Soukromá organizace The Planetary Society staví vlastní solární plachetnici

Úspěšné otestování solárního pohonu japonskou sondou Ikaros i americkou Nanosail-D motivuje členy neziskové organizace The Planetary Society k výstavbě vlastní solární plachetnice. The Planetary Society byla založena Carlem Saganem, známým popularizátorem vesmíru, a dalšími v 80. letech a snaží se svými projekty inspirovat a vzdělávat veřejnost za pomoci grantů a darů od svých členů.

LightSail-1

LightSail-1 solární plachetnice soukromé neziskové organizace The Planetary Society. Na začátku roku 2011 se dokončuje její konstrukce a pokud se podaří představitelům společnosti najít vhodnou raketu, která ji vynese na oběžnou dráhu, mohla by odstratovat ještě do konce tohoto roku.



V listopadu 2009 společnost oznámila výstavbu vlastní solární plachetnice LightSail-1, původně se měla dostat do vesmíru už na konci roku 2010, to se však kvůli zdržení v konstrukci nepodařilo splnit. Momentálně představitelé planetární společnosti odhadují, že by měli vesmírnou sondu a její náhradní dvojče dokončit během několika měsíců a hledají možnost jak ji dostat do vesmíru. Zatím se jim nedaří najít vhodnou dopravu na minimální orbitální výšku 825 kilometrů před koncem roku 2011.

Konstrukce vesmírné sondy LightSail-1 je součástí většího programu LightSail, ve kterém Planetary Society počítá se třemi sondami, každá s většími ambicemi než ta předchozí. "Zkombinujeme ultra-lehké technologie nanosatelitů a ultra-velké technologie solárních plachetnic, v odvážném novém programu cesty ke hvězdám." zní motto celého programu vyřčené jedním ze zakladatelů a programovým manažerem LightSail, Louisem D. Friedmanem. Samotná sonda váží necelých 5 kilogramů a její plachta má 32 m2.

Po ztrátě první solární plachetnice Cosmos-1, kvůli selhání nosné rakety, snahy Planetary Society na několik let ustaly, nicméně byly v roce 2009 oživeny anonymní dotací milionu dolarů. Přejeme planetární společnosti hodně úspěchů v jejich snahách a hlavně úspěšné otestování jejich solární technologie ještě před koncem tohoto roku.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Vesmírné sondy

Drobný vesmírný teleskop bude zkoumat, jak se vesmír ve svém zárodku dostal z temných věků

23. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci z University of Colorado Boulder vyvíjí malou družici SPRITE, která bude mít za úkol zjistit více o epoše vývoje vesmíru nazývané re-ionizace, kdy se světlo z prvních hvězd začalo volně šířit vesmírem. Zařízení, které bude zkoumat vesmír v ultrafialovém světle, by mohlo letět do vesmíru v roce 2022.

celý článek

Solární panely pro vesmírnou sondu JUICE jsou připraveny, mise k Jupiteru by měla začít v roce 2022

19. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Všech deset solárních panelů pro evropskou sondu JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) dorazilo do Nizozemí, kde budou připevněny na samotnou sondu. Každý z panelů má 2,5 x 3,5 metrů a dohromady budou mít plochu 87,5 metrů čtverečních. Velké solární panely jsou u planety Jupiter klíčové, protože Slunce zde nezáří tolik jako u Země. Sonda JUICE bude mít solární panely uspořádané do dvou velkých plus po svých stranách.

Jezera na Titanu by mohla zkoumat robotická ponorka, nejdřív ale přijde na řadu létající sonda

11. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Tým vědců vedený Stevenem Olesonem pracuje na konceptu robotické ponorky, která by mohla zkoumat svět pod hladinou jezer na Titanu, měsíci planety Saturn. Mise ponorky k Titanu by mohla předcházet studiu podpovrchových oceánů na jiných místech sluneční soustavy, která jsou hůře dostupná (například Europa nebo Enceladus). Titan je totiž po Zemi jediné místo ve sluneční soustavě, kde jsou tekutiny přímo na povrchu a není třeba se k nim provrtávat.

celý článek

Mise Juno zkoumající planetu Jupiter by mohla být prodloužena o 4 roky

10. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Primární mise orbitální sondy Juno měla původně trvat do roku 2018, ale byla prodloužena do července 2021. Tým vědců, který zpracovává data z mise, nyní pracuje na návrhu jejího prodloužení až do roku 2025. Toto prodloužení by mohlo přinést možnost nového studia planety i některých jejich měsíců.

celý článek

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2020)

23. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro srpen 2020.

celý článek

Společnost Rocket Lab chce v roce 2023 podniknout první soukromou misi k Venuši

18. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Společnost Rocket Lab dnes provozuje raketu Electron, která levně vynáší malé náklady na nízkou oběžnou dráhu Země. Společnost má nicméně ambicióznější plány, ať už se jedná o nabídku vynášení nákladu na oběžnou dráhu, nebo nově také mise za oběžnou dráhu Země.

celý článek

Evropská mise čtyř družic Cluster už 20 let zkoumá magnetosféru Země

8. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Ve skutečnosti jde o misi Cluster II, protože první čtveřice byla zničena při nevydařeném prvním letu rakety Ariane 5 v roce 1996. Následné starty dvou raket Sojuz v roce 2000 už proběhly podle plánů a družice Cluster mohly začít zkoumat magnetosféru naší planety. Původně měly fungovat dva roky, jejich mise ale byla postupně prodlužována a dnes se počítá s jejich fungováním až do roku 2022.