Bílá hora na trpasličí planetě Ceres, její původ nenechává vědce spát

13. 6. 2015 Už několik měsíců má trpasličí planeta Ceres novou umělou družici. Je jí vesmírná sonda Dawn, která zkoumá největší objekty v pásu asteroidů. A Ceres je daleko největší objekt v tomto regionu, přesto byl až do letošního roku zahalen tajemnem neznáma. Dnes se vědci probírají novými a stále ostřejšími snímky povrchu, které ukazují geologické útvary na povrchu vypovídající o životě nepovedené planety v pásu asteroidů. A mají co zkoumat, Ceres totiž není pouhou skálou posypanou krátery.

        
        Doposud nejzajímavějšími útvary na povrchu Ceres jsou silně zářivé skvrny, které zatím nemají zřejmý původ. Jde o úkaz, který není známý z žádného jiného místa ve Sluneční soustavě a existuje hned několik teorií, které se pokouší původ skvrn vysvětlit.

Zmrzlá voda
Existují teorie mluvící o podpovrchovém oceánu na Ceres. Podobně jako měsíce Ganymede, Europa nebo Enceladus by i trpasličí planeta Ceres mohla obsahovat rezervoár vody ukrytý pod svým povrchem. K těmto teoriím se přidaly další, které vycházejí z měření teleskopu Herschel z roku 2014 ukazujících na existenci vodních par v atmosféře. Sonda Dawn však po svém příletu nepotvrdila očekávané gejzíry a ani vyšší než očekávaný obsah vodních par ve velmi řídké atmosféře také zrovna nevysvětluje pozorování teleskopu. Objevily se ale tyto zářící skvrny, které by mohly být ledovou vrstvou odkrytou při nárazu těles dopadajících na povrch Ceres.

Sůl
Nemusí však jít zdaleka pouze o vodní led, existují alternativní teorie, které také dokážou vysvětlit původ útvarů na snímcích. Další možností je například ložisko soli nebo skla, které by mohlo odrážet světlo podobně jako vodní led. Vzhledem k umístění skvrn v kráterech, vědci spojují jejich vznik právě s impakty vesmírných těles. Ano, není to tak zajímavé vysvětlení jako v případě vodního ledu, ale ta možnost tu přece jen je.

Naleštěné kovy
Odrazivost materiálu, který skvrny vytváří je velmi vysoká a někteří vědci poukazují na fakt, že podobného efektu je na Zemi běžně dosahováno neleštěným hliníkem nebo stříbrem. Existuje možnost, že dopady těles, které jsou doprovázené vysokými teplotami by mohly mít za následek transformaci ložisek kovu v zářivé skvrny, které pozorujeme.

Kryovulkán
Méně pravděpodobná varianta je, že skvrny jsou projevem kryovulkanismu na Ceres. Jde o proces podobný vulkanismu na Zemi, místo lávy by ale sopečná činnost chrlila na povrch vodu. Teorie o vodních sopkách nemají daleko ke gejzírům a nedávná přesnější pozorování tuto variantu spíše odsunují za ostatní.


Vzrušující čekání na každý další snímek z pásu asteroidů ale nekončí. Sonda Dawn se bude povrchu Ceres nadále přibližovat. Na oběžné dráze trpasličí planety zůstane aktivní ještě nejméně rok. Po skončení své mise zůstane sonda Dawn kroužit kolem Ceres na stabilní oběžné dráze a stane se trvalým satelitem nám nejbližší trpasličí planety.

A nakonec si nenechte ujít animaci, ve které se proletíte kolem trpasličí planety Ceres, v detailu, jako by jste byli na oběžné dráze.



        Více informací