
Na rozdíl od planet ve sluneční soustavě obíhá trpasličí planeta Pluto Slunce na eliptické oběžné dráze s vysokou inklinací. Podle nové studie, je tato zvláštní oběžná dráha relativně stabilní v dlouhém období, k jejímu narušení by ale mohlo stačit málo. Důležitou roli v jejím formování mají velké planety sluneční soustavy.
Pluto je trpasličí planeta, která obíhá Slunce ve vzdálenosti mezi 30 a 49 AU. Objevena byla v roce 1930 ale až v roce 2015 mohlo lidstvo poprvé vidět detaily jejího povrchu, když kolem ní proletěla vesmírná sonda New Horizons. Pluto má poloměr 1 200 kilometrů (19 % poloměru Země) a snímky z New Horizons naznačují, že by pod jeho povrchem mohly probíhat kryogenní geologické procesy.
Planeta Neptun je Plutu nejblíž a také výrazně ovlivňuje tvar jeho oběžné dráhy. Gravitační vliv Neptunu ovlivňuje orbitu Pluta takovým způsobem, že vždy, když jsou obě tělesa stejně daleko od Slunce, nachází se zároveň 90° od sebe. Navíc Pluto v periheliu (bod nejblíže Slunci) se nachází vysoko nad rovinou, ve které obíhají planety. Odlišným způsobem však na Pluto působí gravitace ostatních planet. Například Uran má výrazně destabilizující vliv na jeho oběžnou dráhu, zatímco Jupiter ji naopak stabilizuje. Díky tomu se orbita Pluta nachází na hraně nestability, která by přinesla chaos do jeho pohybu kolem Slunce.Prezentace k vědecké studii