Vědci se pokouší najít cestu jak měřit čas ještě přesněji než s atomovými hodinami

Dnešní nejpřesnější atomové hodiny měří čas tak přesně, že se vychýlí o pouhé 4 sekundy za 13,5 miliard let, což je odhadované stáří vesmíru. Corey Campbell z Georgia Institute of Technology společně s dalšími pěti kolegy vytvořil tým, který si klade za cíl najít ještě přesnější způsob měření času, chce vyvinout nukleární hodiny.



Atomové hodiny jsou založeny na měření vibrací elektronů, které obíhají kolem jádra atomu, nukleární hodiny by pracovaly s elektrony, které přeskakují mezi nižšími a vyššími energetickými stavy. Nevýhodou atomových hodin je, že mohou být ovlivňovány vnějšími elementy jako jsou různá magnetická nebo elektrická pole, nukleární hodiny jak je navrhuje Campbell by ale využívaly laserového paprsku díky kterému by měly být odolnější vůči vnějším vlivům a tedy i přesnější v měření času.

Ačkoliv pro sledování času v běžném životě nové ultra-přesné hodiny velký vliv mít nebudou, přesného měření času se využívá i na jiných místech. Příkladem jsou satelity navigačního systému, které by bez přesného měření času nemohly fungovat. Velký význam má měření času ve vědě a výzkumu, hlavní roli hrálo měření času například při experimentu Opera, při kterém vědci pozorovali neutrina, která byla rychlejší než světlo. Čím přesněji budou vědci schopni měřit čas, tím přesnější budou výsledky jejich výzkumů.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Technologie

Nový rádiový přijímač dokáže zaznamenat více frekvencí při pozorování vesmíru

Vědcům z Osaka Prefecture University a National Astronomical Observatory of Japan se podařilo vyvinout nový přijímač rádiových signálů pro astronomii. Nové zařízení dokáže zachytávat výrazně širší spektrum frekvencí než dosavadní přístroje. To by mělo astronomům umožnit zkoumat vesmír a jeho evoluci v novém světle. Nové zařízení už bylo otestováno na japonské Nobeyama Radio Observatory.

celý článek

Uměle vyrobené diamanty se šestiúhelníkovou strukturou jsou tvrdší než ty přírodní

Vědcům se v laboratoři podařilo ověřit předpovídané vlastnosti diamantů, jejichž atomové uspořádání se skládá ze šestiúhelníků. Oproti běžným kubickým diamantům jsou silnější a svůj tvar mění s větším odporem. Vzácné šestiúhelníkové diamanty se v přírodě vyskytují například v místech dopadu meteoritů, bývají však hodně nečisté, vědci proto pro svůj výzkum museli vyrobit diamanty čisté v laboratoři.

celý článek

Při středeční misi Starlink letěla raketa Falcon 9 do vesmíru už po osmé

Raketa Falcon 9 s označením B1051 se ve středu stala nejčastěji používanou raketou. Do vesmíru a zpět už tento konkrétní nosič letěl celkem 8x. Společnost SpaceX tak dál posouvá možnosti opakovaného použití svých raket. Podle Elona Muska mohou nejnovější verze raket Falcon 9 letět si vesmíru bez větších úprav 10x. S pravidelnou údržbou by to možná mohlo být až 100x.

celý článek

Kvantový internet na dosah: vědcům se podařilo teleportovat fotony s 90% přesností na vzdálenost 44 km

Vědcům z Fermilabu, Caltech, Harvardu a JPL se podařilo přenést fotony s 90% přesností na vzdálenost 44 kilometrů. Přiblížili se tak o krok blíže ke kvantovému internetu, ve kterém jsou informace místo bitů přenášeny prostřednictvím qubitů. Fungující kvantový internet umožní propojení kvantových počítačů na dálku a zvýší tak jejich výpočetní kapacitu. Zároveň umožní okamžitou komunikaci mezi počítači prostřednictvím kvantového propojení částic.

celý článek

Kvantový radar dokáže detekovat objekty tam, kde běžné technologie nestačí

Rakouským vědcům se podařilo sestavit prototyp nového druhu radaru, který využívá kvantového provázání k detekci objektů. Využili k tomu metody microwave quantum illumination (mikrovlnné kvantové osvětlení), která využívá kvantově propojených protonů. Výsledný prototyp dokáže detekovat objekty v prostředí, kde klasické radary často neuspějí.

celý článek

Nový postup pro výrobu jednoatomových tranzistorů umožňuje jejich snadnější výrobu

Vědci z National Institute of Standards and Technology a University of Maryland vyvinuli postup na výrobu jednoatomových zařízení. Podařilo se jim díky němu jako druhým na světě sestavit jednoatomový tranzistor a jako prvním se povedlo vyrobit sérii jednoelektronových tranzistorů. Jednoduchá výroba takto malých zařízení umožní miniaturizaci počítačů, sníží jejich spotřebu a rozšíří možnosti jejich využití.

celý článek

Objev feroelektřiny v ultratenkém materiálu by mohl umožnit nevídanou miniaturizaci počítačů

Miniaturizace elektronických zařízení vyžaduje aby materiály, ze kterých se skládají, dokázaly fungovat ve stále menších rozměrech. Vědcům z University of California - Berkeley se nyní podařilo vyrobit materiál, který vykazuje známky feroelektřiny ve vrstvě tlusté pouhé dva atomy. Zařízení s touto technologií bude moct být velmi malé a bude schopno pracovat s menším množstvím energie.

celý článek