Podle nové studie NASA jsou kromě oceánu pod povrchem Europy také velká jezera

Data získaná vesmírnou sondou Galileo jsou podle vědců z NASA evidencí podporující existenci velkého vodního jezera pod povrchem Europy, jednoho z měsíců obří planety Jupiter. Tým vedený Britney Schmidt zkoumal oblast Europy nazvanou Thera Macula, pod kterou se zřejmě nachází jezero velikostí srovnatelné s rozlohou České republiky. Podle studie, která vyšla v magazínu Nature, se pod podobnými útvary nazývanými "chaos terrain" (chaotický terén) nachází zdroj tepla a kapalné vody, který deformuje oblast na povrchu podobným způsobem jako termální prameny pod grónskými ledovci.

Europa, podpovrchové jezero a oceán

Europa, podpovrchové jezero a oceán Ilustrace znázorňující oblast na povrchu Europy nazývanou chaotický terén. Podle studie NASA by se pod ní mohlo nacházet obří jezero, které je svou velikostí srovnatelné s rozlohou České republiky.



Europa je jedním z míst ve sluneční soustavě, kde astronomové očekávají obrovský podpovrchový oceán. K tomuto závěru je vedou snímky ledového povrchu měsíce, který je posetý trhlinami podobným těm co se nachází v polárních oblastech na Zemi. Podle některých odhadů by mohl oceán pod ledovou přikrývkou Europu obsahovat dokonce větší množství vody než všechny oceány na Zemi dohromady.

Kromě puklin v ledové přikrývce Europy našla vesmírná sonda Galileo také další útvary, tzv. chaotický terén, který se od svého okolí odlišuje zcela jinou strukturou. Jde o kruhovité útvary, ve kterých je povrch deformován v mnohem větší míře než jeho okolí. Podobný terén se vyskytuje také na Zemi v polárních oblastech, kde se pod silnou vrstvou ledu nachází sopka, nebo termální pramen. Vznikají tak dómy nakupeného roztaveného a opětovně zmrzlého ledu, které mohou dosahovat výšky až 200 metrů.

Podle této studie jsou podobné oblasti místy, kde dochází k výměně materiálu mezi povrchem měsíce a jeho podpovrchovým oceánem. Vědci při svém zkoumání vycházeli z porovnání s podobnými útvary v Grónsku, kde teplo vycházející z nitra Země vytváří tlak na ledovec na povrchu. Dochází tak k rozlámání ledu na menší kousky, které pak plavou na hladině, voda ale časem opět zmrzne a společně s kusy ledu vytváří výsledný chaotický terén.

I v místech, kde dochází k výměně materiálu mezi povrchem a jezerem pod ním, bude ale kapalná voda zřejmě několik kilometrů hluboko a přímé pozorování tedy není možné. Podle studie, by se měla jezera nacházet v hloubce až tři kilometry a masivní oceán až 10 kilometrů pod povrchem, což je v souladu s pozorováními sondy Galileo.

Měsíc Europa je už dlouho v hledáčku astronomů, pokud se pod jeho povrchem skutečně nachází oceán, je podle vědců možné, že se v něm nachází také živé organismy. Podle některých teorií vznikl život na Zemi právě hluboko na dně oceánu, poblíž hydrotermálních puklin v zemském povrchu, které poskytovaly prvním organismům nezbytnou energii. Na podobném principu by mohl vzniknout život také daleko u planety Jupiter.

Vědci z NASA i ESA už nějakou dobu lobbují za vyslání robotické sondy na Europu, jejím úkolem by bylo provrtat se tlustou vrstvou ledu a prozkoumat podpovrchové oceány měsíce. Aktuální mise k planetě Jupiter se jmenuje Juno, nebude však zaměřena na měsíce, ale na planetu samotnou. 

Většího prozkoumání by se mohl oceán Europy dočkat v rámci mise EJSM (Europa Jupiter System Mission), společné misi NASA a ESA, která je ale zatím pouze na papíře a bohužel nepočítá s přistáním sondy na povrchu Europy. Mise EJSM by se nicméně měla skládat ze dvou orbitálních sond, které by obíhaly kolem Ganymede a Europy a mohla by tak vnést nové světlo a definitivně určit, zda má ledový měsíc planety Jupiter skutečně pod svým povrchem oceán. 

Prozkoumání oceánu na Europě dostalo druhou nejvyšší prioritu americkou Národní výzkumnou radou (National Research Council, NRC) a nyní je koncept dál rozvíjen. Nelze tedy než čekat a doufat, že nízké rozpočty vesmírných agentur nezabrání startu plánovaných misí k planetě Jupiter.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Voda ve vesmíru

Nová technologie dokáže vyrobit kyslík a vodík ze slané vody na Marsu

2. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Voda na Marsu je klíčová pro jeho případnou kolonizaci lidmi. Hlavně kvůli možnosti z ní vyrábět kyslík (pro lidi) a vodík (použitelný na palivo). Kromě zásob ledu by na planetě mohly existovat také podpovrchové zásoby kapalné vody, u kterých lze ale očekávat vysoký obsah soli. Vědci z Washington University v St. Louis nyní přišli s novým postupem, který dokáže extrahovat vodík i kyslík z této slané vody, a to v podmínkách panujících na Marsu.

celý článek

Gejzíry na Europě by mohly pocházet ze slaných vodních kapes namísto jejích oceánů

12. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

V roce 2012 se podařilo teleskopem Hubble zachytit molekuly vody v okolí měsíce Europa, který obíhá planetu Jupiter. Podle vědců by mohlo jít o gejzíry, které se sporadicky objevují na tomto zmrzlém vodním světě. Europa je pokryta vrstvou ledu, pod kterou by se mohl nacházet globální oceán. Přirozeně se předpokládalo, že gejzíry pocházejí právě z tohoto oceánu, nové simulace ale ukazují, že by ve skutečnosti mohly vycházet z vodních kapes blíže povrchu.

celý článek

Nejstarší meteorit z Marsu naznačuje přítomnost vody na sousední planetě už při jejím vzniku

4. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Dosavadní nejdřívější známky vody na Marsu pochází z doby před 3,7 miliardami let. Analýza meteoritu NWA 7533, který z Marsu pochází, nicméně ukazuje, že zde mohla být dokonce už před 4,4 miliardami let. Znamenalo by to, že voda byla na planetě přítomna už při jejím formování, a podobně by tomu mohlo být i u jiných těles sluneční soustavy, včetně naší planety.

celý článek

Nový objev NASA: voda je na Měsíci i mimo permanentně stíněná místa

26. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

NASA poprvé potvrdila existenci molekul vody na povrchu Měsíce v místech, kam svítí Slunce. Nový objev dokazuje, že voda se na Měsíci může nacházet na více místech než jen v permanentně stíněných kráterech, které se nacházejí primárně v polárních oblastech. K objevu vedla pozorování z teleskopu SOFIA, který je umístěný na palubě speciálního letadla.

celý článek

Radarová měření potvrdila existenci několika vodních těles pod povrchem Marsu

4. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Evropská orbitální sonda Mars Express objevila v roce 2018 pod jižním pólem Marsu jezero s vodou. Na oblast se od té doby zaměřila a prozkoumala ji do většího detailu, což přineslo objev dalších vodních těles pod povrchem planety. Existence kapalné vody na sousední planetě by mohla znamenat existenci života, ale také naději pro budoucí kolonisty.

celý článek

Nové simulace odhalují komplexní procesy v nitru ledového měsíce Saturnu

30. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Tým vědců z SwRI (Southwest Research Institute) přišel s novým geologickým modelem, který ukazuje, že oxid uhličitý z nitra Enceladu by mohl vznikat na dně tamního oceánu. Počítačová simulace pracovala s analýzou obsahu gejzírů na jižním pólu měsíce, ze kterých uniká zmrzlá voda do volného prostoru na oběžné dráze planety Saturn. Výsledky výzkumu ukazují, že pod ledovou vrstvou Enceladu by se mohly odehrávat složitější procesy, než se původně uvažovalo.

celý článek

NASA na Antarktidě zkouší podmořského robota pro vzdálené měsíce

23. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Inženýři z NASA vyvinuli prototyp automatického podmořského plavidla BRUIE (Buoyant Rover for Under-Ice Exploration) a chystají se jej otestovat v ledových vodách Antarktidy. Tento rover je válec asi metr dlouhý a po obou stranách má velká kola, která mu umožňují pohyb pod ledovou vrstvou na hladině. V budoucnosti by toto zařízení mohlo putovat na měsíc Europa k Jupiteru nebo Enceladus u Saturnu, kde vědci předpokládají existenci velkých podpovrchových oceánů.

celý článek