Finalisté mezi budoucími misemi NASA: návrat vzorků hornin z komety, nebo dron na Titan

Americká vesmírná agentura vybrala dva finalisty mezi misemi, které by se měly uskutečnit v polovině dvacátých let v rámci programu New Frontiers, jehož součástí je například také mise New Horizons. Jednou z těchto misí, které se budou ucházet o realizaci, je CAESAR, při které by měla robotická sonda navštívit kometu 67P a přivézt z ní vzorky zpátky na Zemi, další je potom robotický dron DRAGONFLY, který by brázdil nebe Titanu, největšího měsíce planety Saturn.

Titan

Titan druhý největší měsíc sluneční soustavy obíhá kolem planety Saturn



Tyto dvě mise byly vybrány ze souboru dvanácti misí, které se účastnily předchozího kola výběru. Vítěz bude čtvrtou misí v tomto programu a bude následovat mise New Horizons, Juno a OSIRIS-REx. New Frontiers je program středně náročných misí NASA pro průzkum sluneční soustavy, v jehož rámci je rozpočtový schodek zhruba 850 milionů dolarů. Obě vybrané mise budou v průběhu roku 2018 financovány pro další rozvinuté jejich konceptu, výsledný vítěz bude vybrán na jaře 2019.

CAESAR
Pokud vám jméno komety 67P (nebo také 67P/Churyumov-Gerasimenko) něco říká, není to náhodou. Tuto kometu totiž navštívila v roce 2014 evropská sonda Rosetta a přistál na ní modul Philae. Při misi CAESAR (Comet Astrobiology Exploration Sample Return) by kometu 67P navštívila další robotická sonda, ta by však místo dlouhodobé návštěvy pouze odebrala vzorky hornin a vrátila se s nimi v roce 2038 zpátky na Zemi. Kapsle, ve které budou vzorky po dobu cesty uchovány, by měla být dodána japonskou vesmírnou agentutou JAXA a bude vycházet z designu použitého při japonské misi Hayabusa, která se v roce 2010 vrátila na Zemi se vzorky hornin z planetky Itokawa. Mise CAESAR staví na úspěších hned dvou předchozích misí, což umožňuje vědcům vyvinout sondu přímo na míru podmínkám, které budou při misi vyžadovány. Díky znalosti cílové komety, mohou vybrat konkrétní místo k přistání už při návrhu sondy a také využijí zkušeností se sběrem a dopravou hornin, které se osvědčily jako úspěšné.
Dragonfly
Titan je zvláštní místo v rámci sluneční soustavy, má totiž atmosféru hustější než Země. Jeho výzkum tak může probíhat pomocí létajících robotických sond jako bude právě Dragonfly (v češtině vážka). Vlastní sonda bude dron, který bude schopný přistání a vertikálního vzletu na několika místech měsíce, kde bude zkoumat chemické složení povrchu, atmosféry a metanových jezer. I mise Dragonfly využívá výsledků z předchozích misí, tentokrát orbitální sondy Cassini a přistávacího modulu Huygens, který na největším měsíci Saturnu přistál v roce 2005.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Vesmírné sondy

Sonda JUICE k planetě Jupiter podstoupí simulaci extrémních podmínek

Vývoj evropské vesmírné sondy JUICE postupuje do další fáze, ve které ji čeká testování odolnosti v zařízení Large Space Simulator (LSS). Sonda, která míří k planetě Jupiter, bude muset zvládnout teploty mezi -180 a 250 °C. V komoře o rozměrech 10x10x15 metrů projde kromě teplotních testů také vakuem.

Evropská vesmírná agentura vybrala témata pro vesmírné mise mezi lety 2035-2050

Evropská vesmírná agentura je po NASA druhým nejvýznamnějším průzkumníkem vesmíru. Mezi nejúspěšnější evropské vědecké mise se řadí například sonda Rosetta zkoumající kometu, teleskop Gaia mapující hvězdy v Mléčné dráze nebo teleskop Planck zkoumající reliktní záření. ESA nyní vybrala témata pro budoucí velké (rozumějme s velkým rozpočtem) mise. Bude se soustředit na měsíce obřích planet, exoplanety nebo Mléčnou dráhu a průzkum raného vesmíru.

Podívejte se na nové detailní snímky povrchu Ganymede, které v pondělí pořídila sonda Juno

Vesmírná sonda Juno v pondělí navštívila měsíc Ganymede u planety Jupiter. Jedná se první návštěvu po více než 20 letech od posledního přiblížení sondy Galileo. Sonda Juno proletěla ve vzdálenosti zhruba 1 000 kilometrů od povrchu měsíce a pořídila detailní snímky jeho povrchu. Zároveň také prozkoumala jeho magnetické pole. Výsledky z tohoto průletu mají potenciál výrazně posunout naše poznání Ganymede a zřejmě tak ovlivní budoucí mise k Jupiteru.

Čínský rover Zhurong v noci na sobotu úspěšně přistál na povrchu Marsu, jeho mise má trvat 3 měsíce

Čínská sonda Tianwen-1 obíhá planetu Mars od února tohoto roku. Přivezla s sebou také přistávací modul s roverem Zhurong. Ten se od mateřské sondy oddělil v noci z pátka na sobotu našeho času. Krátce po půlnoci úspěšně přistál v rozsáhlé oblasti Utopia Planitia, asi 40 kilometrů od svého plánovaného cíle.

Raketa Atlas V vynesla na oběžnou dráhu družici, která bude hlídat odpalování raket na Zemi

Raketa Atlas V vynesla ve čtvrtek z mysu Canaveral na oběžnou dráhu družici SBIRS Geo-5 (Space-Based Infrared System Geosynchronous Earth Orbit Flight 5). Jejím úkolem ve vesmíru bude hledání známek odpálených raket, což má Spojeným státům a jejich spojencům umožnit včasnou reakci na případnou hrozbu. Konstelace družic SBIRS má nyní s novým přírůstkem na oběžné dráze 9 družic, příští rok by měla přibýt desátá.

V datech ze sondy Voyager 1 se ukrývaly informace o hustotě mezihvězdného prostoru

Vesmírná sonda Voyager 1 opustila v roce 2012 jako první heliosféru, tedy ochrannou slupku obklopující sluneční soustavu. Od té doby se nachází v prostoru, ve kterém vnější vlivy převládají nad vlivem Slunce. Zkoumá tak vlastně okraj mezihvězdného prostoru, ze kterého posílá cenné informace zpátky na Zemi. Vědci nyní přišli na nový způsob jak kontinuálně měřit hustotu tohoto prostoru.

Sonda Parker Solar Probe nastavila nový rychlostní rekord

29. dubna se vesmírná sonda Parker Solar Probe přiblížila na zhruba 10 milionů kilometrů od povrchu Slunce. Při tomto svém osmém průletu dosáhla rychlosti 540 tisíc km/h relativně vůči Slunci, tedy asi 0,05 % rychlosti světla. Žádný jiný lidmi vyrobený objekt takové rychlosti ještě nedosáhnul. Parker Solar Probe má při svojí misi naplánovaných celkem 24 průletů kolem hvězdy, z nich při každém dalším bude mít vyšší rychlost.