Astronomové zjistili u blízké exoplanety hmotnost i velikost, mohla by být vhodným kandidátem pro detailní pozorování atmosféry

Vědcům z programu CARMENES se podařilo objevit novou exoplanetu u blízké hvězdy Gliese 486. Na rozdíl od ostatních exoplanet dokáží astronomové pozorovat Gliese 486b dvěma různými metodami a díky tomu určit nejen její velikost, ale také hmotnost a hustotu. Unikátní pozice planety i hvězdy zřejmě umožní pozorování její atmosféry.

Exoplaneta, horký Jupiter

Exoplaneta, horký Jupiter Ilustrace planety obíhající vzdálenou hvězdu. Na snímku je zobrazen tzv. horký jupiter, plynný obr podobný planetě Jupiter v naší sluneční soustavě. Na rozdíl od Jupiteru ale obíhá velmi blízko své mateřské hvězdě.



Aktuálně

09:29
19.05.
Velikost a hmotnost exoplanety Gliese 486 b byla potvrzena speciálním instrumentem MAROON-X, který je instalovaný na teleskopu Gemini na Havaji. Podle těchto výsledků se skutečně jedná o skalnatou superzemi s trojnásobnou hmotností Země.
Program CARMENES (Calar Alto high-Resolution search for M dwarfs with Exoearths with Near-infrared and optical échelle Spectrographs) je konsorcium mezi německými a španělskými astronomy, které zkoumá exoplanety u červených trpaslíků.

Většina známých exoplanet byla objevena prostřednictvím tranzitní metody (kterou lze zjistit velikost planety) a metody radiální rychlosti (ze které lze určit hmotnost planety). Ve výjimečných případech lze na stejnou exoplanetu použít obě metody a získat tak informace o její hmotnosti i velikosti. V takové situaci mohou vědci určit také její vnitřní strukturu a další charakteristiky.

Nově objevená exoplaneta Gliese 486b je třetí nejbližší známou exoplanetou, která přechází před svou hvězdou a blokuje tak část jejího svitu (tranzit). Je téměř třikrát těžší než Země a o asi 30 % větší. Svou hvězdu obíhá velmi blízko (0,017 AU) a panují na ní tedy velmi vysoké teploty. Navzdory této blízkosti si ale planeta zřejmě udržela alespoň část své atmosféry i když asi nebude příliš hustá. 

Se zkoumáním atmosfér vzdálených exoplanet výrazně pomohou teleskopy nové generace. Patří mezi ně vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST), který NASA plánuje poslat do vesmíru už letos nebo třeba Extremely Large Telescope (ELT), který už roste v horách v Čile.

Informace o hvězdě Gliese 486

Vzdálenost od Slunce: 26.4 světelných let
Hvězda Typ hvězdy Hmotnost
hmotností Slunce
Velikost
poloměrů Slunce
Exolanety
Gliese 486 Červený trpaslík 0.32 0.3 1
Více o této hvězdě
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Exoplanety

Atmosféra blízkého hnědého trpaslíka obsahuje vrstvy s různým chemickým složením

Pomocí teleskopu W. M. Keck na Havaji se astronomům podařilo zjistit víc o hnědém trpaslíku 2MASS J22081363+2921215. Prostřednictvím infračervených pozorování zjistili, že jeho atmosféra obsahuje vrstvy jejichž složení se s výškou liší. Tento výzkum může mimo jiné napovědět více o atmosférách obřích exoplanet, které svou hmotností několikanásobně překračují hmotnost planety Jupiter.

Simulace ukazují, že měsíce bludných planet by mohly mít podmínky vhodné pro život

Vědci předpokládají, že naše galaxie je plná bludných planet, které neobíhají žádnou hvězdu a volně se pohybují mezihvězdným prostorem. Pokud by se u těchto planet nacházely měsíce, mohly by být místem, kde existují podmínky vhodné pro život. I když trochu jiný, než jak jej známe ze sluneční soustavy.

Evropská vesmírná agentura vybrala témata pro vesmírné mise mezi lety 2035-2050

Evropská vesmírná agentura je po NASA druhým nejvýznamnějším průzkumníkem vesmíru. Mezi nejúspěšnější evropské vědecké mise se řadí například sonda Rosetta zkoumající kometu, teleskop Gaia mapující hvězdy v Mléčné dráze nebo teleskop Planck zkoumající reliktní záření. ESA nyní vybrala témata pro budoucí velké (rozumějme s velkým rozpočtem) mise. Bude se soustředit na měsíce obřích planet, exoplanety nebo Mléčnou dráhu a průzkum raného vesmíru.

Exoplaneta ve vzdálenosti 90 světelných let je dokonalým kandidátem pro průzkum atmosféry

Mezinárodní tým vědců objevil novou exoplanetu u červeného trpaslíka ve vzdálenosti 90 světelných let. Tento objev představuje pro astronomy unikátní příležitost, protože podle dostupných dat exoplaneta disponuje hustou atmosférou. To může v kombinaci s malou hvězdou přinést informace, které lze u jiných hvězdných systémů získat jen těžko.

Podle nové studie druhá nejbližší exoplaneta obíhající Barnardovu hvězdu neexistuje

Nová pozorování ukazují, že to, co vědce vedlo k objevu exoplanety u třetí nejbližší hvězdy od Slunce, by mohla být aktivita hvězdy samotné. Barnardova hvězda (Barnards star) se nachází pouhých 6 světelných let daleko a planeta u ní byla objevena v roce 2018 prostřednictvím metody radiální rychlosti. Podle nové studie by však mohl být stejný efekt způsobený aktivitou samotné hvězdy a není tak jisté, že kolem ní skutečně nějaká planeta obíhá.

K dlouhodobým cyklům zářivosti červených obrů by mohly vést menší objekty na jejich oběžné dráze

Astronomové vedení Igorem Soszyńskim z University of Warsaw prozkoumali 700 červených obrů, aby zjistili, co způsobuje jejich pravidelné poklesy v zářivosti. Jejich výzkum ukazuje, že by mohlo jít o sekundární objekty v systému, které svou gravitací akumulují hmotu z hvězdy v poslední fázi existence v hlavní posloupnosti.

Největší počet molekul rozpoznaných v atmosféře exoplanety. Naznačují, že svou hvězdu dříve obíhala ve větší vzdálenosti

V atmosféře plynného obra obíhajícího hvězdu HD 209458 se podařilo najít molekuly 6 různých chemických sloučenin. Je to zatím největší počet látek rozpoznaných při jediném pozorování. Mezi identifikované sloučeniny patří mimo jiné voda, oxid uhelnatý a metan.