Arabská sonda Hope úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu Marsu, zítra by měla přiletět také čínská sonda Tianwen-1

Vesmírná sonda Hope ze Spojených arabských Emirátů úspěšně zpomalila a vstoupila na oběžnou dráhu Marsu v úterý 9. února krátce po páté hodině odpoledne. Je první z trojice vesmírných sond, které mají k planetě v únoru přiletět. Následovat ji bude hned ve středu sonda Tianwen-1 z Číny a nakonec 18. února přiletí a rovnou i přistane americký rover Perseverance. K Marsu měla původně letět také evropsko-ruská mise Exomars, byla nicméně odložena na rok 2022.

Hope, vesmírná sonda Spojených arabských emirátů

Hope, vesmírná sonda Spojených arabských emirátů



Hope

Hope (Al-Amal) je mise Spojených arabských emirátů k Marsu. Tato orbitální sonda váží 1 350 kilogramů a bude z oběžné dráhy zkoumat atmosféru Marsu a klima na planetě. Kromě kamery pro optické a ultrafialové světlo je vybavena také infračerveným a ultrafialovým spektrometrem.

Sonda byla vyvinuta v Mohammed bin Rashid Space Centre v Dubaji a ve spolupráci s americkými univerzitami  University of Colorado Boulder, Arizona State University a University of California, Berkeley. Sestavena byla v Coloradu a do vesmíru letěla z japonského kosmodromu Tanegashima.

19. července 2020 - start na raketě H2-a z Japonska,
9. února 2021 - očekávaný přílet k Marsu.

Aktuálně

17:14 Úspěch! Kontakt se sondou byl opětovně navázán. Vesmírná sonda Hope je na oběžné dráze Marsu. 16:58 Zážeh by měl být kompletní, operační středisko čeká na potvrzení. 16:51 Zážeh trvající 27 minut zpomalí sondu ze 121 tisíc km/h na 18 tisíc km/h. 16:45 Zážeh motorů potvrzen. 16:40 Operátoři mise v Dubaji netrpělivě očekávají signál ze sondy Hope, který potvrdí úspěšný zážeh. 16:30 Během několika minut by mělo být potvrzeno zažehnutí motorů sondy - cesta trvá signálu z Marsu 11 minut. Při 27 minut trvajícím zážehu spálí sonda zhruba polovinu svého paliva. 8:30 - Signál od Marsu poletí k Zemi 11 minut, sonda tak bude muset z velké části provádět veškeré úkony sama, bez zásahu ze Země. 8:00 - Vstup Hope na oběžnou dráhu Marsu začne v úterý v 16:30 středoevropského času, kdy sonda na 27 minut zažehne svých 6 trysek. Sníží tak svou rychlost vůči Marsu o 3 600 km/h, což jí umožní zachycení gravitací planety. Všechny tři sondy, které v únoru k Marsu dorazí, začaly svou cestu v létě roku 2020. Cestování k Marsu totiž podléhá jeho aktuální pozici vůči Zemi. Obě planety se při oběhu kolem Slunce přiblíží zhruba jednou za dva roky. Právě tehdy je nejvhodnější vyslat k rudé planetě sondu, cesta potom trvá pouze asi půl roku.

Kalendář aktivit u Marsu v roce 2021

Datum Sonda Poznámka
9. února Hope Vstup sondy na oběžnou dráhu Marsu
10. února Tianwen-1 Vstup sondy na oběžnou dráhu Marsu
18. února Perseverance Přistání roveru na povrchu Marsu
květen 2021 Tianwen-1 Přistání roveru na povrchu Marsu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

Čínský rover Zhurong v noci na sobotu úspěšně přistál na povrchu Marsu, jeho mise má trvat 3 měsíce

15. 5. 2021 (novější než zobrazený článek)

Čínská sonda Tianwen-1 obíhá planetu Mars od února tohoto roku. Přivezla s sebou také přistávací modul s roverem Zhurong. Ten se od mateřské sondy oddělil v noci z pátka na sobotu našeho času. Krátce po půlnoci úspěšně přistál v rozsáhlé oblasti Utopia Planitia, asi 40 kilometrů od svého plánovaného cíle.

celý článek

Helikoptéra Ingenuity se v pátek vydala poprvé na jednosměrnou cestu

8. 5. 2021 (novější než zobrazený článek)

Helikoptéra Ingenuity se v pondělí 19. dubna ráno stala prvním létajícím zařízením mimo planetu Zemi. Úspěšný testovací let NASA potvrdila několik hodin poté, když na Zemi dorazila data z tohoto letu. Od té doby už helikoptéra letěla celkem 4x, se stále komplexnějším letovým plánem. Úspěšné předvedení letu v atmosféře Marsu by mělo do budoucna otevřít dveře zcela nové dimenzi průzkumu planet.

celý článek

Kolem Marsu se prohnal oblak nabitých částic z nedávné erupce na Slunci

25. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

17. dubna zachytily vesmírné sondy STEREO a SOHO erupci na Slunci, která do sluneční soustavy vyvrhla oblak nabitých částic. Ty naštěstí nezamířily k Zemi, kde by mohly způsobit problémy u družic na oběžné dráze, ale k Marsu, kolem kterého oblak proletěl 21. a 22. dubna. Ani u Marsu, na jehož oběžné dráze i povrchu funguje několik vesmírných sond, událost naštěstí nezpůsobila žádné potíže.

celý článek

Rover Perseverance poprvé vyrobil kyslík z atmosféry Marsu

23. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nový rover NASA dosáhl tento týden dalšího prvenství - poprvé vyrobil kyslík přímo z řídké atmosféry planety. Přístroj MOXIE (Mars Oxygen In-Situ Resource Utilization Experiment) zpracoval marsovský vzduch, který obsahuje z 95 % oxid uhličitý, a vyrobil z něj molekulární kyslík. Tento plyn bude moci být v budoucnosti využitý při výrobě paliva pro rakety nebo pro astronauty.

celý článek

Rover Perseverance naměřil ve vzduchu v kráteru Jezero méně prachu než rover Curiosity ve své lokalitě

7. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Rover Perseverance je mimo jiné vybaven zařízením MEDA (Mars Environmental Dynamics Analyzer), které má za úkol sledovat klimatické podmínky v místě přistání. Měří teplotu vzduchu i povrchu, rychlost i směr větru, tlak, vlhkost a radiaci. NASA začátkem dubna zveřejnila první report, který vznikl na základě dat z tohoto zařízení.

celý článek

Seismometr sondy InSight zaznamenal v březnu na Marsu 2 silné otřesy

2. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Během března se v oblasti Cerberus Fossae na Marsu vyskytly dva výraznější otřesy o síle 3,1 a 3,3 na Richterově stupnici. Zachytila je stacionární sonda InSight svým přístrojem SEIS. Otřesy o podobné síle a se stejným epicentrem už sonda zaznamenala před jedním marsovským rokem (2 roky na zemi).

Data z mise InSight pomohla vědcům odhadnout velikost jádra Marsu

23. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Mars je po Zemi a Měsíci třetí objekt, u kterého se podařilo změřit velikost jeho jádra. Pomohly k tomu data ze sondy InSight, která zkoumá otřesy planety. Pomocí těchto seismologických dat vědci odhadli poloměr planetárního jádra na zhruba 1 850 kilometrů, tedy asi polovinu jádra zemského.

celý článek