Finalisté mezi budoucími misemi NASA: návrat vzorků hornin z komety, nebo dron na Titan

Americká vesmírná agentura vybrala dva finalisty mezi misemi, které by se měly uskutečnit v polovině dvacátých let v rámci programu New Frontiers, jehož součástí je například také mise New Horizons. Jednou z těchto misí, které se budou ucházet o realizaci, je CAESAR, při které by měla robotická sonda navštívit kometu 67P a přivézt z ní vzorky zpátky na Zemi, další je potom robotický dron DRAGONFLY, který by brázdil nebe Titanu, největšího měsíce planety Saturn.

Titan

Titan druhý největší měsíc sluneční soustavy obíhá kolem planety Saturn



Tyto dvě mise byly vybrány ze souboru dvanácti misí, které se účastnily předchozího kola výběru. Vítěz bude čtvrtou misí v tomto programu a bude následovat mise New Horizons, Juno a OSIRIS-REx. New Frontiers je program středně náročných misí NASA pro průzkum sluneční soustavy, v jehož rámci je rozpočtový schodek zhruba 850 milionů dolarů. Obě vybrané mise budou v průběhu roku 2018 financovány pro další rozvinuté jejich konceptu, výsledný vítěz bude vybrán na jaře 2019.

CAESAR
Pokud vám jméno komety 67P (nebo také 67P/Churyumov-Gerasimenko) něco říká, není to náhodou. Tuto kometu totiž navštívila v roce 2014 evropská sonda Rosetta a přistál na ní modul Philae. Při misi CAESAR (Comet Astrobiology Exploration Sample Return) by kometu 67P navštívila další robotická sonda, ta by však místo dlouhodobé návštěvy pouze odebrala vzorky hornin a vrátila se s nimi v roce 2038 zpátky na Zemi. Kapsle, ve které budou vzorky po dobu cesty uchovány, by měla být dodána japonskou vesmírnou agentutou JAXA a bude vycházet z designu použitého při japonské misi Hayabusa, která se v roce 2010 vrátila na Zemi se vzorky hornin z planetky Itokawa. Mise CAESAR staví na úspěších hned dvou předchozích misí, což umožňuje vědcům vyvinout sondu přímo na míru podmínkám, které budou při misi vyžadovány. Díky znalosti cílové komety, mohou vybrat konkrétní místo k přistání už při návrhu sondy a také využijí zkušeností se sběrem a dopravou hornin, které se osvědčily jako úspěšné.
Dragonfly
Titan je zvláštní místo v rámci sluneční soustavy, má totiž atmosféru hustější než Země. Jeho výzkum tak může probíhat pomocí létajících robotických sond jako bude právě Dragonfly (v češtině vážka). Vlastní sonda bude dron, který bude schopný přistání a vertikálního vzletu na několika místech měsíce, kde bude zkoumat chemické složení povrchu, atmosféry a metanových jezer. I mise Dragonfly využívá výsledků z předchozích misí, tentokrát orbitální sondy Cassini a přistávacího modulu Huygens, který na největším měsíci Saturnu přistál v roce 2005.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Vesmírné sondy

Drobný vesmírný teleskop bude zkoumat, jak se vesmír ve svém zárodku dostal z temných věků

23. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci z University of Colorado Boulder vyvíjí malou družici SPRITE, která bude mít za úkol zjistit více o epoše vývoje vesmíru nazývané re-ionizace, kdy se světlo z prvních hvězd začalo volně šířit vesmírem. Zařízení, které bude zkoumat vesmír v ultrafialovém světle, by mohlo letět do vesmíru v roce 2022.

celý článek

Solární panely pro vesmírnou sondu JUICE jsou připraveny, mise k Jupiteru by měla začít v roce 2022

19. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Všech deset solárních panelů pro evropskou sondu JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) dorazilo do Nizozemí, kde budou připevněny na samotnou sondu. Každý z panelů má 2,5 x 3,5 metrů a dohromady budou mít plochu 87,5 metrů čtverečních. Velké solární panely jsou u planety Jupiter klíčové, protože Slunce zde nezáří tolik jako u Země. Sonda JUICE bude mít solární panely uspořádané do dvou velkých plus po svých stranách.

Jezera na Titanu by mohla zkoumat robotická ponorka, nejdřív ale přijde na řadu létající sonda

11. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Tým vědců vedený Stevenem Olesonem pracuje na konceptu robotické ponorky, která by mohla zkoumat svět pod hladinou jezer na Titanu, měsíci planety Saturn. Mise ponorky k Titanu by mohla předcházet studiu podpovrchových oceánů na jiných místech sluneční soustavy, která jsou hůře dostupná (například Europa nebo Enceladus). Titan je totiž po Zemi jediné místo ve sluneční soustavě, kde jsou tekutiny přímo na povrchu a není třeba se k nim provrtávat.

celý článek

Mise Juno zkoumající planetu Jupiter by mohla být prodloužena o 4 roky

10. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Primární mise orbitální sondy Juno měla původně trvat do roku 2018, ale byla prodloužena do července 2021. Tým vědců, který zpracovává data z mise, nyní pracuje na návrhu jejího prodloužení až do roku 2025. Toto prodloužení by mohlo přinést možnost nového studia planety i některých jejich měsíců.

celý článek

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2020)

23. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro srpen 2020.

celý článek

Společnost Rocket Lab chce v roce 2023 podniknout první soukromou misi k Venuši

18. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Společnost Rocket Lab dnes provozuje raketu Electron, která levně vynáší malé náklady na nízkou oběžnou dráhu Země. Společnost má nicméně ambicióznější plány, ať už se jedná o nabídku vynášení nákladu na oběžnou dráhu, nebo nově také mise za oběžnou dráhu Země.

celý článek

Evropská mise čtyř družic Cluster už 20 let zkoumá magnetosféru Země

8. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Ve skutečnosti jde o misi Cluster II, protože první čtveřice byla zničena při nevydařeném prvním letu rakety Ariane 5 v roce 1996. Následné starty dvou raket Sojuz v roce 2000 už proběhly podle plánů a družice Cluster mohly začít zkoumat magnetosféru naší planety. Původně měly fungovat dva roky, jejich mise ale byla postupně prodlužována a dnes se počítá s jejich fungováním až do roku 2022.