Veleobr VY Canis Majoris prochází podobným procesem jako hvězda Betelgeuse před rokem

publication date10. 3. 2021
tag iconBetelgeuse Hvězdy Hubble

Masivní hvězda VY Canis Majoris v posledních měsících ztrácí na své zářivosti. Podle snímků z teleskpu Hubble je to způsobeno materiálem, který hvězda odhazuje do svého okolí a který blokuje část jejího světla. Podobným procesem prošla před rokem také menší a bližší hvězda Betelgeuse.

MiseStartStatus
missions icon Hubble 24. 4. 1990 Probíhá
VY Canis Majoris

VY Canis Majoris



Betelgeuse

Betelgeuse je druhá nejjasnější hvězda v souhvězdí Orionu a desátá nejjasnější hvězda na celé noční obloze. Jedná se o červeného veleobra, který je jednou z největších známých hvězd v naší galaxii. 

V této fázi hvězdného života dochází hvězdě palivo pro termojadernou fúzi a mění se její vnitřní procesy. To vše vede nezadržitelně k supernově - jedné z nejzářivějších explozí ve vesmíru.

A vše nasvědčuje tomu, že by právě hvězda Betelgeuse mohla explodovat brzy. Její nestabilita napovídá o blížícím se konci. Kdy to ale přesně přijde, nelze s jistotou předpovědět, k explozi by mohlo dojít klidně dnes, ale také za několik tisíc let. Nikdo totiž ještě nikdy nezkoumal hvězdu před supernovou. Astronomové tedy hvězdu bedlivě pozorují a všímají si sebemenších změn v jejím chování. 

VY Canis Majoris je jedna z nejmasivnějších hvězd v Mléčné dráze, má 20-30 hmotností Slunce. Jedná se o rudého veleobra, tedy hvězdu, které dochází palivo pro termojadernou fúzi a která je velmi nestabilní. Kolem VY Canis Majoris se nachází obří ramena plazmatu, která se táhnou do vzdálenosti až tisíc AU.

Analýzou snímků z teleskopu Hubble se vědcům podařilo určit stáří některých těchto ramen. Zdá se, že tento materiál pozorujeme několik stovek let po jeho oddělení od hvězdy. Hvězda VY Canis Majoris se nicméně nachází přes 3 tisíce světelných let daleko, ke vzniku těchto ramen tedy došlo dávno před třemi tisíci roky. 

Hvězda VY Canis Majoris vznikla jako super-horký, zářivý, modrý veleobr s hmotností 30-40 Sluncí. Po několika milionech let spotřebovala ve svém jádru většinu vodíku pro termojadernou fúzi a začala se zvětšovat. Horní vrstvy postupně chladnou a dávají hvězdě červenou barvu. Postupem času kolem ní vytvoří mlhovinu, zatímco hvězda samotná buďto exploduje v supernově, nebo se přímo zhroutí do černé díry.

Související hvězdy

Hvězda Typ hvězdy Vzdálenost
(světelné roky)		 Exoplanety
part of star image
part of star image
VY Canis Majoris Červený veleobr 3929.6 0
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Související článek

Hvězda Betelgeuse je v rané fázi fúze helia, nachází se blíž a do supernovy má ještě daleko

9. 2. 2021 Nová analýza Betelgeuse potvrzuje předchozí závěry, podle kterých astronomové hvězdu pozorují v době, kdy spaluje helium. Podle závěrů studie publikované v magazínu Astrophysical Journal je Betelgeuse teprve na začátku fáze, kdy místo vodíku slučuje v termojaderné reakci helium. Do jejího zániku v supernově by tak mohlo zbývat ještě víc než 100 tisíc let.

        
        Tým vědců vedený doktorkou Meridith Joyce analyzoval data o zářivosti Betelgeuse z různých zdrojů za posledních 25 let. Identifikovali v nich 2 hlavní cykly, kterými hvězda prochází - jeden trvá 185 dní a druhý 400. Během těchto cyklů hvězda pohasíná a následně opět září intenzivněji. Pokles v zářivosti z roku 2020 byl nicméně bezprecedentní a byl zřejmě způsoben oblakem prachu, který hvězdu částečně zastínil.

Nová analýza také zpřesňuje velikost hvězdy - dosahuje 750 poloměrů Slunce. Je tedy o něco menší než se dříve odhadovalo, což také znamená, že se Betelgeuse nachází blíž. Podle nové studie by hvězda mohla být pouhých 530 světelných let daleko. 

Měření družice Hipparcos v 90. letech umístila hvězdu 650 světelných let daleko. Měření radioteleskopem ALMA dokonce ukazují na možnou vzdálenost přes 700 světelných let. Nová měření z roku 2020 intrumentem Solar Mass Ejection Imager umístěným na družici Coriolis nicméně ukazují na vzdálenost 548 světelných let.
        Více informací
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích
LIVINGfUTURE.cz


Další zprávy z kategorie
Hvězdy
dnes 8:33
Exoplanety

Rádiové signály od blízkých červených trpaslíků by mohly pocházet od dosud neznámých exoplanet

Astronomové vedení Josephem Callinghamem využili nejsilnější soustavu radioteleskopů na světě LOFAR, aby prozkoumali rádiové signály od blízkých červených trpaslíků. Ve většině případů potvrdili, že vznikají v interakci s magnetickým polem hvězdy. U čtyř hvězd však nebyli schopni jejich původ vysvětlit. Jako nejlepší vysvětlení nabízí interakci magnetického pole exoplanet s radiací hvězdy. Podobný mechanismus vede ke vzniku polárních září na Zemi.

Přečíst článek
13. říjen 2021
Bílý trpaslík

Magnetické pole je častější u hmotnějších a starších bílých trpaslíků

Podle nového výzkumu má alespoň 20 % bílých trpaslíků v okolí sluneční soustavy detekovatelné magnetické pole. To má různou sílu a je častější u trpaslíků s větší hmotností.

Přečíst článek
10. říjen 2021
Hvězdy

Otevřená hvězdokupa NGC 1605 jsou ve skutečnosti dvě skupiny hvězd s rozdílným stářím

Dlouho známá hvězdokupa NGC 1605 ve vzdálenosti 8 300 světelných let je ve skutečnosti dvojice hvězdokup. Zjistil to brazilský astronom Denilso Camargo analýzou dat z programů WISE, Gaia a 2MASS, které mapují hvězdy v Mléčné dráze. Hvězdy tvořící NGC 1605 lze rozdělit do dvou odlišných populací, které jsou ve zkoumaném regionu značně promíchány. Naznačuje to, že se jedná o původně samostatné hvězdokupy, které nyní pozorujeme v procesu spojení.

Přečíst článek
tag icon
Další články z kategorie
Hvězdy