Pozorování observatoře IceCube vylučuje záblesky gamma záření jako zdroj kosmického záření

Vědci z antarktické neutrinové observatoře IceCube přišli s novými poznatky o zdroji kosmického záření, jejich studie dnes vyšla v magazínu Nature. Podle studie nemohou být záblesky gamma záření původcem kosmického záření, a jako nejpravděpodobnější zdroj se teď jeví černé díry.

Observatoř IceCube

Observatoř IceCube Pozorovací stanice umístěná na jižním půlu v Antarktidě, jejím cílem je detekce neutrin.



Kosmické záření je proud vysoce energetických částic z hlubin vesmíru, o jeho objev se před sto lety zasloužil rakouský fyzik Victor Franz Hess. Co je původem tohoto záření bylo po uplynulé století předmětem vášnivých debat, ze kterých nakonec vzešly dvě převažující teorie. Podle nich měly být zdrojem kosmického záření buďto tzv. záblesky gamma záření, které jsou způsobeny těmi největšími explozemi ve vesmíru, nebo černé díry. 

Záblesky gamma záření (Gamma-ray Burst, GRB) jsou největšími známými explozemi ve vesmíru, které trvají pouhých pár sekund, během nich se však uvolní nesmírné množství energie. Jejich původcem jsou kolapsy extrémně masivních hvězd po nichž zůstává pouze neutronová hvězda nebo černá díra. Vědci se domnívali, že právě tyto obří exploze mohly být původcem jak vysoce energetických částic kosmického záření tak těch nejenergetičtějších neutrin, které kosmické záření doprovází.

Při pozorování observatoře IceCube však u více než tří stovek pozorovaných GRB neutrina nalezena nebyla, to by naznačovalo, že GRB nejsou původcem kosmického záření. Tím by tak mohly být supermasivní černé díry, které by svou nepředstavitelnou gravitací mohly urychlovat částice nesmírněkrát více než dokáže například LHC v CERNu.

Observatoř IceCube nedaleko jižního pólu je prvním podobným zařízením, které vědcům umožňuje zaměřit se na konkrétní místo na obloze a s pomocí detekce neutrin o něm něco říct. Vědci při svém výzkumu využili také data z vesmírných teleskopů Swift a Fermi.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Neutrina

V urychlovači LHC pod Alpami vědci poprvé detekovali neutrina z kolizí protonů

Vědcům v CERNu se podařilo poprvé detekovat kandidáty na neutrina, subatomární částice, které běžně procházejí hmotou zcela bez interakce. Neutrina vznikají ve hvězdách v supernovách, ale také v kolizích v urychlovači částic pod Alpami. Jedná se o první detekci neutrin při kolizích protonů v urychlovači. Nový postup umožní vědcům lépe pochopit, co se při těchto kolizích ve skutečnosti děje.

celý článek

Vědci poprvé zachytili neutrina ze sekundární termojaderné reakce v nitru Slunce

Většina energie vyrobená Sluncem pochází z proton-protonového cyklu, kdy dochází ke sloučení dvou protonů a vzniká atom hélia. Zhruba jedno procento energie nicméně pochází z tzv. CNO cyklu, kdy hélium vzniká prostřednictvím katalyzátorů v podobě uhlíku, dusíku a kyslíku. Vědcům se nyní poprvé podařilo pozorovat neutrina, která pochází z CNO cyklu. Právě tyto částice, které téměř nereagují s okolním prostředím, jsou v podstatě jediným nástrojem pro přímé zkoumání nitra Slunce.

celý článek

V Pacifiku vyroste nový detektor neutrin, bude největší na světě

Tým astrofyziků z Německa a severní Ameriky plánuje postavit při pobřeží Kanady v Pacifickém oceánu velký detektor neutrin. Aktuálně největší detektor IceCube v Antarktidě má jeden kubický kilometr, nově uvažovaná observatoř P-ONE (The Pacific Ocean Neutrino Experiment) má mít 3 kubické kilometry.

celý článek

Observatoře v USA a Evropě zachytily výjimečně krátkou gravitační vlnu - vědci neví, co ji mohlo způsobit

14. ledna astronomové zachytili gravitační vlnu, jakou dosud neviděli: trvala pouhý zlomek sekundy. Od ostatních detekcí se tím liší a vědci zatím neví proč. Je pravděpodobné, že tato detekovaná deformace prostoru má zcela jiného původce než kolizi černých děr nebo neutronových hvězd, které byly zdrojem v ostatních případech.

celý článek

Neutrino s vysokou energií by mohlo pocházet z binární supermasivní černé díry

V roce 2017 se vědcům podařilo poprvé identifikovat zdroj vysokoenergetických neutrin z hlubokého vesmíru. Přišlo k nám z 3,8 miliard světelných let vzdáleného blazaru TXS 0506+056, ten však dodnes zůstává jediným zdrojem tohoto druhu neutrin a vědci zřejmě přišli na to proč: v jádru této galaxie se totiž zřejmě nachází vzácná binární supermasivní černá díra.

celý článek

Německý experiment výrazně zpřesnil odhadovanou maximální hmotnost neutrin

Němečtí vědci zveřejnili výsledky prvních několika týdnů provozu experimentu KATRIN, který studuje neutrina. Podle jejich studie je maximální hmotnost neutrina 1,1 eV, což je výrazné zpřesnění oproti předchozí hodnotě 2 eV. Zjistit hmotnost neutrin je složité, protože jen slabě reagují se svým okolím, vědci tak zatím pouze odhadují jejich maximální hmotnost.

celý článek

Detektor temné hmoty pozoroval vzácnou subatomární reakci neutrin

Zařízení XENON1T navržené speciálně pro detekci temné hmoty pozoruje něco, na co nebylo zrovna postavené: vzácnou reakci dvojitého elektronového záchytu a emisi dvou neutrin. Neutrina by mohla být po fotonech druhým nejčastějším prvkem ve vesmíru, nicméně příliš nereagují s běžnou hmotou a jsou tak téměř nepozorovatelná. Pozorovaná reakce a nový výzkum by nám o nich mohly říct mnoho nového.

celý článek