Citlivé přístroje teleskopu Kepler nečekaně umožňují sledovat také nitra vzdálených hvězd

01. 04. 2011

Vesmír Hvězdy Kepler (teleskop) Exoplanety

Hlavním cílem mise Kepler je hledání exoplanet, měřením jasnosti hvězd astronomové poznají, když extrasolární planeta projde před svojí hvězdou a způsobí tím mírný pokles v její zářivosti. Pokles v jasnosti vzdálené hvězdy je velmi malý a vyžaduje citlivé přístroje a přesné měření. Teleskop Kepler, který je ve vesmíru od roku 2009, je vybaven zrcadlem o průměru 1,4 metru a poskytuje díky němu tak citlivá měření, že umožňuje astronomům sledovat i jevy, se kterými před startem nepočítali.

Vesmírný teleskop Kepler

vesmírná observatoř NASA fungující mezi roky 2009 a 2018, jejímž úkolem bylo hledání exoplanet. Neustálým pozorováním zářivosti vybraných hvězd v souhvězdí Labutě hledal teleskop odchylky, které by mohly indikovat pohasnutí hvězdy v důsledku přechodu planety mezi teleskopem a vzdálenou hvězdou.

Image credit:

Při pozorování změny jasnosti hvězd astronomové zaznamenávají pravidelné výkyvy v jasnosti, s pomocí teleskopů na Zemi podle těchto výkyvů určují velikost hvězdy a její hmotnost. V těchto oscilacích teď s pomocí sondy Kepler našli astronomové u hvězd ve fázi rudého obra další, menší výkyvy jasnosti, které doposud nepozorovali. 

Vědci tyto oscilace připisují gravitačním vlnám v nitru hvězd, s jejich pomocí mohou nahlédnout do jádra vzdálených hvězd a zkoumat hustotu a chemické procesy nitra rudých obrů. Data ze sondy Kepler také astronomům pomáhají určit, zda hvězda v termojaderné reakci ve svém jádru spaluje vodík nebo helium. Tuto schopnost doposud neměli a poskytuje tedy možnost zkoumat hvězdy podrobněji než kdy dříve.

Rudý obr je fáze hvězdy na konci jejího životního cyklu, její barva se změní na červenou a dochází k expanzi vnějších vrstev hvězdy. S pomocí nových pozorování mohou vědci zkoumat chování a složení hvězdy ve fázi, která čeká naše Slunce za pět miliard let.