Objev nejvzdálenějšího kvazaru: má obří supermasivní černou díru s větry dosahujícími až 20 % rychlosti světla
19. 1. 2021Astronomové objevili nový kvazar s rudým posuvem 7,6 - to značí, že se jedná o nejvzdálenější (a nejstarší) takový známý objekt. V jádru tohoto kvazaru navíc dřímá obří supermasivní černá díra, takto velkou vědci v takto raném vesmíru nepředpokládali.
Kvazar RX J1131 Světlo z kvazaru vzdáleného 6 miliard světelných let je na tomto snímku deformováno galaxií vzdálenou zhruba 4 miliardy světelných let (uprostřed kruhu). Odraz kvazaru je zde vidět hned 4x (4 světla v kruhu), což dává vědcům unikátní možnost studovat vzdálený objekt, ale také bližší objekt, kterým světlo prochází.
Kvazary
Kvazary (Quasar - quasi-stellar object) jsou velmi zářivá jádra vzdálených galaxií. V centru těchto galaxií konzumuje supermasivní černá díra velké množství materiálu z akrečního disku, který kolem ní rotuje. Tím vzniká intenzivní elektromagnetické záření, které lze pozorovat na miliardy světelných let daleko. Kvazary jsou jedny z nejzářivějších a nejvzdálenějších objektů, které dnes astronomové dokáží pozorovat.
Kvazary jsou často charakterizovány podle rudého posuvu - čím je objekt vzdálenější, tím se díky rozpínání vesmíru jeví červenější. Doposud byly objeveny pouze dva kvazary, jejichž rudý posuv (označovaný písmenem z) byl větší než 7,5. Nově objevený kvazar s označením J0313−1806 má z=7,64 a je z nich nejdál. Astronomové jej pozorují v době pouhých 670 milionů let po velkém třesku a jedná se tak o nejdřívější známý kvazar. Supermasivní černá díra v jeho středu je navíc obrovská - má podle odhadů kolem 1,6 miliard hmotností Slunce. Aby těch prvenství nebylo málo, kvazar J0313−1806 je první svého druhu, u kterého byly zaznamenány také větry extrémně horkých plynů, které z jeho středu unikají rychlostí až 20 % rychlosti světla. Předchozí držitel rekordu byl objeven teprve před třemi lety a nachází se jen o asi 20 milionů světelných let blíž. Jeho centrální černá díra však má pouze poloviční hmotnost. Nově objevený kvazar tak vědcům poskytuje evidenci o prvních supermasivních černých dírách ve vesmíru. Kvazary obsahují nepředstavitelné množství hmoty a jsou pozorovány ve velmi raném vesmíru. Pro vědce ale není snadné vysvětlit, jak mohly tyto objekty vzniknout v tak krátkém čase. Samotná hmotnost černé díry v kvazaru J0313−1806 v podstatě vylučuje hned dvě teorie o jejich vzniku. Je příliš masivní na to, aby vznikla z kompaktních hvězdokup, i na to, aby byla výsledkem akumulace hmoty z prvních masivních hvězd ve vesmíru. Jako nejpravděpodobnější cesta pro vznik J0313−1806 se tak jeví kolaps obřího oblaku primordiálního vodíku přímo do masivní černé díry.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Kvazary
9. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)
KvazaryTeleskop Hubble objevil dva páry kvazarů v dávném vesmíru, zřejmě pochází z kolidujících galaxií
Astronomové našli s pomocí vesmírného teleskopu Hubble dvě dvojice vzájemně blízkých kvazarů. Domnívají se, že tyto aktivní supermasivní černé díry pochází z galaxií, které pozorují v procesu jejich sloučení. Drtivá většina doposud pozorovaných kvazarů byla osamocená, podle odhadů se dvojité kvazary vyskytují pouze v jednom z tisíce případů.
14. 11. 2020 KvazaryObjev nového extrémně variabilního kvazaru ve vzdáleném vesmíru
Analýzou dat z dřívějších astronomických průzkumů se japonským astronomům podařilo najít nový extrémně proměnlivý kvazar. Z historických dat se jim o něm podařilo získat informace za posledních 30 let. Nově objevený objekt s označením SDSS J125809.31+351943.0 je kvazar s jedním z nejvýraznějších zvýšení zářivosti.
29. 7. 2020 KvazaryObjev dvou nových kvazarů s výrazným červeným posuvem
Pomocí teleskopu Subaru se astronomům podařilo identifikovat dva nové kvazary s vysokým rudým posuvem. Jedná se o jedny z nejvzdálenějších a zároveň nejstarších pozorovatelných objektů ve vesmíru.
12. 2. 2020 KvazaryU nejbližšího kvazaru byl detekován molekulární kyslík
U nejbližšího známého kvazaru v jádru galaxie Markarian 231 byla nalezena přítomnost molekulárního kyslíku. Tento nález vědcům přibližuje složení prostředí jader galaxií, ve kterých se nachází aktivní supermasivní černá díra. Jde navíc o první detekci molekulárního kyslíky mimo naši galaxii.
8. 6. 2019 KvazaryTeleskop vybavený novým přístrojem detekoval silné větry způsobené supermasivní černou dírou
Supermasivní černé díry v jádrech galaxií zřejmě mají výrazný vliv na jejich vývoj. Mělo by k tomu docházet během fáze, kdy černá díra konzumuje materiál z jejího okolí a kdy rychle nabírá na hmotnosti. Silná radiace vycházející z okolí černé díry přitom vytlačuje mezihvězdné plyny ze středu galaxie a následně dochází k jejich koncentraci na jiném místě a následně ke zrodu nových hvězd. Vědci pozorovali silné větry u kvazaru J1509+0434 prostřednictvím teleskopu Gran Telescopio Canarias (GTC) na Kanárských ostrovech.
20. 4. 2019 KvazaryVědci našli závislost mezi zářivostí kvazarů a temnou hmotou
Vědci v datech z evropského vesmírného teleskopu Planck našli vazbu mezi zářivostí kvazarů a hmotností oblaků temné hmoty, ve kterých se sledované kvazary nachází. Kvazary jsou supermasivní černé díry v jádrech vzdálených galaxií, které astronomové pozorují zrovna když konzumují materiál ze svého okolí. Ke svému výzkumu vědci využili data z mise Planck, která zkoumala reliktní záření po velkém třesku. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal.
17. 3. 2019 KvazaryAstronomové ke svém překvapení objevilli 83 supermasivních černých děr v raném vesmíru
Astronomové z Japonska, Taiwanu a USA objevili 83 nových kvazarů, tedy aktivních supermasivních černých děr v jádrech galaxií, které pozorují v době, kdy byl vesmír starý méně než 1 miliardu let. Vědce překvapuje, že takto masivní objekty existovaly už tak brzy po velkém třesku. Z tohoto období byly sice kvazary už dříve pozorovány, ne však v takovém množství. Výsledky výzkumu byly publikovány hned v pěti různých studiích ve vědeckých magazínech Astrophysical Journal a Publications of the Astronomical Observatory of Japan.
Kvazar RX J1131
Světlo z kvazaru vzdáleného 6 miliard světelných let je na tomto snímku deformováno galaxií vzdálenou zhruba 4 miliardy světelných let (uprostřed kruhu). Odraz kvazaru je zde vidět hned 4x (4 světla v kruhu), což dává vědcům unikátní možnost studovat vzdálený objekt, ale také bližší objekt, kterým světlo prochází.
Aktuální zprávy
Po úspěšném testovacím letu (a přistání) prototypu SN15 začátkem května nebylo nějakou dobu zřejmé, jaké budou následující kroky SpaceX při vývoji nové vesmírné lodě a rakety Starship. Vše nasvědčuje tomu, že prototypy Starship SN15 ani SN16 už nebudou pro testovací...
Kuiperův pás se rozprostírá za oběžnou dráhou planety Neptun. Tvoří jej velmi chladná tělesa, z nichž největší je Pluto a Eris, většinou jde ale o malé planetky. Vědci nyní zjistili, že planetky s červenějším povrchem mají podobné oběžné dráhy. Tento výzkum...
Čína poslala 29. května na oběžnou dráhu první modul své budoucí orbitální stanice. Modul Tianhe, který vynesla nově vyvinutá těžká raketa Long March 5B (Dlouhý pochod, Chang Zheng, CZ), se stane základem pro novou orbitální stanici. Vesmírnou stanici chce asijský stát...
Mezinárodní spolupráce při průzkumu Měsíce a hlouběji ve vesmíru se dnes posunula o kus dál díky smlouvě Artemis (Artemis Accords). Signatáři této dohody jsou kromě NASA, dalších 11 vesmírných agentur, které se budou na programu Artemis nějakým způsobem podílet. Smlouva...
Vývoj evropské vesmírné sondy JUICE postupuje do další fáze, ve které ji čeká testování odolnosti v zařízení Large Space Simulator (LSS). Sonda, která míří k planetě Jupiter, bude muset zvládnout teploty mezi -180 a 250 °C. V komoře o rozměrech 10x10x15 metrů projde kromě...
FRB signály (Fast Radio Bursts) jsou velmi energetické a krátké záblesky v rádiovém spektru. Poprvé pozorovány byly teprve nedávno a vědci dodnes neví, co by je mohlo způsobovat. Nový katalog signálů z kanadského teleskopu CHIME nyní přináší nový dílek do skládačky: mezi...
Na 20. července plánuje společnost Blue Origin první komerční let na hranici vesmíru v kapsli New Shepard. Majitel společnosti (a také Amazonu) Jeff Bezos v pondělí oznámil, že se letu sám plánuje zúčastnit. Spolu s ním poletí kromě pilotů a jeho mladšího bratra také vítěz...
Masivní otevřená hvězdokupa se skrývala pouhých 7 tisíc světelných let od Slunce a podle odhadů má celkovou hmotnost kolem 10 tisíc slunečních mas. Skupina hvězd podobného stáří i pohybu dostala označení Valparaíso 1. Nově rozpoznaná hvězdokupa doposud unikala detekci,...
Vědcům v CERNu se podařilo poprvé detekovat kandidáty na neutrina, subatomární částice, které běžně procházejí hmotou zcela bez interakce. Neutrina vznikají ve hvězdách v supernovách, ale také v kolizích v urychlovači částic pod Alpami. Jedná se o první detekci neutrin při...
Pomocí teleskopu W. M. Keck na Havaji se astronomům podařilo zjistit víc o hnědém trpaslíku 2MASS J22081363+2921215. Prostřednictvím infračervených pozorování zjistili, že jeho atmosféra obsahuje vrstvy jejichž složení se s výškou liší. Tento výzkum může mimo jiné...
Vědci předpokládají, že naše galaxie je plná bludných planet, které neobíhají žádnou hvězdu a volně se pohybují mezihvězdným prostorem. Pokud by se u těchto planet nacházely měsíce, mohly by být místem, kde existují podmínky vhodné pro život. I když trochu jiný, než...