Prach zanáší solární panely sondy InSight na Marsu, mohlo by to ohrozit pokračování mise

Prach, který usedá na solární panely stacionární sondy InSight, výrazně snížil množství generované energie. Kvůli jejímu nedostatku je nutné vypínat některé přístroje sondy a v budoucnu by to mohlo vést až k ukončení mise. Sonda InSight přistála na Marsu koncem roku 2018 a její primární vědecké mise měla trvat 2 roky. Zařízení je nicméně stále v pořádku a NASA dosud počítala s fungováním sondy minimálně do konce roku 2022.

InSight, solární panely zanesené prachem

InSight, solární panely zanesené prachem Snímek zanesených solárních panelů sondy InSight z února 2021



Krátce po přistání v listopadu 2018 generovaly solární panely sondy téměř 5 000 Wh. Dnes se tato hodnota pohybuje kolem 700 Wh. Operátoři mise proto doufají, že jim pomůže vítr, který by mohl část písku z panelů odvát. Podobné štěstí měly malé rovery Spirit a Opportunity, které vybavené solárními panely operovaly na Marsu dlouhá léta.

Vítr ale nepřichází a inženýři z NASA musí zkoušet jiné, často nevyzkoušené postupy. Jedním z nich bylo třepání s panely, které však nepřineslo žádný výsledek. Úspěšnější už bylo použití robotického ramene s lopatou, se kterou se podařilo část písku z panelů dostat, nicméně energii to navýšilo jen o pár desítek Wh.

Dalším problémem je pozice planety Mars vůči Slunci. Blíží se totiž nejvzdálenějšímu bodu své oběžné dráhy, kterého dosáhne za dva měsíce a kdy planety přijímá od hvězdy nejméně světla. I když sonda přežije, dá se očekávat další akumulace prachu na panelech a pokud se to nepodaří nějak vyřešit, je možné, že ji bude nutné příští rok odepsat úplně.

InSight

Průběh mise InSight

  • 5. května 2018: start ze Země (raketa Atlas V):
  • 26. listopadu 2018: přistání na Marsu
  • místo přistání: Elysium Planitia (rovníková oblast)
  • plánovaná délka mise: 2 roky (pozemské) na Marsu
  • 19. prosince 2018: umístění seismometru SEIS na povrch planety
  • 28. února 2019: vypuštění malé sondy HP3, která se zavrtala pod povrch
  • 7. března 2019: zaseknutí sondy HP3 a konec jejích operací
  • 6. dubna 2019: první detekovaný otřes z nitra planety

Vybavení sondy InSight

  • váha sondy při přistání: 358 kg
  • rozměry: 6,1 × 2,0 × 1,4 m
HP3 InSight měří seismickou aktivitu a teplotu Marsu pomocí malé podpovrchové sondy HP3, která se měla zavrtat až 5 metrů hluboko. Bohužel, krátce po vypuštění se sonda HP3 zasekla a zůstává zaseknutá. Sondu pro misi dodala Německá vesmírná agentura DLR a půjde o první takto hluboký vrt mimo Zemi. SEIS Instrument SEIS (Seismic Experiment for Interior Structure) měří aktivitu v nitru planety. Kromě zemětřesení (marsotřesení) zkoumá, jaký vliv mají dopady meteoritů na vnitřek planety. Instrument pro misi dodala francouzská vesmírná agentura CNES. TWINS Dále je sonda vybavena meteorologickou stanicí na pozorování větru a teplot v místě přistání, kterou vyvinula Španělská agentura Centro de Astrobiología. RISE Přístroj RISE (Rotation and Interior Structure Experiment) je navržený pro přesné měření rotace planety pomocí radiových signálů. Pomocí zjištěných informací budou vědci moci přesněji určit velikost jádra planety a její strukturu. Mimo výše zmíněné vědecké přístroje je sonda InSight vybavena ještě solárními panely a robotickým ramenem o délce 2,4 metrů. Na rameni i na palubě sondy jsou umístěny barevné kamery. Design samotné sondy vychází z dřívější mise Phoenix, která na Marsu operovala v roce 2008.

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích


Další zprávy z kategorie
InSight