Na oběžné dráze Země byla objevena druhá trojánská planetka

Nedávno objevená planetka 2020 XL5 zřejmě patří mezi trojány Země. Zatím jsou známy pouhé dva objekty z této kategorie planetek, které s naší planetou sdílí oběžnou dráhu kolem Slunce. Oba trojány Země obíhají Lagrangeův bod L4 a obíhají tak Slunce o 60 stupňů před Zemí.

2020 XL5, oběžná dráha

2020 XL5, oběžná dráha



Trojany

Trojany (nebo také trojány) jsou malé planetky, které obíhají Slunce společně s planetami v jejich lagrangeových libračních bodech L4 a L5. Nachází se tedy stejně daleko od Slunce jako planeta, obíhají jej však 60 ° před a za planetou, v místech, kde mají díky vzájemně působící gravitaci od planety a Slunce stabilní oběžnou dráhu. 

Nejznámější jsou trojany planety Jupiter, kterých bylo v roce 2018 známo na 7 tisíc kusů, z nichž některé dosahují v průměru až 200 kilometrů. Podobné objekty byly objeveny také u planety Neptun, kde je zatím známo 22 trojanů a 7 u Marsu. V roce 2010 byla objevena trojánská planetka také u Země (2010 TK7), pozdější počítačové simulace nicméně ukázaly, že jde pouze o dočasného návštěvníka z pásu asteroidů.
Planetka 2020 XL5 byla objevena pomocí teleskopu  má napříč jen několik stovek metrů. Její pozice vůči Zemi nicméně není stabilní, při oběhu Slunce ještě obíhá librační bod L4. V průběhu roku se dokonce přibližně k oběžným drahám Venuše i Marsu.

Nacházení trojánů Země není zrovna snadné, při pozorování z naší planety se totiž na obloze nachází docela blízko Slunci. Zatím je známá pouze jedna další planetka z této kategorie a hře navíc pravděpodobné, že se v okolí lagrangeova bodu nachází pouze dočasně.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Planetky (asteroidy)

Vesmírná sonda OSIRIS-REx zažehla trysky a vydala se na dlouhou cestu k Zemi

12. 5. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda OSIRIS-REx se 7. dubna naposledy přiblížila k planetce Bennu. Vědci přidali toto poslední přiblížení k planetce, aby do detailu prozkoumali místo, odkud byly v říjnu loňského roku odebrány vzorky hornin. Podle všeho totiž došlo k výraznějšímu narušení povrchu planetky, než vědci předpokládali. S odebranými horninami se sonda vydala 10. května zpět k Zemi, kam doletí v roce 2023.

Komety a planetky přináší na Zemi přes 5 tisíc tun materiálu ročně

18. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Téměř 20 let hledali francouzští vědci v Antarktickém sněhu drobné částečky materiálu pocházejícího z vesmíru. Jedná se o drobné prachové částice z komet a planetek, které proletěly atmosférou naší planety a dopadly na sníh jižního kontinentu. Množství nalezených částic naznačuje, že na naší planetě každým rokem přibude až 5 200 tun vesmírného prachu ročně.

Evoluce Cubesatů: ESA je plánuje vybavit miniaturním pohonem a poslat je do hlubokého vesmíru

5. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Cubesaty jsou drobné družice skládané z krychlových dílů o hraně 10 cm. Většinou jsou využívány pro demonstraci nových technologií na oběžné dráze Země. Jsou levné na výrobu i dopravu do vesmíru, kvůli malým rozměrům je nicméně složité je vybavit efektivním pohonem. To by se mělo v následujících letech změnit: evropská mise M-Argo pošle první cubesat jeho vlastní silou do meziplanetárního prostoru, bude zkoumat zatím neprozkoumanou kategorii planetek.

celý článek

Planetka Apophis v následujících více než 100 letech Zemi neohrozí

28. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Při průletu planetky Apophis kolem Země začátkem března se astronomům podařilo zjistit radarem nové informace o jejím pohybu kolem Slunce. Díky nově zpřesněné oběžné dráze planetky lze podle NASA s jistotou vyloučit srážku v roce 2029 i 2068. Vědci dál zkoumají získaná data a pokusí se z nich určit přesnější rozměry planetky a její rotaci.

celý článek

V neděli proletí kolem Země letos největší planetka 2001 FO32

17. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

V neděli 21. března proletí kolem naší planety objekt 2001 FO32. S průměrem kolem půl kilometru půjde o největší planetku, která se letos k Zemi přiblíží. I při největším přiblížení se nicméně bude nacházet víc než 5x dál než Měsíc. Na rozdíl od jiných podobných průletů se bude planetka 2001 FO32 pohybovat relativně rychle - bude mít rychlost kolem 124 tisíc km/h.

celý článek

V pátek kolem Země proletěla planetka Apophis - naposledy před těsným průletem v roce 2029

7. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

5. března se planetka Apophis na své oběžné dráze kolem Slunce přiblížila na 0,1 AU od naší planety. Šlo o zcela bezpečné přiblížení, planetka byla víc než 40x dál od Země než Měsíc. Pro astronomy šlo nicméně o poslední možnost zjistit o tomto tělese více informací, než se v roce 2029 přiblíží na 32 tisíc kilometrů. Ani za 8 let však srážka se Zemí nehrozí.

celý článek

V zrnku, které před 11 lety přivezla sonda z planetky Itokawa, byly nalezeny organické sloučeniny

5. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nová studie popisuje nález organických sloučenin a molekul vody ve vzorku z planetky Itokawa, které v roce 2010 dovezla na Zemi japonská sonda Hayabusa. Jde o první případ, kdy byly v materiálu z planetky identifikovány organické sloučeniny, které mohly být předchůdci sloučenin, které nakonec vedly ke vzniku života na Zemi. Analýza také ukazuje, jak se tento materiál vyvíjel v průběhu času.

celý článek