Další články z kategorie
Ceres
Zprávy
Katalog hvězd
Vesmírné mise
13. 06. 2015 Už několik měsíců má trpasličí planeta Ceres novou umělou družici. Je jí vesmírná sonda Dawn, která zkoumá největší objekty v pásu asteroidů. A Ceres je daleko největší objekt v tomto regionu, přesto byl až do letošního roku zahalen tajemnem neznáma. Dnes se vědci probírají novými a stále ostřejšími snímky povrchu, které ukazují geologické útvary na povrchu vypovídající o životě nepovedené planety v pásu asteroidů. A mají co zkoumat, Ceres totiž není pouhou skálou posypanou krátery.
Doposud nejzajímavějšími útvary na povrchu Ceres jsou silně zářivé skvrny, které zatím nemají zřejmý původ. Jde o úkaz, který není známý z žádného jiného místa ve Sluneční soustavě a existuje hned několik teorií, které se pokouší původ skvrn vysvětlit.Zmrzlá voda
Existují teorie mluvící o podpovrchovém oceánu na Ceres. Podobně jako měsíce Ganymede, Europa nebo Enceladus by i trpasličí planeta Ceres mohla obsahovat rezervoár vody ukrytý pod svým povrchem. K těmto teoriím se přidaly další, které vycházejí z měření teleskopu Herschel z roku 2014 ukazujících na existenci vodních par v atmosféře. Sonda Dawn však po svém příletu nepotvrdila očekávané gejzíry a ani vyšší než očekávaný obsah vodních par ve velmi řídké atmosféře také zrovna nevysvětluje pozorování teleskopu. Objevily se ale tyto zářící skvrny, které by mohly být ledovou vrstvou odkrytou při nárazu těles dopadajících na povrch Ceres.Sůl
Nemusí však jít zdaleka pouze o vodní led, existují alternativní teorie, které také dokážou vysvětlit původ útvarů na snímcích. Další možností je například ložisko soli nebo skla, které by mohlo odrážet světlo podobně jako vodní led. Vzhledem k umístění skvrn v kráterech, vědci spojují jejich vznik právě s impakty vesmírných těles. Ano, není to tak zajímavé vysvětlení jako v případě vodního ledu, ale ta možnost tu přece jen je.Naleštěné kovy
Odrazivost materiálu, který skvrny vytváří je velmi vysoká a někteří vědci poukazují na fakt, že podobného efektu je na Zemi běžně dosahováno neleštěným hliníkem nebo stříbrem. Existuje možnost, že dopady těles, které jsou doprovázené vysokými teplotami by mohly mít za následek transformaci ložisek kovu v zářivé skvrny, které pozorujeme.Kryovulkán
Méně pravděpodobná varianta je, že skvrny jsou projevem kryovulkanismu na Ceres. Jde o proces podobný vulkanismu na Zemi, místo lávy by ale sopečná činnost chrlila na povrch vodu. Teorie o vodních sopkách nemají daleko ke gejzírům a nedávná přesnější pozorování tuto variantu spíše odsunují za ostatní. Vzrušující čekání na každý další snímek z pásu asteroidů ale nekončí. Sonda Dawn se bude povrchu Ceres nadále přibližovat. Na oběžné dráze trpasličí planety zůstane aktivní ještě nejméně rok. Po skončení své mise zůstane sonda Dawn kroužit kolem Ceres na stabilní oběžné dráze a stane se trvalým satelitem nám nejbližší trpasličí planety. A nakonec si nenechte ujít animaci, ve které se proletíte kolem trpasličí planety Ceres, v detailu, jako by jste byli na oběžné dráze.
8. 2. 2015 Vesmírná sonda Dawn posílá na Zemi stále ostřejší fotografie doposud neprozkoumaného tělesa uprostřed pásu asteroidů. Trpasličí planeta Ceres na sebe prozrazuje stále více detailů a vědci v NASA i po celém světě se nemohou dočkat každé další várky dat. Na nejnovějších snímcích už lze zřetelně rozpoznat geologické útvary na povrchu. Mezi nimi velké krátery a také bílé skvrny, o jejichž původu zatím vědci nemají jasno. Oproti jedné skvrně na prvních snímcích z ledna se na nových fotografiích ze začátku února objevuje skvrn hned několik.
Animace byla pořízena ve středu 4. února ze vzdálenosti 145 000 kilometrů a je v rozlišení 14 kilometrů na jeden pixel.
Vesmírná sonda Dawn se k Ceres postupně přibližuje až nakonec 6. března vstoupí na oběžnou dráhu této k nám nejbližší trpasličí planety. Ceres má v průměru asi tisíc kilometrů a je největším tělesem v pásu asteroidů, tvoří 30 procent jeho celkové masy. Sonda Dawn při své misi navštívila také tamní druhé největší těleso, planetku Vesta, která tvoří 8 procent masy pásu, který se rozprostírá mezi oběžnými drahami planet Mars a Jupiter.
Historie Ceres
Ceres byla objevena italským astronomem Giuseppem Piazzim v roce 1801 a pojmenována byla podle římské bohyně plodnosti a úrody. Mezi dřívější jména pro toto těleso patřily také výrazy jako Cerere Ferdinandea, Hera nebo Demeter.
Sám objevitel nejprve uvažoval, že jde o kometu, pohybovala se ale příliš pomalu, úvahy se tedy stočily k jinému typu objektu - planetě. A o Ceres jako planetě se mluvilo další desítky let, dokud se nezačala objevovat nová tělesa mezi Marsem a Jupiterem a začalo být zřejmé, že Ceres je pouze zástupcem nové třídy těles, odlišných od planet. William Herschel navrhl označení asteroid (v češtině se často používá planetka), toto označení už Ceres vydrželo delší dobu.
Další změna přišla na přelomu tisíciletí, kdy došlo k objevům několika velkých těles za oběžnou drahou Pluta a začalo se mluvit o nových planetách, protože minimálně jedno z těles, Eris, bylo ještě větší než Pluto. Klasifikace Ceres se tak měnila znovu v roce 2006, tentokrát v Praze na kongresu Mezinárodní astronomické unie, kde vznikla definice nové třídy těles ve Sluneční soustavě - trpasličích planetek.
Ceres je tedy trpasličí planetkou - kulatá jako planeta, na její oběžné dráze kolem Slunce však obíhají další objekty. Podobně jako Pluto v Kuiperově pásu, ani Ceres v pásu asteroidů není planetou. To však nic neubírá na atraktivitě obou těles. A právě letošní rok je rokem trpasličích planetek, Dawn dorazí k Ceres už v březnu, New Horizons potom k Plutu v polovině roku.
Více informací
O Living future
Nejnovětší zprávy
Katalog blízkých hvězd
Nejbližší exoplanety
Vesmírné mise
rss
twitter
facebook
