
Největší měsíc Pluta, Charon, má na svém severním pólu výrazně červený povrch. Ukazují to snímky vesmírné sondy New Horizons, která systémem trpasličí planety proletěla v roce 2015. Vědci se od té doby snaží přijít na procesy, které vedly k tomuto nečekanému útvaru daleko od Slunce. Podle nejnovější studie by za ním mohly stát kryovulkány, ze kterých uniká metan, který kdysi dávno tvořil oceán na Charonu.
Mise | Start | Status |
---|---|---|
![]() |
19. 1. 2006 | Probíhá |
Červený povrch je podle vědců tvořený tholinem - materiálem, který vzniká při vystavení organických sloučenin sluneční radiaci. Červený povrch mají také mnohé z objektů v Kuiperově pásu, který se nachází za oběžnou drahou Neptunu a jehož je Pluto součástí. Za vznikem tholinu na Charonu zřejmě stojí metan, podobně jako u předchozího výzkumu (níže). Podle studie vedené Stephanie M. Mentenovou by mohl pocházet z dávného oceánu, který zamrzl a uzavřel pod ledovou slupkou zásoby metanu. Tyto zásoby se dostávají na povrch při kryvulkanismu, tedy sopečné činnosti při velmi nízkých teplotách, které u Pluta panují.
Mise NASA New Horizons poslala v roce 2015 jako první snímky trpasličí planety Pluto, která byla do té doby známá jen z rozmazaných fotografií z teleskopu Hubble, případně dalších výkonných observatoří na Zemi. Po průletu kolem bývalé planety zamířila sonda hlouběji do Kuiperova pásu, kde 1. ledna 2019 proletěla kolem planetky 2014 MU69 (která dostala oficiální jméno Arrokoth, známá byla také pod neoficiálním označením Ultima Thule). Šlo o první průlet kolem takto vzdáleného objektu. Po průletu Kuiperovým pásem bude sonda New Horizons podobně jako sondy Voyager zkoumat okraj sluneční soustavy.
Časová osa mise New Horizons