Jedna z nejvýznamnějších iniciativ mapujících vesmír vstupuje do fáze, ve které bude snímat celou oblohu

24. 11. 2017

SDSS (Sloan Digital Sky Survey) je projekt, jehož cílem je zmapovat hvězdnou oblohu a vytvořit tak rozsáhlou mapu objektů v Mléčné dráze i vzdáleném vesmíru. Z velké části je financován nadací Alfreda P. Sloana, která nedávno oznámila grant ve výši 16 milionů dolarů na novou fázi, která posune kontinuální mapování vesmírných objektů na zcela novou úroveň. Nová fáze, SDSS-V si klade za cíl zmapovat objekty napříč celou hvězdnou oblohou a vytvořit tak zatím nejrozsáhlejší mapu vesmíru. Data ze SDSS jsou volně k dispozici na internetu pro profesionální i amatérské astronomy.

Mapa vesmíru z průzkumu SSDS III

Mapa vesmíru z průzkumu SSDS III Animace na videu je z data release 7 a byla k ní využita právě prostorová mapa s daty z SSDS. Tato data o galaxiích a dalších objektech a jejich pozici ve vesmíru jsou k dispozici na webu SSDS: http://skyserver.sdss3.org/dr9/en/tools/chart/navi.asp.



Aktuálně stále ještě běží fáze čtvrtá (SDSS-IV), která by měla pokračovat do roku 2020. Poté se astronomové posunou do fáze páté, která bude kontinuálně sbírat optické i infračervené světlo pro jeho spektroskopickou analýzu. Ke sběru dat používá jeden teleskop na severní polokouli (Apache Point Observatory, Nové Mexiko, USA) a jeden na jižní polokouli Las Campanas Observatory (poušť Atacama, Čile).

SDSS-V se bude napříč celou oblohou soustředit na mapování hvězd v Mléčné dráze a okolních blízkých galaxiích, kromě toho bude pozorovat mezihvězdné médium, pulzary a černé díry (přes 400 000 černých děr). Celkem tak bude vytvořena podrobná mapa více než 6 milionů objektů, jejich pozic a spektrálních obrazů v optickém a infračerveném spektru elektromagnetického záření.

Cílem SDSS-V je vnést světlo do následujících oblastí:
- historie Mléčné dráhy
- vznik chemických prvků
- vnitřní procesy ve hěvzdách
- vznik planet
- rozložení hvězdného prachu v Mléčné dráze a okolních galaxiích
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie SDSS

Na ultrachladné hvězdě byla detekovaná silná erupce

11. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Pomocí čínské observatoře Xinglong se vědcům podařilo zachytit supererupci u relativně chladné hvězdy SDSS J013333.08+003223.7. Jedná se o jednu z nejintenzivnějších erupcí pozorovaných u hvězd tohoto typu, které tvoří kolem 15 % hvězd v okolí Slunce.

celý článek

Projekt SDSS mapující okolní vesmír vstupuje do své páté fáze, prozkoumá celou hvězdnou oblohu

10. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Sloan Digital Sky Survey (SDSS) je projekt, jehož cílem je mapovat hvězdy v Mléčné dráze, černé díry a galaxie v lokálním vesmíru. První pozorování začala v roce 2000 a do loňského roku proběhly celkem čtyři fáze. V lednu 2021 začala fáze pátá, která přinese ještě větší počet mapovaných objektů. V loňském roce byla pomocí dat z SDSS sestavena zatím největší a nejdetailnější 3D mapa vesmíru.

celý článek

Objev nového extrémně variabilního kvazaru ve vzdáleném vesmíru

14. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Analýzou dat z dřívějších astronomických průzkumů se japonským astronomům podařilo najít nový extrémně proměnlivý kvazar. Z historických dat se jim o něm podařilo získat informace za posledních 30 let. Nově objevený objekt s označením SDSS J125809.31+351943.0 je kvazar s jedním z nejvýraznějších zvýšení zářivosti.

celý článek

V disku naší galaxie se nacházejí dvě odlišné populace hvězd

12. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nová studie, která se zabývá pohybem a chemickým složením hvězd v okolí Slunce, odhalila dvě rozdílné populace hvězd v tlustém disku naší galaxie. Hvězdy se v těchto dvou populacích liší rychlostí oběhu kolem galaktického jádra i svým složením. Výsledky výzkumu týmu vedeného Danielou Carollovou byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal. Data vědci použili z mise Gaia a programu SDSS.

celý článek

První pozorovaná velká exoplaneta v blízkosti bílého trpaslíka přichází o svou atmosféru

10. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědecký tým vedený Borisem Gänsickem objevil první velkou exoplanetu obíhající bílého trpaslíka. Tato planeta je vystavena intenzivním hvězdným větrům a postupně přichází o svou atmosféru. Naznačuje to spektroskopická analýza světla hvězdy, podle které se v její blízkosti nachází chemické prvky nezvyklé pro bílé trpaslíky, za to poměrně časté u plynných obrů.

celý článek

Vědci našli závislost mezi zářivostí kvazarů a temnou hmotou

20. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědci v datech z evropského vesmírného teleskopu Planck našli vazbu mezi zářivostí kvazarů a hmotností oblaků temné hmoty, ve kterých se sledované kvazary nachází. Kvazary jsou supermasivní černé díry v jádrech vzdálených galaxií, které astronomové pozorují zrovna když konzumují materiál ze svého okolí. Ke svému výzkumu vědci využili data z mise Planck, která zkoumala reliktní záření po velkém třesku. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal.

celý článek

Sousední malé galaxie Magellanova mračna produkují větší množství hvězd než v minulosti

1. 2. 2019 (novější než zobrazený článek)

Předpokládá se, že Mléčná dráha v minulosti zažívala období intenzivního zrodu nových hvězd. Postupně však došlo k relativnímu uklidnění a nové hvězdy dnes vznikají ve výrazně menší míře než předtím. To zřejmě neplatí pro dvě menší galaxie, které Mléčnou dráhu obíhají - Velký a Malý Magellanův Mrak. Podle nové studie se v těchto galaxiích v minulosti příliš mnoho nových hvězd nerodilo, interakce s Mléčnou drahnou a mezi oblaky vzájemně v posledních 2 miliardách let však vedla k nárůstu vzniku nových hvězd.

celý článek