Co to září z povrchu Ceres? Vesmírná sonda Dawn přináší detailní snímky tajemných skvrn

13. 6. 2015
Ceres Dawn Geologie ve vesmíru

Už několik měsíců má trpasličí planeta Ceres novou umělou družici. Je jí vesmírná sonda Dawn, která zkoumá největší objekty v pásu asteroidů. A Ceres je daleko největší objekt v tomto regionu, přesto byl až do letošního roku zahalen tajemnem neznáma. Dnes se vědci probírají novými a stále ostřejšími snímky povrchu, které ukazují geologické útvary na povrchu vypovídající o životě nepovedené planety v pásu asteroidů. A mají co zkoumat, Ceres totiž není pouhou skálou posypanou krátery.

Ceres, kráter Occator a okolí

Ceres, kráter Occator a okolí Snímek pořízený 6. června 2015 vesmírnou sondou Dawn ze vzdálenosti 4400 kilometrů od povrchu. Je na něm vidět kráter Occator se zářivou skvrnou Cerealia Facula a skupinou menších skvrn na východě s označením Vinalia Faculae.



Doposud nejzajímavějšími útvary na povrchu Ceres jsou silně zářivé skvrny, které zatím nemají zřejmý původ. Jde o úkaz, který není známý z žádného jiného místa ve Sluneční soustavě a existuje hned několik teorií, které se pokouší původ skvrn vysvětlit.

Zmrzlá voda
Existují teorie mluvící o podpovrchovém oceánu na Ceres. Podobně jako měsíce Ganymede, Europa nebo Enceladus by i trpasličí planeta Ceres mohla obsahovat rezervoár vody ukrytý pod svým povrchem. K těmto teoriím se přidaly další, které vycházejí z měření teleskopu Herschel z roku 2014 ukazujících na existenci vodních par v atmosféře. Sonda Dawn však po svém příletu nepotvrdila očekávané gejzíry a ani vyšší než očekávaný obsah vodních par ve velmi řídké atmosféře také zrovna nevysvětluje pozorování teleskopu. Objevily se ale tyto zářící skvrny, které by mohly být ledovou vrstvou odkrytou při nárazu těles dopadajících na povrch Ceres.
Sůl
Nemusí však jít zdaleka pouze o vodní led, existují alternativní teorie, které také dokážou vysvětlit původ útvarů na snímcích. Další možností je například ložisko soli nebo skla, které by mohlo odrážet světlo podobně jako vodní led. Vzhledem k umístění skvrn v kráterech, vědci spojují jejich vznik právě s impakty vesmírných těles. Ano, není to tak zajímavé vysvětlení jako v případě vodního ledu, ale ta možnost tu přece jen je.
Naleštěné kovy
Odrazivost materiálu, který skvrny vytváří je velmi vysoká a někteří vědci poukazují na fakt, že podobného efektu je na Zemi běžně dosahováno neleštěným hliníkem nebo stříbrem. Existuje možnost, že dopady těles, které jsou doprovázené vysokými teplotami by mohly mít za následek transformaci ložisek kovu v zářivé skvrny, které pozorujeme.
Kryovulkán
Méně pravděpodobná varianta je, že skvrny jsou projevem kryovulkanismu na Ceres. Jde o proces podobný vulkanismu na Zemi, místo lávy by ale sopečná činnost chrlila na povrch vodu. Teorie o vodních sopkách nemají daleko ke gejzírům a nedávná přesnější pozorování tuto variantu spíše odsunují za ostatní. Vzrušující čekání na každý další snímek z pásu asteroidů ale nekončí. Sonda Dawn se bude povrchu Ceres nadále přibližovat. Na oběžné dráze trpasličí planety zůstane aktivní ještě nejméně rok. Po skončení své mise zůstane sonda Dawn kroužit kolem Ceres na stabilní oběžné dráze a stane se trvalým satelitem nám nejbližší trpasličí planety. A nakonec si nenechte ujít animaci, ve které se proletíte kolem trpasličí planety Ceres, v detailu, jako by jste byli na oběžné dráze.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Ceres

Na trpasličí planetě Ceres zřejmě probíhají geologické procesy, dávají vzniknout bílým skvrnám na povrchu

11. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Na trpasličí planetě Ceres zřejmě probíhají geologické procesy, dávají vzniknout bílým skvrnám na povrchuTrpasličí planeta Ceres obíhá Slunce v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. V letech 2015-2018 ji obíhala vesmírná sonda Dawn, která zpátky na Zemi posílala detailní snímky povrchu a další měření. Analýza dat z poslední fáze mise, kdy sonda obíhala pouhých pár desítek kilometrů nad povrchem, ukazuje, že Ceres může být geologicky aktivní. Právě geologické procesy uvnitř Ceres by měly stát za bílými skvrnami, které se na jejím povrchu objevují.

celý článek

Enceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracování

25. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Enceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracováníVýzkum těles sluneční soustavy je dlouhodobá záležitost. Planetární mise existují dlouhou dobu jen na papíře, potom následují dlouhé roky vývoje, cesty a samotný vědecký průzkum je pouze špičkou ledovce. NASA nyní vybrala několik konceptů zcela nových misí, které pomůže financovat, aby byly rozpracovány v konkrétní plány. Mnohé z těchto misí nebudou nikdy realizovány, některé však jistě ano.

celý článek

Trpasličí planeta Ceres se smršťuje a vytváří vrásky

8. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Trpasličí planeta Ceres se smršťuje a vytváří vráskyTým španělských vědců publikoval novou studii ve vědeckém magazínu Nature Astronomy, ve které odhaluje evidenci, že se trpasličí planeta v pásu asteroidů smršťuje. Vyplývá to z geologických útvarů nalezených na povrchu orbitální sondou Dawn. Vědci nalezli 15 zlomů, většinou v polárních oblastech, což však může být způsobeno pouze tím, že jsou díky jinému nasvícení lépe pozorovatelné.

celý článek

Povrch trpasličí planety Ceres obsahuje nezvykle velké množství organických sloučenin

20. 12. 2018 (novější než zobrazený článek)

Povrch trpasličí planety Ceres obsahuje nezvykle velké množství organických sloučeninData z mise orbitální sondy Dawn naznačují, že se na povrchu Ceres nachází několikrát více organických sloučenin než v meteoritech bohatých na uhlík nalezených na Zemi. Ceres má unikátní složení: až 20 % hmotnosti materiálu na povrchu a těsně pod ním tvoří uhlík, který je jedním ze základních stavebních atomů organických sloučenin. Sonda Dawn v předchozích letech nalezla na Ceres také například vodu a amoniak, což vědce vede k závěru, že na trpasličí planeta Ceres by mohly probíhat geologické procesy.

celý článek

Pět trpasličích planet sluneční soustavy: Eris, Pluto, Makemake, Haumea a Ceres (update 2018)

20. 9. 2018 (novější než zobrazený článek)

Pět trpasličích planet sluneční soustavy: Eris, Pluto, Makemake, Haumea a Ceres (update 2018)Ještě před několika lety měla sluneční soustava celkem devět planet. Astronomové ale díky stále dokonalejší technice objevovali nová tělesa, která se svou velikostí mohla rovnat s nejmenší planetou a měla být tedy také označena jako planety. Jejich počet se najednou mohl dostat přes desítku a nebylo jisté, kde by se zastavil. V roce 2006 proto byla Mezinárodní astronomickou unií přijata nová definice planety, podle které už Pluto mezi planety nepatří, od té doby je spolu s dalšími objekty součástí nové třídy těles ve sluneční soustavě, trpasličích planet.

celý článek

Poslední fáze mise Dawn přináší nevídané detaily z trpasličí planety Ceres

18. 7. 2018 (novější než zobrazený článek)

Poslední fáze mise Dawn přináší nevídané detaily z trpasličí planety CeresDo konce mise vesmírné sondy Dawn zbývá pár měsíců, operátoři očekávají, že jí dojde palivo někdy mezi srpnem a říjnem tohoto roku. V poslední fázi mise obíhá sonda pouhých 35 kilometrů nad povrchem trpasličí planety Ceres a posílá na Zemi snímky s doposud neviděnými detaily. Jedním z hlavních cílů v této fázi mise je kráter Occator, kde se nachází nejzářivější skvrny, které jsou rozesety po povrchu Ceres.

celý článek

Sonda Dawn poslala z velmi nízké oběžné dráhy detailní snímky bílých skvrn na Ceres

4. 7. 2018 (novější než zobrazený článek)

Sonda Dawn poslala z velmi nízké oběžné dráhy detailní snímky bílých skvrn na CeresVesmírná sonda Dawn dosáhla své nejnižší oběžné dráhy kolem trpasličí planetky Ceres 6. června 2018. Jde o finální fázi její mise k tomuto největšímu objektu v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Na své nové dráze se sonda přiblížila na pouhých 34 kilometrů oproti dosavadnímu největšímu přiblížení 385 kilometrů a může se tak zaměřit na detaily na jejím povrchu.

celý článek