Na trpasličí planetě Ceres zřejmě probíhají geologické procesy, dávají vzniknout bílým skvrnám na povrchu

11. 08. 2020

Ceres Geologie ve vesmíru Dawn

Trpasličí planeta Ceres obíhá Slunce v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. V letech 2015-2018 ji obíhala vesmírná sonda Dawn, která zpátky na Zemi posílala detailní snímky povrchu a další měření. Analýza dat z poslední fáze mise, kdy sonda obíhala pouhých pár desítek kilometrů nad povrchem, ukazuje, že Ceres může být geologicky aktivní. Právě geologické procesy uvnitř Ceres by měly stát za bílými skvrnami, které se na jejím povrchu objevují.

Ceres, kráter Occator a okolí

Snímek pořízený 6. června 2015 vesmírnou sondou Dawn ze vzdálenosti 4400 kilometrů od povrchu. Je na něm vidět kráter Occator se zářivou skvrnou Cerealia Facula a skupinou menších skvrn na východě s označením Vinalia Faculae.

Image credit: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Podle několika studií zveřejněných 10. srpna ve vědeckých magazínech jsou světlé oblasti tvořeny uhličitanem sodným. Pravděpodobně pochází z tekutiny, která se na povrch dostala z hloubky až 40 kilometrů hluboko. Jde o vodu, ve které je rozpuštěno velké množství minerálů a která se na povrchu vypařuje. Zůstává po ní jen tento světlý materiál, který odráží světlo a je tedy dobře pozorovatelný z oběžné dráhy.  

Tyto oblasti s uhličitanem sodným jsou navíc podle všeho mladé a geologické procesy, ve kterých vznikají, možná na Ceres probíhají dodnes. Na tuto trpasličí planetu v pásu asteroidů totiž poměrně často dopadají mikrometeority, které produkují tmavý materiál, který dopadá zpátky na povrch. Postupem času tedy zakrývá i bílé regiony. Fakt, že jsou skvrny na povrchu viditelné dnes, znamená, že vznikly relativně nedávno a procesy, ve kterých vznikají, dost možná probíhají i dnes.