Nová studie popírá neutrina cestující rychleji než světlo, vysvětlení experimentu ale nepřináší

Poté, co evropští vědci naměřili neutrina rychlejší než světlo, snažili se dlouhé měsíce přijít na to, jak výsledky svého experimentu vysvětlit. Když už si nevěděli rady, obrátili se na další vědce po celém světě, aby jim s tím pomohli. Toto prohlášení o porušení dosavadních fyzikálních zákonů zvedlo vlnu zájmu a publikace nových studií, jednou z nich je i reakce profesora Ramanath Cowsika z Washingtonovy University v Saint Luis.

Observatoř IceCube

Observatoř IceCube Pozorovací stanice umístěná na jižním půlu v Antarktidě, jejím cílem je detekce neutrin.



Jednoduše řečeno, podle Cowsika a jeho kolegů nemohou za daných podmínek vznikat neutrina rychlejší než světlo. Neutrina pro experiment OPERA vznikala při srážkách protonů v LHC, při kterých vznikají piony, které jsou pak s pomocí magnetického pole navedeny do tunelu, kde se postupně rozpadají na muony a neutrina. Muony jsou na na konci tunelu zachyceny a dál směrem k detektoru v Itálii pokračují pouze neutrina.

Pokud by se ale měly piony rozpadat na částice rychlejší než světlo, přestávají fungovat fyzikální zákony. Při zachování energie, a předpokladu, že piony se skutečně rozpadají na neutrina rychlejší než světlo, by se musela prodlužovat jejich životnost a narůstat jejich energie. Cowsik spolu s kolegy ve své studii tvrdí, že v současném chápání fyziky, lze tímto vyprodukovat tak rychlá neutrina jen těžko. 

Cowsik ještě dodává, že existuje možnost jak teoreticky ověřit rychlost a chování neutrin, tou je observatoř IceCube v Antarktidě, která se soustředí na detekci neutrin přicházejících z hlubokého vesmíru a ze Slunce, neutrina z těchto zdrojů ještě vyšší energetické hodnoty než ta při experimentu OPERA. Nicméně nic nenaznačuje tomu, že jsou neutrina detekovaná v Antarktidě rychlejší než světlo, ačkoliv se jeho rychlosti velmi blíží.

Vysvětlení výsledků experimentu pod Alpami je stále v nedohlednu, vědci po celém světě ale nad problémem neustále přemýšlí a hledají způsob jak se z této šlamastiky dostat ven. Někteří se snaží přijít na způsob jak by mohla neutrina cestovat rychleji než světlo, druzí hledají chyby na samotném experimentu. Tak či onak, neutrina se dostala do hledáčku objektivů, doufejme, že se tedy brzy dozvíme vyluštění celé záhady.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Neutrina

Vědci poprvé zachytili neutrina ze sekundární termojaderné reakce v nitru Slunce

1. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Většina energie vyrobená Sluncem pochází z proton-protonového cyklu, kdy dochází ke sloučení dvou protonů a vzniká atom hélia. Zhruba jedno procento energie nicméně pochází z tzv. CNO cyklu, kdy hélium vzniká prostřednictvím katalyzátorů v podobě uhlíku, dusíku a kyslíku. Vědcům se nyní poprvé podařilo pozorovat neutrina, která pochází z CNO cyklu. Právě tyto částice, které téměř nereagují s okolním prostředím, jsou v podstatě jediným nástrojem pro přímé zkoumání nitra Slunce.

celý článek

V Pacifiku vyroste nový detektor neutrin, bude největší na světě

23. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Tým astrofyziků z Německa a severní Ameriky plánuje postavit při pobřeží Kanady v Pacifickém oceánu velký detektor neutrin. Aktuálně největší detektor IceCube v Antarktidě má jeden kubický kilometr, nově uvažovaná observatoř P-ONE (The Pacific Ocean Neutrino Experiment) má mít 3 kubické kilometry.

Observatoře v USA a Evropě zachytily výjimečně krátkou gravitační vlnu - vědci neví, co ji mohlo způsobit

24. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

14. ledna astronomové zachytili gravitační vlnu, jakou dosud neviděli: trvala pouhý zlomek sekundy. Od ostatních detekcí se tím liší a vědci zatím neví proč. Je pravděpodobné, že tato detekovaná deformace prostoru má zcela jiného původce než kolizi černých děr nebo neutronových hvězd, které byly zdrojem v ostatních případech.

celý článek

Neutrino s vysokou energií by mohlo pocházet z binární supermasivní černé díry

10. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

V roce 2017 se vědcům podařilo poprvé identifikovat zdroj vysokoenergetických neutrin z hlubokého vesmíru. Přišlo k nám z 3,8 miliard světelných let vzdáleného blazaru TXS 0506+056, ten však dodnes zůstává jediným zdrojem tohoto druhu neutrin a vědci zřejmě přišli na to proč: v jádru této galaxie se totiž zřejmě nachází vzácná binární supermasivní černá díra.

celý článek

Německý experiment výrazně zpřesnil odhadovanou maximální hmotnost neutrin

18. 9. 2019 (novější než zobrazený článek)

Němečtí vědci zveřejnili výsledky prvních několika týdnů provozu experimentu KATRIN, který studuje neutrina. Podle jejich studie je maximální hmotnost neutrina 1,1 eV, což je výrazné zpřesnění oproti předchozí hodnotě 2 eV. Zjistit hmotnost neutrin je složité, protože jen slabě reagují se svým okolím, vědci tak zatím pouze odhadují jejich maximální hmotnost.

celý článek

Detektor temné hmoty pozoroval vzácnou subatomární reakci neutrin

25. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Zařízení XENON1T navržené speciálně pro detekci temné hmoty pozoruje něco, na co nebylo zrovna postavené: vzácnou reakci dvojitého elektronového záchytu a emisi dvou neutrin. Neutrina by mohla být po fotonech druhým nejčastějším prvkem ve vesmíru, nicméně příliš nereagují s běžnou hmotou a jsou tak téměř nepozorovatelná. Pozorovaná reakce a nový výzkum by nám o nich mohly říct mnoho nového.

celý článek

Observatoř na jižním pólu detekovala částici, kterou si vědci neumí vysvětlit

2. 10. 2018 (novější než zobrazený článek)

Observatoř ANITA umístěná v balónu nad jižním pólem Země detekovala za posledních 13 let dvakrát zvláštní událost, kterou si vědci zatím nedokáží vysvětlit. Jde o subatomární částici, která proletěla atmosférou, dopadla na povrch naší planety, proletěla jejím jádrem a vydala se zpět do atmosféry a do vesmíru. Při svojí cestě Zemí vygenerovala velmi slabé pulzy rádiových vln, které zachytila observatoř více než 30 kilometrů nad povrchem Antarktidy.

celý článek