Astronomům se podařilo změřit hustotu atmosféry Pluta pomocí zákrytu (okultace) vzdálené hvězdy. Trpasličí planeta Pluto na okraji sluneční soustavy při tomto úkazu na pár minut zablokovala světlo jedné z hvězd. Způsob, jakým hvězda při pohledu ze Země pohasla a znovu se rozzářila, přitom vědcům prozradil, jak hustá je atmosféra Pluta. Výsledky ukazují, že jak se trpasličí planeta postupně vzdaluje od Slunce, svou atmosféru pozvolna ztrácí.
Pluto oběhne Slunce jednou za 248 let. Jeho vzdálenost od naší hvězdy se přitom pohybuje mezi 30 a 49 AU (1 AU = vzdálenost Země-Slunce). Když je Slunci blíž, přijímá podstatně více energie a materiál z povrchu sublimuje do velmi řídké atmosféry. Nejblíže Slunci se trpasličí planeta nacházela v roce 1989, od té doby se opět postupně vzdaluje. S nižším přísunem energie dochází k ochlazování atmosféry a opětovnému usazování materiálu na povrch Pluta. Vzdálenost od Slunce nemusí být jediný faktor, který ovlivňuje hustotu atmosféry Pluta. Podle dřívějších studií by na to mohl mít vliv také sklon osy, díky kterému dopadají sluneční paprsky pod různým úhlem na různá místa na povrchu. Díky tomu jsou některé regiony vystavené vyšším teplotám a umožňují sublimaci dusíku a metanu do atmosféry.