Soukromá organizace The Planetary Society staví vlastní solární plachetnici

Úspěšné otestování solárního pohonu japonskou sondou Ikaros i americkou Nanosail-D motivuje členy neziskové organizace The Planetary Society k výstavbě vlastní solární plachetnice. The Planetary Society byla založena Carlem Saganem, známým popularizátorem vesmíru, a dalšími v 80. letech a snaží se svými projekty inspirovat a vzdělávat veřejnost za pomoci grantů a darů od svých členů.

LightSail-1

LightSail-1 solární plachetnice soukromé neziskové organizace The Planetary Society. Na začátku roku 2011 se dokončuje její konstrukce a pokud se podaří představitelům společnosti najít vhodnou raketu, která ji vynese na oběžnou dráhu, mohla by odstratovat ještě do konce tohoto roku.



V listopadu 2009 společnost oznámila výstavbu vlastní solární plachetnice LightSail-1, původně se měla dostat do vesmíru už na konci roku 2010, to se však kvůli zdržení v konstrukci nepodařilo splnit. Momentálně představitelé planetární společnosti odhadují, že by měli vesmírnou sondu a její náhradní dvojče dokončit během několika měsíců a hledají možnost jak ji dostat do vesmíru. Zatím se jim nedaří najít vhodnou dopravu na minimální orbitální výšku 825 kilometrů před koncem roku 2011.

Konstrukce vesmírné sondy LightSail-1 je součástí většího programu LightSail, ve kterém Planetary Society počítá se třemi sondami, každá s většími ambicemi než ta předchozí. "Zkombinujeme ultra-lehké technologie nanosatelitů a ultra-velké technologie solárních plachetnic, v odvážném novém programu cesty ke hvězdám." zní motto celého programu vyřčené jedním ze zakladatelů a programovým manažerem LightSail, Louisem D. Friedmanem. Samotná sonda váží necelých 5 kilogramů a její plachta má 32 m2.

Po ztrátě první solární plachetnice Cosmos-1, kvůli selhání nosné rakety, snahy Planetary Society na několik let ustaly, nicméně byly v roce 2009 oživeny anonymní dotací milionu dolarů. Přejeme planetární společnosti hodně úspěchů v jejich snahách a hlavně úspěšné otestování jejich solární technologie ještě před koncem tohoto roku.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Vesmírné sondy

Sonda JUICE k planetě Jupiter podstoupí simulaci extrémních podmínek

Vývoj evropské vesmírné sondy JUICE postupuje do další fáze, ve které ji čeká testování odolnosti v zařízení Large Space Simulator (LSS). Sonda, která míří k planetě Jupiter, bude muset zvládnout teploty mezi -180 a 250 °C. V komoře o rozměrech 10x10x15 metrů projde kromě teplotních testů také vakuem.

Evropská vesmírná agentura vybrala témata pro vesmírné mise mezi lety 2035-2050

Evropská vesmírná agentura je po NASA druhým nejvýznamnějším průzkumníkem vesmíru. Mezi nejúspěšnější evropské vědecké mise se řadí například sonda Rosetta zkoumající kometu, teleskop Gaia mapující hvězdy v Mléčné dráze nebo teleskop Planck zkoumající reliktní záření. ESA nyní vybrala témata pro budoucí velké (rozumějme s velkým rozpočtem) mise. Bude se soustředit na měsíce obřích planet, exoplanety nebo Mléčnou dráhu a průzkum raného vesmíru.

Podívejte se na nové detailní snímky povrchu Ganymede, které v pondělí pořídila sonda Juno

Vesmírná sonda Juno v pondělí navštívila měsíc Ganymede u planety Jupiter. Jedná se první návštěvu po více než 20 letech od posledního přiblížení sondy Galileo. Sonda Juno proletěla ve vzdálenosti zhruba 1 000 kilometrů od povrchu měsíce a pořídila detailní snímky jeho povrchu. Zároveň také prozkoumala jeho magnetické pole. Výsledky z tohoto průletu mají potenciál výrazně posunout naše poznání Ganymede a zřejmě tak ovlivní budoucí mise k Jupiteru.

Čínský rover Zhurong v noci na sobotu úspěšně přistál na povrchu Marsu, jeho mise má trvat 3 měsíce

Čínská sonda Tianwen-1 obíhá planetu Mars od února tohoto roku. Přivezla s sebou také přistávací modul s roverem Zhurong. Ten se od mateřské sondy oddělil v noci z pátka na sobotu našeho času. Krátce po půlnoci úspěšně přistál v rozsáhlé oblasti Utopia Planitia, asi 40 kilometrů od svého plánovaného cíle.

Raketa Atlas V vynesla na oběžnou dráhu družici, která bude hlídat odpalování raket na Zemi

Raketa Atlas V vynesla ve čtvrtek z mysu Canaveral na oběžnou dráhu družici SBIRS Geo-5 (Space-Based Infrared System Geosynchronous Earth Orbit Flight 5). Jejím úkolem ve vesmíru bude hledání známek odpálených raket, což má Spojeným státům a jejich spojencům umožnit včasnou reakci na případnou hrozbu. Konstelace družic SBIRS má nyní s novým přírůstkem na oběžné dráze 9 družic, příští rok by měla přibýt desátá.

V datech ze sondy Voyager 1 se ukrývaly informace o hustotě mezihvězdného prostoru

Vesmírná sonda Voyager 1 opustila v roce 2012 jako první heliosféru, tedy ochrannou slupku obklopující sluneční soustavu. Od té doby se nachází v prostoru, ve kterém vnější vlivy převládají nad vlivem Slunce. Zkoumá tak vlastně okraj mezihvězdného prostoru, ze kterého posílá cenné informace zpátky na Zemi. Vědci nyní přišli na nový způsob jak kontinuálně měřit hustotu tohoto prostoru.

Sonda Parker Solar Probe nastavila nový rychlostní rekord

29. dubna se vesmírná sonda Parker Solar Probe přiblížila na zhruba 10 milionů kilometrů od povrchu Slunce. Při tomto svém osmém průletu dosáhla rychlosti 540 tisíc km/h relativně vůči Slunci, tedy asi 0,05 % rychlosti světla. Žádný jiný lidmi vyrobený objekt takové rychlosti ještě nedosáhnul. Parker Solar Probe má při svojí misi naplánovaných celkem 24 průletů kolem hvězdy, z nich při každém dalším bude mít vyšší rychlost.