Rusko by nakonec mohlo pokračovat ve spolupráci na ISS i po roce 2020

28. 8. 2014

Podle vesmírné agentury Roskosmos by mohla ruská spolupráce s dalšími čtyřmi zeměmi na projektu ISS pokračovat i po roce 2020. Ještě před pár týdny to přitom vypadalo, že aktuální roztržka mezi Ruskem a USA nakonec způsobí ukončení spolupráce zmíněným rokem a Rusko se bude soustředit na jiné, zajímavější projekty. Podle všeho ale nadále pokračuje stavba nových modulů pro ruskou část stanice a možnost pokračování spolupráce je vysoká.

Mezinárodní vesmírná stanice

Mezinárodní vesmírná stanice Mezinárodní vesmírná stanice ISS (International Space Station)



Rusko začalo společně s Kanadou, EU, Japonskem a USA stavět Mezinárodní vesmírnou stanici v roce 1998. Dnes plánuje NASA využívat ISS nejméně do roku 2028. Podle slov Alexeje Krasnova, vedoucího pro ruský ISS program, z července 2014 ale Roskosmos kvůli krizi na Ukrajině nedostal svolení od vlády k pokračování ve spolupráci po roce 2020. Plány na oddělení ruské části ISS a vytvoření vlastní orbitální stanice už začaly plnit ruská média, jako nejpravděpodobnější se jeví program OPSEK (Orbital Piloted Assembly and Experiment Complex).

Ukrajinská krize vyvolala tenze mezi USA a Ruskem a vesmírná spolupráce těchto dvou velmocí byla doslova otřesena. NASA je závislá na Rusku při dopravě svých astronautů na oběžnou dráhu od doby, kdy vyřadila z provozu raketoplány. Mimo to také využívá množství ruských součástek do raket a embargo uvalené na nákup zboží z Ruska tuto krizi nadále prohloubilo. Výsledkem bylo prohlášení ruského vicepremiéra, že si Američané mohou své astronauty posílat na ISS třeba pomocí trampolíny.

Podle zdroje z Roskosmosu, kterého citovaly noviny Izvestija, ale existuje velká pravděpodobnost, že vláda k pokračování spolupráce na ISS nakonec svolí. Produkce nových zařízení pro ISS totiž nadále pokračuje podle plánu. Je však otázkou, zda jde o důkaz pokračující spolupráce mezi Roskosmosem a NASA, nově vytvářené moduly mohou být míněny pro nově připravovanou stanici OPSEK. Další otázkou však zůstává, zda Rusko má dostatek financí na to, aby zvládlo podobný projekt samo. Západní sankce uvalené na Ruskou federaci jsou mířeny nejen na armádní a průmyslovou spolupráci, ale také na finanční a ztěžují ruským bankám přístup k penězům.

Kanada, EU, Japonsko a USA ale nejsou jedinými potenciálními partnery Ruska ve vesmíru. Zejména Indie a Čína by pro Rusko mohly být významnými partnery při konstrukci nové orbitální stanice. Čína dopravila robotický rover na Měsíc a Indie vyslala orbitální sondu k Marsu, obě země vyvíjejí vlastní satelitní navigaci a nové rakety pro pilotované i nepilotované lety do vesmíru. Nehledě na to, že jedním z cílů čínského vesmírného programu je výstavba vlastní stanice na oběžné dráze Země.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie ISS

Opakovaný testovací let vesmírné lodi Starliner se posouvá na duben

23. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Let zatím ještě nepilotované vesmírné lodi Starliner společnosti Boeing se po nečekaných problémech při testování posouvá na duben tohoto roku. Pracovníci Boeingu museli vyměnit letové jednotky poté, co při testování došlo ke zkratu. Aktuálně se počítá se startem 2. dubna, při misi OTF-2 zamíří nepilotovaná loď k Mezinárodní vesmírné stanici.

Astronauti na ISS dokončili 4 roky trvající výměnu baterií stanice

2. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Dvojice astronautů v neděli dokončila výměnu starých baterií orbitálního komplexu za nové. Původní nikl-vodíkové baterie byly nahrazeny moderními lithium-iontovými. Nové baterie jsou výrazně výkonnější - je jich potřeba jen polovina. ISS je využívá, když se zrovna nachází na noční straně zeměkoule a nemůže generovat elektřinu svými obřími solárními panely.

Vesmírní turisté, kteří mají příští rok letět se SpaceX na ISS, zaplatí každý 55 milionů dolarů

27. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Společnosti SpaceX a Axiom Space plánují s NASA na leden příštího roku první komerční let k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Na palubě vesmírné lodi Crew Dragon budou tři vesmírní turisté a jeden zkušený astronaut. Tři vesmírní pionýři zaplatí za 8 dní ve vesmíru každý 55 milionů dolarů.

celý článek

Vesmírná loď Starliner s novým softwarem může letět k ISS o několik dní dříve oproti dosavadním plánům

26. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Boeing a NASA nyní počítají se startem mise OTF-1 ne dříve než 25. března. Doposud se plánoval start této mise o 4 dny později. Dřívější termín byl umožněn dostupností rakety Atlas V a připraveností samotné kapsle Starliner. Navíc je na ISS zrovna místo pro kotvení další lodi.

celý článek

Nová verze nákladní lodi Dragon poprvé přistála na Zemi, přivezla 2 tuny nákladu z vesmírné stanice

14. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nákladní loď Dragon ve čtvrtek brzy ráno úspěšně přistála v Mexickém zálivu. Na její palubě se nacházelo něco málo přes dvě tuny nákladu, který přivezla z Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Byla tak zakončena první mise nové verze této vesmírné lodi označované jako Dragon 2 nebo Cargo Dragon. Mise trvala 38 dní.

celý článek

Nákladní loď Cygnus opustila vesmírnou stanici. Čeká ji prodloužená mise na oběžné dráze

6. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Automatická nákladní loď Cygnus společnost Northrop Grumman ve středu podle plánu opustila Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Cygnus nyní míří na 20denní prodlouženou misi, při které bude zkoumáno chování ohně v prostředí mikrogravitace.

Automatická nákladní loď Cygnus projde na oběžné dráze zkušebním ohněm

3. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Aby vědci vyzkoušeli, jak se oheň chová ve vesmíru, provedou experiment v nákladním prostoru lodi Cygnus, která následně shoří v atmosféře. Loď aktuálně kotví u ISS, kam přiletěla v říjnu se zásobami pro posádku. Její odpojení od stanice a začátek prodloužené mise je plánován na 6. ledna.

celý článek