří tzv. planetární mlhovinu.
Supermasivní černou díru v jádru Mléčné dráhy dnes pozorujeme v klidovém stavu, kdy do ní nepadá žádné výrazné množství materiálu. Nebylo tomu tak ale vždy, evidencí mohou být obří bubliny rentgenového a gama záření, které vychází z jejího středu. Podle vědců vznikly před 4 miliony let, když bylo jádro naší galaxie aktivní - černá díra v jejím středu pohlcovala množství materiálu, což vygenerovalo intenzivní radiaci. Tato radiace by nejvíce ovlivnila velké hvězdy v blízkosti, jejichž horní vrstvy jsou jen volně vázány k jádru - červené obry. Hvězdy by tak zbavila těchto horních vrstev a zůstaly by po nich hustá jádra obklopená zbytky atmosfér. Radiace ze středu galaxie by tedy jednak zmenšila červené obry v blízkosti, ovlivnila by je ale také jinými způsoby. Hvězdy bychom pozorovali jako teplejší a měly by spíše bílou až modrou barvu.
Černé díry není snadné charakterizovat, jejich extrémní gravitaci neunikne ani světlo. Podle aktuální teorie jediné, co o černých dírách můžeme vědět, je jejich hmotnost, elektrický náboj a spin, neboli rotace. Vědci se nyní pokusili charakterizovat rotaci supermasivní černé díry Sagittarius A* ve středu naší vlastní galaxie a zjistili, že zřejmě rotuje pomaleji, než je tomu v jiných galaxiích.
celý článekV jádru naší galaxie dřímá supermasivní černá díra, kolem které obíhají stovky hvězd. Nejkratší oběžnou dráhu z nich má hvězda s označením S62, její přiblížení k černé díře způsobuje, že se pohybuje 8 % rychlosti světla. Tato rychlost ovlivňuje nejen oběžnou dráhu hvězdy, ale způsobuje také další efekty, například dilataci času.
celý článekPomocí observatoře ALMA se astronomům podařilo identifikovat kvazi-periodické blikání v milimetrové vlnové délce, které vychází z těsné blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy. Jeho zdrojem jsou zřejmě hustější oblasti na vnitřní hraně rotujícího disku, který černou díru obklopuje.
celý článekV bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy se nachází objekty, které zatím nikde jinde pozorovány nebyly. Vědci původně mysleli, že se jedná o hvězdy, potom to vypadalo, že jde o oblaka plynů. Nakonec by ale mohlo jít o zcela jiný typ struktury, která v sobě kombinuje vlastnosti jak oblaků, tak hvězd. Nově je nyní vědci označují jako objekty G (G Objects).
celý článekV uplynulých letech vědci detekovali v centru Mléčné dráhy záhadný přebytek energie ve formě gama záření: nejenergetičtější formy elektromagnetického záření. Nepřichází k nám však od supermasivní černé díry ve středu galaxie, ale z regionu o poloměru až 5 tisíc světelných let kolem jádra galaxie. Původ tohoto záření zatím zůstává zahalený.
celý článekMezinárodní tým astronomů objevil jednu z největších struktur v Mléčné dráze. Pomocí radioteleskopu MeerKAT poprvé pozorovali dvojici bublin emitujících rádiové vlnění, které vycházejí z centra naší domácí galaxie. Podle vědců by mohlo jít o pozůstatky dávné energetické erupce, která vyšla z blízkosti supermasivní černé díry Sagittarius A*.
celý článekPři květnovém pozorování supermasivní černé díry Sagittarius A* v jádru naší galaxie si astronom Tuan Do z kalifornské univerzity UCLA všiml, že září víc, než je obvyklé. Z bezprostředního okolí černé díry v ten moment vycházelo až 75x více radiace, než došlo opět k jejímu uklidnění na běžné hodnoty. Černá díra zářila několik minut nejvíce od doby, co je ze Země pozorována. Podobné chování vykazují černé díry při konzumaci materiálu ze svého okolí, astronomové si však zatím nejsou jistí, co způsobilo tento poslední nárůst záření.
celý článekČerná díra v centru Mléčné dráhy
Astronomové z NASA pořídili s Hubblovým teleskopem doposud neostřejší snímek galaktického středu Mléčné dráhy. Střed Mléčné dráhy je zahalen do mezihvězdných plynů a prachu, které komplikují jeho pozorování ve viditelném spektru.
Tento snímek byl pořízen infračervenou kamerou NICMOS, která místo viditelného světla snímá teplo, které objekty vydávají. Vpravo dole je vidět spirálovité okolí supermasivní černé díry v centru galaxie. Černou díru přímo pozorovat nelze, na fotografii jsou vidět ionizované plyny, které byly zachyceny její gravitací.
NASA plánuje v roce 2023 lunární misi VIPER, při které bude rover hledat vodu v polární oblasti Měsíce. Téměř půltunové zařízení na jeho povrch dopraví přistávací modul Griffin od Astrobotic, a ten bude do vesmíru vynesený na raketě Falcon Heavy od SpaceX. Robotická mise...
Podle vyjádření šéfa ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitry Rogozina postaví Rusko na oběžné dráze Země vlastní vesmírnou stanici. Práce na prvním modulu této stanice už údajně začaly. Rusko podle vyjádření některých představitelů v minulosti zároveň zvažuje...
Čínská vesmírná agentura připravuje svou první vesmírnou misi na hranici sluneční soustavy, při které zároveň navštíví Jupiter a Neptun. Zatím nejvzdálenější čínská sonda dnes obíhá planetu Mars a plánuje vypustit rover na její povrch. Dvojice vesmírných sond s...
Helikoptéra Ingenuity se v pondělí ráno stala prvním létajícím zařízením mimo planetu Zemi. Úspěšný testovací let NASA potvrdila před 13:00 středoevropského času, když na Zemi dorazila data z tohoto letu. Úspěšné předvedení letu v atmosféře Marsu by mělo do budoucna...
Společnost Boeing plánuje opakování testovacího letu OFT-1 s komerční vesmírnou lodí CST-100 Starliner. Nově vyvinutá kapsle při něm poletí, zatím ještě bez posádky, k Mezinárodní vesmírné stanici. Při předchozím testu na konci roku 2019 se Starliner sice dostal do vesmíru,...
Téměř 20 let hledali francouzští vědci v Antarktickém sněhu drobné částečky materiálu pocházejícího z vesmíru. Jedná se o drobné prachové částice z komet a planetek, které proletěly atmosférou naší planety a dopadly na sníh jižního kontinentu. Množství nalezených...
Na startovací rampě v Boca Chica se objevil nový prototyp vesmírné lodi Starship - SN15. Prototypy SN12, SN13 a SN14 nakonec nepoletí. Oproti svým předchůdcům SN8, SN9, SN10 a SN11 má stovky vylepšení. Kdy poletí SN15 zatím není zřejmé, ale mohlo by to být během dubna. Už v...
NASA a SpaceX dál počítají s dubnovým startem mise Crew-2. Během druhého oficiálního letu nové vesmírné lodi poletí čtveřice astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici. Na palubě budou dva astronauti NASA, jeden z ESA a jeden z Japonska (JAXA). NASA ani SpaceX pro tuto misi...
NASA v pátek zveřejnila, že při misích Artemis budou astronauti létat na povrch Měsíce ve vesmírné lodi Starship od SpaceX. Doposud se programu Human Landing System (HLS) účastnily kromě SpaceX také společnosti Blue Origin společně s Lockheed Martin a Northrop Grumman a Dynetics....
Z téměř tří tisíc známých pulzarů jen hrstka vydává tzv. obří rádiové pulzy, které svou intenzitou výrazně převyšují běžnou aktivitu hvězdy. Z nich pouze pulzar v Krabí mlhovině zvyšuje při těchto pulzech aktivitu také ve zbylých částech spektra. Energie uvolněná...
Společnost Blue Origin postupuje dál v testování svého suborbitálního systému pro komerční lety. Naposledy ve středu vyletěl v rámci mise NS-15 New Shepard do výšky 100 kilometrů, která je považována za hranici vesmíru. Před samotným letem došlo také na generálku nástupu...