Ruská strana vetovala návrh vědců z NASA na unikátní fotografickou misi u orbitální stanice

Aktualizováno: Američtí vědci navrhovali, aby se astronauti vydali Sojuzu, který je aktuálně zakotvený u ISS, několik set metrů od stanice, kde by ji mohli zvěčnit na kameře s vysokým rozlišením. Podle představitelů ruského vedení mise má ale tento nový model vesmírného plavidla Sojuz na své palubě nové systémy a inženýři nechtějí zkoušet nové věci dokud nebudou pořádně zajeté a až si budou jisti, že nedojde k neočekávanému chování některého ze subsystémů na lodi.

Raketoplán Endeavour u ISS

Raketoplán Endeavour u ISS fotografie z roku 2007, na které je Endeavour zakotvený u laboratoře Destiny při misi STS-118. Při kotvení posloužila i dvě robotická ramena: Canadarm2 na ISS a, také v Kanadě vyrobené rameno, RMS umístěné na palubě raketoplánu.



Začátkem roku 2011 je u ISS rušno, u orbitální stanice jsou aktuálně zakotveny všechny vesmírné lodě, které jsou aktuálně na světě k dispozici. Japonský automatický modul HTV-2, evropský ATV-2, ruský Sojuz a americký raketoplán Discovery. Z tohoto důvodu část vědců z NASA a dalších agentur nedávno přišla s návrhem jak zachytit celý komplex i s vesmírnými plavidly na unikátní fotografii. Byl ale potřeba souhlas ruské části mise, která jej ale zamítla kvůli rizikům doprovázejícími podobnou misi.

Šlo by totiž o poměrně rizikovou operaci, kdy by došlo k oddělení ruského Sojuzu TMA-01M od ISS a odcestování do dostatečné vzdálenosti, aby mohly být pořízeny snímky celé stanice. Každá podobná manipulace s vesmírnou lodí s sebou ale vždy nese určité riziko, které by mohlo astronautům zabránit v návratu na stanici. Byli by pak nuceni přistát na Zemi, a to by na nějakou dobu snížilo počet obyvatel stanice na polovinu, nemluvě o následné cestě astronautů zpět na oběžnou dráhu, což není zrovna levné.

Obavy plynou ze zkušeností z roku 1995 u orbitální stanice Mir, kdy se ruští astronauti odpoutali od komplexu, aby zachytili unikátní kotvení raketoplánu Atlantis. Při oddělení raketoplánu ale došlo ke zkolabování staničního počítače, který musel být po znovuzakotvení restartován, naštěstí se tehdy nic vážného nestalo.

Podle některých manažerů v NASA je podstupování takového rizika zbytečné a nemůže vyvážit benefity takové operace. Přívrženci návrhu ale namítají, že podobná sestava už na ISS nikdy nebude a zvěčnění Mezinárodní vesmírné stanice se všemi vesmírnými moduly a raketoplánem je možné provést pouze nyní.

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
ISS

Rusko ve čtvrtek poslalo na oběžnou dráhu nový modul pro ISS, cesta potrvá 8 dní

Nový modul Nauka (Multipurpose Laboratory Module, MLM) má podle plánů rozšířit Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Původně měl letět do vesmíru už v roce 2007, ale jeho start byl opakovaně odkládán. Nauka rozšíří prostory pro vědecké experimenty na stanici, má také vlastní dokovací zařízení. Společně s Naukou letí k ISS také evropské robotické rameno.

celý článek

Opakovaný testovací let vesmírné lodi Starliner k ISS je plánován na konec července

Společnost Boeing plánuje opakování testovacího letu OFT (Orbital Flight Test) se svou vlastní vesmírnou lodí CST-100 Starliner. Nově vyvinutá kapsle při této misi poletí (zatím ještě bez posádky) k Mezinárodní vesmírné stanici. Při předchozím testu na konci roku 2019 se Starliner sice dostal do na oběžnou dráhu, ale chyba palubního počítače zabránila dokončení mise a loď předčasně přistála na Zemi.

celý článek

NASA společně se značkou Tide vyvíjí prací prášek pro použití na vesmírné stanici

Společnost Procter & Gamble podepsala s NASA dohodu, jejímž předmětem je vývoj pracího prášku pro použití ve vesmíru. Ten ponese značku Tide, stejně jako známý prášek společnosti pro použití na Zemi. Nový prášek i postup praní budou muset využívat minimum vody a budou muset fungovat v prostředí mikrogravitace.

celý článek

Robotické rameno na Mezinárodní vesmírné stanici bylo poškozeno kusem vesmírného odpadu

Vesmírná stanice ISS čelí na oběžné dráze mnohým nebezpečím. Jedním z nich jsou malé kousky smetí, které mohou díky své vysoké rychlosti značně poničit plášť stanice. Právě to se zřejmě stalo kanadskému zařízení Canadarm, které pomocí velkého robotického ramene provádí operace vně stanice. NASA u něj zjistila malou díru způsobenou srážkou s velmi malým předmětem. Rameno je naštěstí plně funkční.

celý článek

Japonský dobrodruh, který plánuje letět se SpaceX k Měsíci, se domluvil také s Ruskem na návštěvě ISS, a to ještě letos

Japonský miliardář Yusaku Maezawa loni oznámil svou dohodu se SpaceX na misi dearMoon. On a dalších 8 civilistů při této misi obletí v roce 2023 Měsíc ve vesmírné lodi Starship. Podle ruské vesmírné agentury Roskosmos se domluvil také s nimi na letu k ISS, a ten by měl proběhnout ještě letos. Půjde tak zřejmě o první komerční misi, která otevře bránu civilistům ve vesmíru. Plánovány jsou totiž už ted nejméně dvě další turistické mise.

celý článek

Crew Dragon se čtyřčlennou posádkou úspěšně přistál v Mexickém zálivu, výjimečně za tmy

Krátce před devátou hodinu přistála vesmírná loď se čtyřmi astronauty v Mexickém zálivu. Po dvou odložených pokusech se společnost SpaceX spolu s NASA rozhodly k nezvyklému přistání posádky mise Crew-1 za tmy. Jedná se o první americké přistání s astronauty za tmy od mise Apollo 8 v roce 1968.

celý článek

Čtyřčlenná posádka mise Crew-2 dorazila v Dragonu na ISS

Mise Crew-2 úspěšně odstartovala z Floridy v pátek krátce před polednem. Jedná se o druhý oficiální let nové vesmírné lodi Crew Dragon, který na oběžnou dráhu vynesl čtveřici astronautů, dva jsou z NASA, jeden z ESA a jeden z Japonska (JAXA). Už začátkem dubna přiletěl k ISS také ruský Sojuz s tříčlennou posádkou.

celý článek