Planetky (asteroidy) < LIVING fUTURE

Planetka 2020 XL5 zůstane trojánem Země ještě aspoň 4 tisíce let

Nová studie publikovaná v magazínu Nature potvrzuje status planetky 2020 XL5 jako teprve druhé známé trojánské planetky Země. Toto označení se používá pro objekty, které se nachází v lagrangeových bodech L4 a L5. Nejvíce jich je známo u Jupitera. Detailní průzkum oběžné dráhy planetky 2020 XL5 nyní ukazuje, že se bude v blízkosti bodu L4 nacházet ještě nejméně 4 tisíce let.



Trojany

Trojany (nebo také trojány) jsou malé planetky, které obíhají Slunce společně s planetami v jejich lagrangeových libračních bodech L4 a L5. Nachází se tedy stejně daleko od Slunce jako planeta, obíhají jej však 60 ° před a za planetou, v místech, kde mají díky vzájemně působící gravitaci od planety a Slunce stabilní oběžnou dráhu. 

Nejznámější jsou trojany planety Jupiter, kterých bylo v roce 2018 známo na 7 tisíc kusů, z nichž některé dosahují v průměru až 200 kilometrů. Podobné objekty byly objeveny také u planety Neptun, kde je zatím známo 22 trojanů a 7 u Marsu. V roce 2010 byla objevena trojánská planetka také u Země (2010 TK7), pozdější počítačové simulace nicméně ukázaly, že jde pouze o dočasného návštěvníka z pásu asteroidů.

Parametry planetky 2020 XL5

Nová pozorování teleskopem SOAR a Lowell Discovery Telescope v Arizoně ukazují na průměr planetky 1,18 kilometru. Je tedy několikrát větší než první troján naší planety 2010 TK7, který má asi jen 0,3 km v průměru.

Oběžná dráha 2020 XL5

Trojánské planetky často nemají dlouhodobě stabilní oběžnou dráhu. Kolem Lagrangeova bodu obíhají zdánlivě chaoticky a mohou se od něj vzdalovat na velkou vzdálenost. 2020 XL5 se například dostává až do blízkosti orbity Marsu a dokonce kříží oběžnou dráhu Venuše. Oběžnou dráhu planetky 2020 XL5 můžete dobře vidět na následujícím videu. Společně s druhým známým trojánem Země je znázorněna zelenou barvou.

Lagrangeovy body

Lagrangeovy body (librační centrum) se nachází mezi každými dvěma hmotnými tělesy (například Země-Slunce). Vyrovnává se v nich gravitační a odstředivá síla, čímž vzniká stabilní prostředí ve vztahu k oběma objektům. V lagrangeových bodech se mohou nacházet zachycené planetky (trojany). Jsou zde také posílány některé vesmírné sondy, zejména teleskopy, které mohou mít v bodu L2 nerušený výhled na hluboký vesmír.  

Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Související článek

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu

Další zprávy z kategorie
Planetky (asteroidy)

tag icon
Další články z kategorie
Planetky (asteroidy)