NASA chce postavit vesmírnou stanici za oběžnou drahou Měsíce, ale možná také ne

Na internetu i v dalších médiích se objevily zprávy o plánech NASA na vybudování vesmírné stanice Gateway v Lagrangeově bodu 2 systému Země - Měsíc. Šlo by o základnu, ze které by probíhal průzkum odvrácené strany Měsíce, přilehlých planetek a v neposlední řadě také startovací místo pro první pilotovanou misi na Mars. Jde o téma, kterého se média s radostí chytla, je však třeba tyto naděje krásné budoucnosti ve vesmíru trošku přibrzdit, a to z prostého důvodu - nejsou peníze.

Čerpací stanice ve vesmíru

Čerpací stanice ve vesmíru Pro rozšíření vesmírných aktivit je nezbytné vybavit okolí Země infrastrukturou pro servis a doplnění paliva. Servisní depa by mohla být umístěna jak na nízké oběžné dráze, tak například mezi Zemí a Měsícem.



Program Gateway se skutečně objevuje v oficiálních dokumentech NASA jako součást cesty lidí na Mars. Na stanici by probíhal průzkum vesmírného prostředí mimo ochranné magnetické pole naší planety, dopravu by zajišťovaly vesmírné lodě Orion, které jsou dnes ještě pořád ve vývoji. Z tohoto místa by mohli astronomové podnikat mise na Měsíc, blízké planetky i Mars. Kolik by ale stálo takovou vesmírnou stanici postavit? a nadále ji udržovat v chodu? 

Bylo by zřejmě možné snížit náklady využitím některých částí komplexu ISS, se kterým mají vlády účastnických zemí plány zatím pouze do začátku dvacátých let. Stejně jako posdáka by i financování bylo na základě mezinárodních smluv podobně jako u programu ISS. Náklady na realizaci tohoto plánu však zatím nebyly vyčísleny. 

Oficiální vyjádření NASA ke zprávám, které se v tomto týdnu objevily, označuje projekt Gateway za jednu z možných cest průzkumu vesmíru. Přesto, že plán nevyvrací, ani jej nepotvrzuje, jde pouze o jednu z alternativ jak nakonec dostat lidskou posádku na Mars.

Plány pro moduly ISS po skončení jejích operací má také ruská strana, ta s některými moduly, které jsou nebo teprve budou součástí ISS plánuje postavit Orbital Piloted Assembly and Experiment Complex (OPSEK). Úkol OPSEKu by byl podobný jako v případě Gateway, šlo by o základnu pro mise na Mars a jinam do sluneční soustavy.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Lagrangeovy librační body

Sonda z čínské mise Change 5 dorazila do Lagrangeova bodu v rámci své prodloužené mise

Vesmírná sonda, která koncem loňského roku dopravila vzorky hornin z Měsíce na oběžnou dráhu Země, dorazila k Lagrangeovu bodu L1 systému Země-Slunce. Na své prodloužené misi zamířila sonda z okolí Země směrem ke Slunci do místa, kde se gravitace naší planety a hvězdy vzájemně vyrovnává. Bude zde provádět různé manévry a pozorovat Slunce. Čínská vesmírná agentura zvažuje další cíl pro tuto sondu.

Na oběžné dráze Země byla objevena druhá trojánská planetka

Nedávno objevená planetka 2020 XL5 zřejmě patří mezi trojány Země. Zatím jsou známy pouhé dva objekty z této kategorie planetek, které s naší planetou sdílí oběžnou dráhu kolem Slunce. Oba trojány Země obíhají Lagrangeův bod L4 a obíhají tak Slunce o 60 stupňů před Zemí.

Čínská sonda Chang´e 5 se vydává na prodlouženou misi do Lagrangeova bodu L1

Čínská orbitální sonda Chang´e 5 přechází po splnění své primární mise do mise sekundární. Aktuálně míří k Lagrangeovu bodu L1 systému Slunce-Země, kde bude provádět vědecká pozorování a operační testy. Sonda by mohla následně přejít ještě do třetí mise, jejímž předmětem by mohl být průlet kolem planetky, nebo návštěva dalších Lagrangeových bodů v okolí Země.

Nad odvrácenou stranou Měsíce je nyní v provozu čínsko-nizozemský orbitální radioteleskop

Po splnění hlavních vědeckých úkolů čínské lunární mise Chang'e 4 se působení přenosové družice Queqiao dostává do další fáze: pozorování vesmíru v rádiových vlnách. Družice v první fázi přenášela signál z povrchu Měsíce na Zemi, nyní bude jejím úkolem také zachycení signálů z hlubokého vesmíru. V prostoru za Měsícem je k tomu vhodné prostředí, protože je odstíněn od signálů pocházejících ze Země.

Vědci potvrdili existenci dvou prachových oblaků v blízkosti Země, jsou stejně daleko jako Měsíc

Týmu maďarských vědců se podařilo potvrdit existenci dvou prachových oblaků v blízkosti Země. Nachází se v Lagrangeových bodech L4 a L5 systému Země-Měsíc, ve vzdálenosti zhruba 400 tisíc kilometrů. Tyto oblaky byly poprvé pozorovány už v roce 1961 polským astronomem Kazimierzem Kordylewskim, ale jejich extrémní průhlednost vedla k mnoha rozporuplným názorům ve vědecké komunitě. Nová vědecká studie vyšla v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society a potvrzuje existenci těchto oblaků v místech, kde byly před více než 50 lety poprvé pozorovány.

Čína vypustí v příštím týdnu družici nad odvrácenou stranu Měsíce

Čína plánuje vyslat 21. května do vesmíru orbitální sondu Queqiao, která bude sloužit jako komunikační satelit pro nadcházející lunární misi Change 4 jejímž cílem je přistát na odvrácené straně Měsíce. Družice Change 4 bude obíhat lagrangeův librační bod L2 (systému Země-Měsíc), ze kterého bude mít pohled jak na odvrácenou stranu Měsíce, tak na povrch Země a bude moci přenášet komunikaci z roveru na středisko operací v Číně.

Seznamte se s evropskou vesmírnou misí Euclid, která se zaměří na temnou energii

Evropská vesmírná agentura v říjnu vybrala dvě vesmírné mise k realizaci v rámci svého programu Cosmic Vision 2015-25, Solar Orbiter a Euclid. Zatímco první ze jmenovaných se zaměří na naši mateřskou hvězdu, teleskop Euclid obrátí své senzory do hlubin vesmíru, kde bude hledat projevy temné energie. ESA teď schválila design této mise a dala povolení k přechodu do výrobní fáze.