Skupina vědců navrhuje systém pro charakterizaci exoplanet, počítá i s extrémními formami života

23. 11. 2011

Hledání života Exoplanety Život

Už dvacet let objevují astronomové stále nové a nové planety obíhající vzdálené hvězdy. Cílem většiny z nich je najít planetu podobnou Zemi, naše planeta je totiž jediným živým empirickým důkazem existence prostředí, ve kterém vznikl život. Vznikl tak pojem habitable zone - obyvatelná zóna, který charakterizuje prostředí, ve kterém by mohla vzniknout planeta podobná Zemi. Nelze ale opomíjet možnost, že mimozemský život bude mít s tím pozemským jen málo společného a ke svému rozvoji bude vyžadovat zcela odlišné chemické prostředí. Proto se skupina vědců zamyslela nad tím, jakým způsobem vlastně charakterizovat exoplanety, jejich podobnost se Zemí a jejich kompatibilitu se vznikem živých organismů.

Exoplaneta, horký Jupiter

Ilustrace planety obíhající vzdálenou hvězdu. Na obrázku je zobrazen tzv. horký jupiter, plynný obr podobný planetě Jupiter v naší sluneční soustavě. Na rozdíl od něj ale obíhá velmi blízko své mateřské hvězdě.

Image credit:

Obyvatelná zóna je relativně malý pruh kolem hvězdy, a skalnaté planety jako Země jsou současnými metodami jen těžko detekovatelné na takovou dálku. Zatím tedy postačí podobnou planetu alespoň najít, nejvhodnějším kandidátem mezi objevenými exoplanetami se jeví být třeba Gliese 581d nebo HD85512b.

Skupina deseti vědců reprezentující NASA, SETI, DLR a čtyři univerzity rozdělila svůj přístup na dvě části. První z nich je hledání planety podobné Zemi, s jistotou totiž víme, že v takovém prostředí život vzniknout může. Kdo ví, v daleké budoucnosti by se lidstvo dokonce mohlo na takovou planetu přestěhovat. Pro tyto potřeby by byl využíván index ESI (Earth Similarity Index), indikující podobnost expolanety k Zemi.

Existuje ale možnost, že mimozemský život nebude ke své existenci potřebovat kapalnou vodu jako my. Může také být založený na zcela jiných chemických vazbách nebo využívat jiné formy energie než biosféra na Zemi. Nedávný objev vědců z NASA potvrdil existenci organismů, které jsou schopné přežít v extrémních podmínkách úpravou chemického složení vlastních molekul. Někteří astrobiologové se domnívají, že například v extrémně chladných podmínkách panujících na Titanu, největším měsíci planety Saturn, by také mohl vzniknout život, na jeho povrchu se totiž rozkládají obrovská jezera kapalného metanu, jehož koloběh na Titanu připomíná oběh vody v atmosféře Země.

Život, alespoň podle teorií astrobiologů, tedy může vzniknout i ve výrazně odlišných teplotních a fyzikálních podmínkách než panují na Zemi. Exoplanety je tedy potřeba charakterizovat také jiným způsobem, podle jejich schopnosti dát vzniknout životu v obecnějším pojetí než v prvním případě. K popisu této charakteristiky by mělo být využíváno indexu PHI (Planet Habitability Index), který popisuje šíři chemických a fyzikálních parametrů, které by mohly vyhovovat také extrémním formám života odlišným od toho pozemského.