Europu by mohly zkoumat mikrosondy - NASA vybírá misi na průzkum měsíce Jupitera

05. 10. 2014

Europa Jupiter

NASA udělila grant 100 000 dolarů na přípravu potenciální mise k Europě, která by využila celé letky automatických sond na zkoumání povrchu a nitra měsíce. Nízkonákladová mise by umístila na oběžnou dráhu malý satelit, který by vypouštěl mikrosondy o velikosti poštovní známky. Sondy by dopadly na vybrané místo na povrchu, kde byla z orbity detekována aktivita způsobená například vyvěráním vody z nitra měsíce. Vědci, kteří se na návrhu mise podíleli věří, že by mohli s relativně nízkými náklady zjistit více o Europě a o tom, co se děje pod její ledovou slupkou.

Europa, Galileo

Snímek ledového měsíce Europa pořízený vesmírnou sondou Galileo, která obíhala planetu Jupiter mezi roky 1995 - 2003.

Image credit: Galileo Project, JPL, NASA; reprocessed by Ted Stryk

Příjemcem financí je nezisková organizace Draper Laboratory, která se soustředí na vývoj pokročilých technologií a s NASA už spolupracuje na jiných programech. Americká vesmírná agentura tento grant udělila prostřednictvím programu NIAC (NASA Innovative Advanced Concepts), ve kterém vybírá v několika vlnách nové koncepty na průzkum vesmíru. Návrh mikrosond na průzkum Europy je teď v první fázi a obdržel obnos 100 000 dolarů. Pokud se ukáže, že je proveditelný a NASA jej bude chtít nadále rozvíjet, mohou si jeho autoři sáhnout na ještě větší.

Daper Laboratory navrhuje vyslat k Europě CubeSat - malý satelit o velikosti několika decimetrů. CubeSaty jsou v posledních letech hojně vypouštěny na oběžnou dráhu Země, díky svým malým rozměrům jsou připojovány k větším nákladům (jako jsou cesty zásobovacích lodí k ISS) a mohou se tak dostat do vesmíru levně. Malá hmotnost CubeSatu zlevní také misi k Europě, nebude sice nabitý vědeckými přístroji, dokáže však posbírat dostatek nových dat, na jejichž základě může být navržena následná, důkladnější (a dražší) mise.

CubeSat na oběžné dráze Europy bude vybaven gravitačním senzorem vyvinutým také v Draper Laboratory, s jeho pomocí budou moct vědci zmapovat vnitřní strukturu měsíce. Podobný princip už NASA použila při průzkumu Měsíce při misi GRAIL, potřebovala k tomu ale dvě sondy, které snímaly objekt současně. Vědci z Draper Laboratory mají fungující model, který využívá metody měření studeného atomu, při kterém pomocí magnetických polí a laserů stabilizují atom a měří gravitační sílu, která na něj působí. Nepotřebují k tomu druhou sondu a dokáží toto zařízení umístit na malinký CubeSat.

Mikrosondy (nazvané v návrhu mise chipsat) by mohly být vypuštěny na konkrétní místo na povrchu Europy, kde byla z oběžné dráhy zachycena nějaká aktivita. Vědci se totiž domnívají, že se voda z oceánu pod povrchem na některých místech dostává na povrch, pomocí mikrosond by mohli zjistit její složení. Výhodou je pohotovost, se kterou by při takovéto misi mohli vědci reagovat na detekovanou aktivitu.

Každá mikrosonda by obsahovala senzory, které by dokázaly detekovat přítomnost určitých chemických prvků. Nebude obsahovat žádné pohyblivé součástky ani další vědecká zařízení. Na povrch Europy by sondy dopadaly volným pádem, jejich konstrukce a nízká gravitace měsíce by jim však měly umožnit přistát neporušené.