Podle nové studie NASA jsou kromě oceánu pod povrchem Europy také velká jezera
17. 11. 2011
Data získaná vesmírnou sondou Galileo jsou podle vědců z NASA evidencí podporující existenci velkého vodního jezera pod povrchem Europy, jednoho z měsíců obří planety Jupiter. Tým vedený Britney Schmidt zkoumal oblast Europy nazvanou Thera Macula, pod kterou se zřejmě nachází jezero velikostí srovnatelné s rozlohou České republiky. Podle studie, která vyšla v magazínu Nature, se pod podobnými útvary nazývanými "chaos terrain" (chaotický terén) nachází zdroj tepla a kapalné vody, který deformuje oblast na povrchu podobným způsobem jako termální prameny pod grónskými ledovci.
Europa, podpovrchové jezero a oceán Ilustrace znázorňující oblast na povrchu Europy nazývanou chaotický terén. Podle studie NASA by se pod ní mohlo nacházet obří jezero, které je svou velikostí srovnatelné s rozlohou České republiky.
Europa je jedním z míst ve sluneční soustavě, kde astronomové očekávají obrovský podpovrchový oceán. K tomuto závěru je vedou snímky ledového povrchu měsíce, který je posetý trhlinami podobným těm co se nachází v polárních oblastech na Zemi. Podle některých odhadů by mohl oceán pod ledovou přikrývkou Europu obsahovat dokonce větší množství vody než všechny oceány na Zemi dohromady. Kromě puklin v ledové přikrývce Europy našla vesmírná sonda Galileo také další útvary, tzv. chaotický terén, který se od svého okolí odlišuje zcela jinou strukturou. Jde o kruhovité útvary, ve kterých je povrch deformován v mnohem větší míře než jeho okolí. Podobný terén se vyskytuje také na Zemi v polárních oblastech, kde se pod silnou vrstvou ledu nachází sopka, nebo termální pramen. Vznikají tak dómy nakupeného roztaveného a opětovně zmrzlého ledu, které mohou dosahovat výšky až 200 metrů. Podle této studie jsou podobné oblasti místy, kde dochází k výměně materiálu mezi povrchem měsíce a jeho podpovrchovým oceánem. Vědci při svém zkoumání vycházeli z porovnání s podobnými útvary v Grónsku, kde teplo vycházející z nitra Země vytváří tlak na ledovec na povrchu. Dochází tak k rozlámání ledu na menší kousky, které pak plavou na hladině, voda ale časem opět zmrzne a společně s kusy ledu vytváří výsledný chaotický terén. I v místech, kde dochází k výměně materiálu mezi povrchem a jezerem pod ním, bude ale kapalná voda zřejmě několik kilometrů hluboko a přímé pozorování tedy není možné. Podle studie, by se měla jezera nacházet v hloubce až tři kilometry a masivní oceán až 10 kilometrů pod povrchem, což je v souladu s pozorováními sondy Galileo. Měsíc Europa je už dlouho v hledáčku astronomů, pokud se pod jeho povrchem skutečně nachází oceán, je podle vědců možné, že se v něm nachází také živé organismy. Podle některých teorií vznikl život na Zemi právě hluboko na dně oceánu, poblíž hydrotermálních puklin v zemském povrchu, které poskytovaly prvním organismům nezbytnou energii. Na podobném principu by mohl vzniknout život také daleko u planety Jupiter. Vědci z NASA i ESA už nějakou dobu lobbují za vyslání robotické sondy na Europu, jejím úkolem by bylo provrtat se tlustou vrstvou ledu a prozkoumat podpovrchové oceány měsíce. Aktuální mise k planetě Jupiter se jmenuje Juno, nebude však zaměřena na měsíce, ale na planetu samotnou. Většího prozkoumání by se mohl oceán Europy dočkat v rámci mise EJSM (Europa Jupiter System Mission), společné misi NASA a ESA, která je ale zatím pouze na papíře a bohužel nepočítá s přistáním sondy na povrchu Europy. Mise EJSM by se nicméně měla skládat ze dvou orbitálních sond, které by obíhaly kolem Ganymede a Europy a mohla by tak vnést nové světlo a definitivně určit, zda má ledový měsíc planety Jupiter skutečně pod svým povrchem oceán. Prozkoumání oceánu na Europě dostalo druhou nejvyšší prioritu americkou Národní výzkumnou radou (National Research Council, NRC) a nyní je koncept dál rozvíjen. Nelze tedy než čekat a doufat, že nízké rozpočty vesmírných agentur nezabrání startu plánovaných misí k planetě Jupiter.
Voda ve vesmíru
Europa, podpovrchové jezero a oceán
Ilustrace znázorňující oblast na povrchu Europy nazývanou chaotický terén. Podle studie NASA by se pod ní mohlo nacházet obří jezero, které je svou velikostí srovnatelné s rozlohou České republiky.
Image credit:Astronomům Pedru Bernardinelliovi a Garymu Bernsteinovi se podařilo najít v archivních datech nový masivní objekt, který obíhá Slunce na velmi nezvyklé oběžné dráze. Těleso dostalo označení 2014 UN271 a má průměr až 370 kilometrů. Na své trajektorii navštěvuje vzdálený...
Americké rakety Atlas 5 létají do vesmíru od roku 2002. Minulý měsíc společnost ULA (United Launch Alliance) oznámila, že jejich provoz postupně ukončí a budou nahrazeny nově vyvíjenou raketou Vulcan Centaur. Nová raketa bude levnější, silnější a poprvé poletí na oběžnou...
Voda je dnes na povrchu Marsu vzácným artiklem, nebylo tomu tak ale vždy. Sousední planeta o vodu postupně přišla a vědci hledají příčinu. Jednou z cest, kudy mohla voda z planety uniknout, jsou podle nové studie prachové bouře, které mohou pokrýt skoro celou planetu. Pro svůj...
Williama Shatnera zná téměř celý svět jako kapitána Jamese T. Kirka, který velel vesmírné lodi Enterprise. Teď se herec možná skutečně podívá do vesmíru, a to na palubě kapsle New Shepard společnosti Blue Origin. Ve svých 90 letech by se tak zároveň stal nejstarším...
Společnost SpaceX v průběhu léta připravuje prototyp SN20 vesmírné lodi Starship pro první zkušební let na oběžnou dráhu. Nejviditelnější je práce na tepelném štítu lodi, který tvoří malé šestiúhelníkové destičky. Zároveň se také intenzivně pracuje na prvním...
Při mapování Mléčné dráhy prostřednictvím dat z teleskopu Gaia se astronomům podařilo identifikovat rozsáhlý region, který zeje prázdnotou. Díra se nachází mezi molekulárními oblaky v souhvězdích Persea a Býka a má napříč 500 světelných let. Podle vědců se jedná o...
Tým astronomů vedený Romainem Allartem prozkoumal atmosféru exoplanety WASP-127 b. Jde o planetu ve vzdálenosti 523 světelných let, která se svou hmotností podobá Saturnu. Na rozdíl od známé planety s prstenci však WASP-127 b kolem svojí hvězdy obíhá velmi blízko a řadí se proto...
Společnost SpaceX po úspěšném završení komerčního letu Inspiration4 zaznamenala zvýšený zájem o soukromé lety vesmírnou lodí Dragon na oběžnou dráhu. Oznámil to Benji Reed, šéf letů s posádkou ve SpaceX. Společnost aktuálně disponuje dvojicí vyzkoušených lodí Crew...
Archeologické nálezy ze střední doby bronzové (z období kolem roku 1600 před naším letopočtem) naznačují, že se město Tall el-Hammam v dnešním Jordánu stalo dějištěm nezvyklé katastrofy. Ve vrstvě, která odpovídá tomuto období, se zde nachází roztavená keramika a další...
Seismometr sondy InSight na povrchu Marsu zachytil zatím nejsilnější otřesy od začátku měření koncem roku 2018. 25. srpna a 18. září dosáhly otřesy síly 4,2 stupně na Richterově stupnici. Dosavadní nejsilnější otřes měl pouze 3,7 stupně (tedy byl asi 5x slabší) pocházel z...
Společnost Boeing plánovala na začátek srpna opakování testovacího letu OFT (Orbital Flight Test 2, OFT-2) se svou vlastní vesmírnou lodí CST-100 Starliner. Let ale nakonec neproběhnul. Nejprve kvůli problémům na stanici způsobeným nově příchozím ruským modulem Nauka a později...