Vědci se pokouší najít cestu jak měřit čas ještě přesněji než s atomovými hodinami

Dnešní nejpřesnější atomové hodiny měří čas tak přesně, že se vychýlí o pouhé 4 sekundy za 13,5 miliard let, což je odhadované stáří vesmíru. Corey Campbell z Georgia Institute of Technology společně s dalšími pěti kolegy vytvořil tým, který si klade za cíl najít ještě přesnější způsob měření času, chce vyvinout nukleární hodiny.



Atomové hodiny jsou založeny na měření vibrací elektronů, které obíhají kolem jádra atomu, nukleární hodiny by pracovaly s elektrony, které přeskakují mezi nižšími a vyššími energetickými stavy. Nevýhodou atomových hodin je, že mohou být ovlivňovány vnějšími elementy jako jsou různá magnetická nebo elektrická pole, nukleární hodiny jak je navrhuje Campbell by ale využívaly laserového paprsku díky kterému by měly být odolnější vůči vnějším vlivům a tedy i přesnější v měření času.

Ačkoliv pro sledování času v běžném životě nové ultra-přesné hodiny velký vliv mít nebudou, přesného měření času se využívá i na jiných místech. Příkladem jsou satelity navigačního systému, které by bez přesného měření času nemohly fungovat. Velký význam má měření času ve vědě a výzkumu, hlavní roli hrálo měření času například při experimentu Opera, při kterém vědci pozorovali neutrina, která byla rychlejší než světlo. Čím přesněji budou vědci schopni měřit čas, tím přesnější budou výsledky jejich výzkumů.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Technologie

Kvantový internet na dosah: vědcům se podařilo teleportovat fotony s 90% přesností na vzdálenost 44 km

4. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vědcům z Fermilabu, Caltech, Harvardu a JPL se podařilo přenést fotony s 90% přesností na vzdálenost 44 kilometrů. Přiblížili se tak o krok blíže ke kvantovému internetu, ve kterém jsou informace místo bitů přenášeny prostřednictvím qubitů. Fungující kvantový internet umožní propojení kvantových počítačů na dálku a zvýší tak jejich výpočetní kapacitu. Zároveň umožní okamžitou komunikaci mezi počítači prostřednictvím kvantového propojení částic.

Kvantový radar dokáže detekovat objekty tam, kde běžné technologie nestačí

16. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Rakouským vědcům se podařilo sestavit prototyp nového druhu radaru, který využívá kvantového provázání k detekci objektů. Využili k tomu metody microwave quantum illumination (mikrovlnné kvantové osvětlení), která využívá kvantově propojených protonů. Výsledný prototyp dokáže detekovat objekty v prostředí, kde klasické radary často neuspějí.

Nový postup pro výrobu jednoatomových tranzistorů umožňuje jejich snadnější výrobu

14. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci z National Institute of Standards and Technology a University of Maryland vyvinuli postup na výrobu jednoatomových zařízení. Podařilo se jim díky němu jako druhým na světě sestavit jednoatomový tranzistor a jako prvním se povedlo vyrobit sérii jednoelektronových tranzistorů. Jednoduchá výroba takto malých zařízení umožní miniaturizaci počítačů, sníží jejich spotřebu a rozšíří možnosti jejich využití.

celý článek

Objev feroelektřiny v ultratenkém materiálu by mohl umožnit nevídanou miniaturizaci počítačů

4. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Miniaturizace elektronických zařízení vyžaduje aby materiály, ze kterých se skládají, dokázaly fungovat ve stále menších rozměrech. Vědcům z University of California - Berkeley se nyní podařilo vyrobit materiál, který vykazuje známky feroelektřiny ve vrstvě tlusté pouhé dva atomy. Zařízení s touto technologií bude moct být velmi malé a bude schopno pracovat s menším množstvím energie.

celý článek

Vědci přišli s elektronikou, která spotřebou energie imituje lidský mozek

23. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci z University of Massachusetts Amherst ukázali jak využít biologická vlákna k vytvoření neuromorfních memristorů. K fungování potřebují velmi málo energie, podobně jako lidský mozek. Detaily výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Communications.

celý článek

Společnost Stratolaunch chce vyvinout nová hypersonická letadla, a také raketoplán

1. 4. 2020 (novější než zobrazený článek)

Stratolaunch plánuje v následujících letech vyvinout malé hypersonické letadlo Talon-A, které má sloužit pro testování nových technologií. Kromě toho obsahují plány společnosti také větší hypersonické letadlo a další letadlo, které bude létat až na oběžnou dráhu.

celý článek

Nový matematický model by mohl umožnit výrobu gama laseru

20. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědci dokáží vytvořit laser ze světla z libovolné části elektromagnetického spektra - až na gama záření. To by se nyní mohlo změnit: nový matematický model fyzika Allena Millse totiž ukazuje, jak by šlo využít exotických atomů pozitronia k vytvoření gama laseru.

celý článek