Podle nové studie NASA jsou kromě oceánu pod povrchem Europy také velká jezera

Data získaná vesmírnou sondou Galileo jsou podle vědců z NASA evidencí podporující existenci velkého vodního jezera pod povrchem Europy, jednoho z měsíců obří planety Jupiter. Tým vedený Britney Schmidt zkoumal oblast Europy nazvanou Thera Macula, pod kterou se zřejmě nachází jezero velikostí srovnatelné s rozlohou České republiky. Podle studie, která vyšla v magazínu Nature, se pod podobnými útvary nazývanými "chaos terrain" (chaotický terén) nachází zdroj tepla a kapalné vody, který deformuje oblast na povrchu podobným způsobem jako termální prameny pod grónskými ledovci.

Europa, podpovrchové jezero a oceán Ilustrace znázorňující oblast na povrchu Europy nazývanou chaotický terén. Podle studie NASA by se pod ní mohlo nacházet obří jezero, které je svou velikostí srovnatelné s rozlohou České republiky.

Europa je jedním z míst ve sluneční soustavě, kde astronomové očekávají obrovský podpovrchový oceán. K tomuto závěru je vedou snímky ledového povrchu měsíce, který je posetý trhlinami podobným těm co se nachází v polárních oblastech na Zemi. Podle některých odhadů by mohl oceán pod ledovou přikrývkou Europu obsahovat dokonce větší množství vody než všechny oceány na Zemi dohromady.

Kromě puklin v ledové přikrývce Europy našla vesmírná sonda Galileo také další útvary, tzv. chaotický terén, který se od svého okolí odlišuje zcela jinou strukturou. Jde o kruhovité útvary, ve kterých je povrch deformován v mnohem větší míře než jeho okolí. Podobný terén se vyskytuje také na Zemi v polárních oblastech, kde se pod silnou vrstvou ledu nachází sopka, nebo termální pramen. Vznikají tak dómy nakupeného roztaveného a opětovně zmrzlého ledu, které mohou dosahovat výšky až 200 metrů.

Podle této studie jsou podobné oblasti místy, kde dochází k výměně materiálu mezi povrchem měsíce a jeho podpovrchovým oceánem. Vědci při svém zkoumání vycházeli z porovnání s podobnými útvary v Grónsku, kde teplo vycházející z nitra Země vytváří tlak na ledovec na povrchu. Dochází tak k rozlámání ledu na menší kousky, které pak plavou na hladině, voda ale časem opět zmrzne a společně s kusy ledu vytváří výsledný chaotický terén.

I v místech, kde dochází k výměně materiálu mezi povrchem a jezerem pod ním, bude ale kapalná voda zřejmě několik kilometrů hluboko a přímé pozorování tedy není možné. Podle studie, by se měla jezera nacházet v hloubce až tři kilometry a masivní oceán až 10 kilometrů pod povrchem, což je v souladu s pozorováními sondy Galileo.

Měsíc Europa je už dlouho v hledáčku astronomů, pokud se pod jeho povrchem skutečně nachází oceán, je podle vědců možné, že se v něm nachází také živé organismy. Podle některých teorií vznikl život na Zemi právě hluboko na dně oceánu, poblíž hydrotermálních puklin v zemském povrchu, které poskytovaly prvním organismům nezbytnou energii. Na podobném principu by mohl vzniknout život také daleko u planety Jupiter.

Vědci z NASA i ESA už nějakou dobu lobbují za vyslání robotické sondy na Europu, jejím úkolem by bylo provrtat se tlustou vrstvou ledu a prozkoumat podpovrchové oceány měsíce. Aktuální mise k planetě Jupiter se jmenuje Juno, nebude však zaměřena na měsíce, ale na planetu samotnou. 

Většího prozkoumání by se mohl oceán Europy dočkat v rámci mise EJSM (Europa Jupiter System Mission), společné misi NASA a ESA, která je ale zatím pouze na papíře a bohužel nepočítá s přistáním sondy na povrchu Europy. Mise EJSM by se nicméně měla skládat ze dvou orbitálních sond, které by obíhaly kolem Ganymede a Europy a mohla by tak vnést nové světlo a definitivně určit, zda má ledový měsíc planety Jupiter skutečně pod svým povrchem oceán. 

Prozkoumání oceánu na Europě dostalo druhou nejvyšší prioritu americkou Národní výzkumnou radou (National Research Council, NRC) a nyní je koncept dál rozvíjen. Nelze tedy než čekat a doufat, že nízké rozpočty vesmírných agentur nezabrání startu plánovaných misí k planetě Jupiter.