Arabská sonda Hope úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu Marsu, zítra by měla přiletět také čínská sonda Tianwen-1

Vesmírná sonda Hope ze Spojených arabských Emirátů úspěšně zpomalila a vstoupila na oběžnou dráhu Marsu v úterý 9. února krátce po páté hodině odpoledne. Je první z trojice vesmírných sond, které mají k planetě v únoru přiletět. Následovat ji bude hned ve středu sonda Tianwen-1 z Číny a nakonec 18. února přiletí a rovnou i přistane americký rover Perseverance. K Marsu měla původně letět také evropsko-ruská mise Exomars, byla nicméně odložena na rok 2022.

Hope, vesmírná sonda Spojených arabských emirátů

Hope, vesmírná sonda Spojených arabských emirátů



Hope

Hope (Al-Amal) je mise Spojených arabských emirátů k Marsu. Tato orbitální sonda váží 1 350 kilogramů a bude z oběžné dráhy zkoumat atmosféru Marsu a klima na planetě. Kromě kamery pro optické a ultrafialové světlo je vybavena také infračerveným a ultrafialovým spektrometrem.

Sonda byla vyvinuta v Mohammed bin Rashid Space Centre v Dubaji a ve spolupráci s americkými univerzitami  University of Colorado Boulder, Arizona State University a University of California, Berkeley. Sestavena byla v Coloradu a do vesmíru letěla z japonského kosmodromu Tanegashima.

19. července 2020 - start na raketě H2-a z Japonska,
9. února 2021 - očekávaný přílet k Marsu.

Aktuálně

17:14 Úspěch! Kontakt se sondou byl opětovně navázán. Vesmírná sonda Hope je na oběžné dráze Marsu. 16:58 Zážeh by měl být kompletní, operační středisko čeká na potvrzení. 16:51 Zážeh trvající 27 minut zpomalí sondu ze 121 tisíc km/h na 18 tisíc km/h. 16:45 Zážeh motorů potvrzen. 16:40 Operátoři mise v Dubaji netrpělivě očekávají signál ze sondy Hope, který potvrdí úspěšný zážeh. 16:30 Během několika minut by mělo být potvrzeno zažehnutí motorů sondy - cesta trvá signálu z Marsu 11 minut. Při 27 minut trvajícím zážehu spálí sonda zhruba polovinu svého paliva. 8:30 - Signál od Marsu poletí k Zemi 11 minut, sonda tak bude muset z velké části provádět veškeré úkony sama, bez zásahu ze Země. 8:00 - Vstup Hope na oběžnou dráhu Marsu začne v úterý v 16:30 středoevropského času, kdy sonda na 27 minut zažehne svých 6 trysek. Sníží tak svou rychlost vůči Marsu o 3 600 km/h, což jí umožní zachycení gravitací planety. Všechny tři sondy, které v únoru k Marsu dorazí, začaly svou cestu v létě roku 2020. Cestování k Marsu totiž podléhá jeho aktuální pozici vůči Zemi. Obě planety se při oběhu kolem Slunce přiblíží zhruba jednou za dva roky. Právě tehdy je nejvhodnější vyslat k rudé planetě sondu, cesta potom trvá pouze asi půl roku.

Kalendář aktivit u Marsu v roce 2021

Datum Sonda Poznámka
9. února Hope Vstup sondy na oběžnou dráhu Marsu
10. února Tianwen-1 Vstup sondy na oběžnou dráhu Marsu
18. února Perseverance Přistání roveru na povrchu Marsu
květen 2021 Tianwen-1 Přistání roveru na povrchu Marsu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

Rover Perseverance poslal na Zemi první zvuky z Marsu, podívejte se také na záběry z přistání

23. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil první zvuky nahrané na Marsu. Pořídila je robotická sonda Perseverance, která na sousední planetě v minulém týdnu přistála. Ve zveřejněné nahrávce jsou odfiltrované zvuky pocházející ze samotného roveru. Je na ní slyšet zvuk generovaný mírným větrem v kráteru Jezero.

celý článek

Potvrzeno: Rover Perseverance úspěšně přistál na Marsu. Poslal nám už i první snímek z kráteru Jezero

19. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Ve čtvrtek krátce před desátou hodinou večer přistál rover Perseverance na Marsu. NASA dostala od sondy signál o úspěšném přistání a následně i první fotografii z povrchu rudé planety. Sonda autonomně přistála podle plánu v kráteru Jezero, kde bude hledat známky dávného života.

celý článek

Evropská sonda TGO detekovala v atmosféře Marsu molekuly chlorovodíku i vody

16. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Voda se dnes na Marsu nachází primárně v polárních čepičkách a pod povrchem, chlor je zase vázaný v solích v prachu. Evropské sondě Trace Gas Orbiter s podařilo detekovat v atmosféře molekuly vody a poprvé také chlorovodík. Podle vědců to může být evidencí koloběhu chloru a vody na planetě.

celý článek

Čínská sonda Tianwen-1 úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu Marsu

10. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Kolem středečního poledne vstoupila úspěšně čínská sonda Tianwen-1 na oběžnou dráhu kolem planety Mars. Jde o druhé zařízení během jednoho dne, které k Marsu ze Země přiletělo, včera na orbitu planety vstoupila arabská sonda Hope. Na rozdíl od včerejší události, čínská vesmírná agentura neposkytla přímý přenos a pouze oznámila úspěšný zážeh motor a následné umístění na oběžnou dráhu.

celý článek

Čína vybírá jméno pro svůj první rover na Marsu

5. 2. 2021

Čínská sonda Tianwen-1 se pomalu blíží k Marsu. Stejně jako sondy Hope (Spojené arabské emiráty) a Perseverance (USA) dorazí v únoru. Během 40 dní veřejného hlasování chce čínská vesmírná agentura CNSA (China National Space Administration) najít jméno pro rover, který sonda Tianwen-1 k sousední planetě veze. Mezi 10 jmen ve finále se nachází: Hongyi, Qilin, Nezha, Chitu, Zhurong, Qiusuo, Fenghuolun, Zhuimeng, Tianxing a Xinghuo.

Po dalším neúspěšném pokusu o zavrtání krtka pod povrch Marsu jej vědci prohlásili za mrtvého

19. 1. 2021

Stacionární sonda InSight s sebou na Mars v roce 2018 přivezla podpovrchovou tepelnou sondu HP3. Ta se po dva roky pokoušela zavrtat pod povrch planety, aby mohla změřit její teplotu. Nevhodný povrch tomu však při opakovaných pokusech bránil - z plánovaných 5 metrů se sonda dostala pouze do půl metru. Po posledním neúspěšném pokusu během posledního víkendu tak vědci prohlásili tuto část mise za neúspěšnou.

Rotace Marsu vykazuje drobnou odchylku známou jako Chandlerův výkyv

12. 1. 2021

Podobně jako Země i Mars při rotaci kolem svojí osy vykazuje drobnou odchylku označovanou jako Chandlerův výkyv. Jeho póly se každých 200 dní vzdalují od osy o zhruba 10 centimetrů. Mars je teprve druhou známou planetou, u které byl tento fenomén pozorován, tou první je Země, u které je tato odchylka až 10 metrů. Vědci zatím neví, co tento pohyb může způsobovat.

celý článek