Objev nejvzdálenějšího kvazaru: má obří supermasivní černou díru s větry dosahujícími až 20 % rychlosti světla
Astronomové objevili nový kvazar s rudým posuvem 7,6 - to značí, že se jedná o nejvzdálenější (a nejstarší) takový známý objekt. V jádru tohoto kvazaru navíc dřímá obří supermasivní černá díra, takto velkou vědci v takto raném vesmíru nepředpokládali.
Kvazar RX J1131 Světlo z kvazaru vzdáleného 6 miliard světelných let je na tomto snímku deformováno galaxií vzdálenou zhruba 4 miliardy světelných let (uprostřed kruhu). Odraz kvazaru je zde vidět hned 4x (4 světla v kruhu), což dává vědcům unikátní možnost studovat vzdálený objekt, ale také bližší objekt, kterým světlo prochází.
Kvazary
Kvazary (Quasar - quasi-stellar object) jsou velmi zářivá jádra vzdálených galaxií. V centru těchto galaxií konzumuje supermasivní černá díra velké množství materiálu z akrečního disku, který kolem ní rotuje. Tím vzniká intenzivní elektromagnetické záření, které lze pozorovat na miliardy světelných let daleko. Kvazary jsou jedny z nejzářivějších a nejvzdálenějších objektů, které dnes astronomové dokáží pozorovat.
Kvazary jsou často charakterizovány podle rudého posuvu - čím je objekt vzdálenější, tím se díky rozpínání vesmíru jeví červenější. Doposud byly objeveny pouze dva kvazary, jejichž rudý posuv (označovaný písmenem z) byl větší než 7,5. Nově objevený kvazar s označením J0313−1806 má z=7,64 a je z nich nejdál. Astronomové jej pozorují v době pouhých 670 milionů let po velkém třesku a jedná se tak o nejdřívější známý kvazar. Supermasivní černá díra v jeho středu je navíc obrovská - má podle odhadů kolem 1,6 miliard hmotností Slunce. Aby těch prvenství nebylo málo, kvazar J0313−1806 je první svého druhu, u kterého byly zaznamenány také větry extrémně horkých plynů, které z jeho středu unikají rychlostí až 20 % rychlosti světla. Předchozí držitel rekordu byl objeven teprve před třemi lety a nachází se jen o asi 20 milionů světelných let blíž. Jeho centrální černá díra však má pouze poloviční hmotnost. Nově objevený kvazar tak vědcům poskytuje evidenci o prvních supermasivních černých dírách ve vesmíru. Kvazary obsahují nepředstavitelné množství hmoty a jsou pozorovány ve velmi raném vesmíru. Pro vědce ale není snadné vysvětlit, jak mohly tyto objekty vzniknout v tak krátkém čase. Samotná hmotnost černé díry v kvazaru J0313−1806 v podstatě vylučuje hned dvě teorie o jejich vzniku. Je příliš masivní na to, aby vznikla z kompaktních hvězdokup, i na to, aby byla výsledkem akumulace hmoty z prvních masivních hvězd ve vesmíru. Jako nejpravděpodobnější cesta pro vznik J0313−1806 se tak jeví kolaps obřího oblaku primordiálního vodíku přímo do masivní černé díry.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Kvazary
Objev nového extrémně variabilního kvazaru ve vzdáleném vesmíru
Analýzou dat z dřívějších astronomických průzkumů se japonským astronomům podařilo najít nový extrémně proměnlivý kvazar. Z historických dat se jim o něm podařilo získat informace za posledních 30 let. Nově objevený objekt s označením SDSS J125809.31+351943.0 je kvazar s jedním z nejvýraznějších zvýšení zářivosti.
celý článekObjev dvou nových kvazarů s výrazným červeným posuvem
Pomocí teleskopu Subaru se astronomům podařilo identifikovat dva nové kvazary s vysokým rudým posuvem. Jedná se o jedny z nejvzdálenějších a zároveň nejstarších pozorovatelných objektů ve vesmíru.
celý článekU nejbližšího kvazaru byl detekován molekulární kyslík
U nejbližšího známého kvazaru v jádru galaxie Markarian 231 byla nalezena přítomnost molekulárního kyslíku. Tento nález vědcům přibližuje složení prostředí jader galaxií, ve kterých se nachází aktivní supermasivní černá díra. Jde navíc o první detekci molekulárního kyslíky mimo naši galaxii.
celý článekTeleskop vybavený novým přístrojem detekoval silné větry způsobené supermasivní černou dírou
Supermasivní černé díry v jádrech galaxií zřejmě mají výrazný vliv na jejich vývoj. Mělo by k tomu docházet během fáze, kdy černá díra konzumuje materiál z jejího okolí a kdy rychle nabírá na hmotnosti. Silná radiace vycházející z okolí černé díry přitom vytlačuje mezihvězdné plyny ze středu galaxie a následně dochází k jejich koncentraci na jiném místě a následně ke zrodu nových hvězd. Vědci pozorovali silné větry u kvazaru J1509+0434 prostřednictvím teleskopu Gran Telescopio Canarias (GTC) na Kanárských ostrovech.
celý článekVědci našli závislost mezi zářivostí kvazarů a temnou hmotou
Vědci v datech z evropského vesmírného teleskopu Planck našli vazbu mezi zářivostí kvazarů a hmotností oblaků temné hmoty, ve kterých se sledované kvazary nachází. Kvazary jsou supermasivní černé díry v jádrech vzdálených galaxií, které astronomové pozorují zrovna když konzumují materiál ze svého okolí. Ke svému výzkumu vědci využili data z mise Planck, která zkoumala reliktní záření po velkém třesku. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal.
celý článekAstronomové ke svém překvapení objevilli 83 supermasivních černých děr v raném vesmíru
Astronomové z Japonska, Taiwanu a USA objevili 83 nových kvazarů, tedy aktivních supermasivních černých děr v jádrech galaxií, které pozorují v době, kdy byl vesmír starý méně než 1 miliardu let. Vědce překvapuje, že takto masivní objekty existovaly už tak brzy po velkém třesku. Z tohoto období byly sice kvazary už dříve pozorovány, ne však v takovém množství. Výsledky výzkumu byly publikovány hned v pěti různých studiích ve vědeckých magazínech Astrophysical Journal a Publications of the Astronomical Observatory of Japan.
celý článekAstronomové našli nejzářivější kvasar v rádiových vlnách v raném vesmíru
Eduardo Bañados z Carnegie Institution for Science našel spolu se svým týmem kvazar, který má nejintenzivnější pozorované rádiové vlny a existoval už v brzké fázi vývoje vesmíru. Jde o supermasivní černou díru, která chrlí do svého okolí proud plazmy, který lze detekovat v rádiových emisích. Podle studie publikované v magazínu The Astrophysical Journal k nám signál z tohoto objektu letěl dlouhých 13 miliard let.
celý článek