Organizace SETI a Mars Institute oznámily objev možných lávových jeskyní na severním pólu Měsíce

17. 1. 2018
Měsíc Kolonizace vesmíru Geologie ve vesmíru LRO SETI

11. ledna oznámily organizace SETI (Search for Extra-Terrestrial Inteligence) a Mars Institute objev dalších potenciálních lávových jeskyní na Měsíci. Využili k tomu data z mise LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), ve kterých nalezli útvary připomínající díry vedoucí do podzemí, tzv. střešní okna. Podobné útvary už byly nalezeny i jinde na Měsíci a podle expertů by mohly být využity pro výstavbu kolonií chráněných před radiací a dopady mikrometeoritů. V případě existence poblíž jednoho z pólů by však mohly nabízet další výhody.

Měsíc (vulkanický dóm)

Měsíc (vulkanický dóm) sopečný útvar na odvrácené straně Měsíce v oblasti Compton-Belkovich pořízený kamerou LROC (Lunar Reconaissance Orbiter Camera).



Nově identifikované útvary se nachází asi 550 kilometrů od severního pólu Měsíce v blízkosti kráteru Philolaus na přivrácené straně. Díry do podzemí mají 15-30 metrů v průměru a mohou být vyústěním lávových tunelů z podzemí. Tyto tunely existují i na Zemi a vznikají v místech kde v podzemí proudí láva, která následně vyschne a zanechá za sebou prázdnou, i několik kilometrů dlouhou jeskyni. Měly by tedy být duté a díky nízké gravitaci na Měsíci i velmi prostorné, dostatečně na to, aby v nich šlo vystavět celá města.

Objev prezentuje Pascal Lee na konferenci NASA Lunar Science for Landed Missions Workshop, která má si klade cíl vést diskuzi o potenciálních místech přistání budoucích lunárních misí.

Právě kvůli budoucí výstavbě kolonií jsou objevy lávových tunelů zajímavé. Život na povrchu Měsíce by totiž nebyl bez rizika - kromě silné radiace je jeho povrch bombardován i malými úlomky kamení o vysoké rychlosti. Obě tato rizika jsou na Zemi eliminována hustou atmosférou a magnetosférou, která na Měsíci chybí.

Z orbitálních snímků nelze se stoprocentní jistotou říct, že skutečně jde o lávové tunely, podle Leeho by ale mohlo jít o dobré kandidáty. Podobných útvarů bylo na Měsíci objeveno na dvě stovky, doposud žádné z nich se ale nenalézají v okolí pólů Měsíce, kde vědci očekávají možnou existenci vodního ledu, ukrytého před slunečním zářením.

Kromě ochrany před vnějším prostředím, by lávové tunely v blízkosti pólů Měsíce mohly mít ještě další výhody. Led by mohl být ukrytý přímo v tunelech namísto smíchaný s měsíčním regolitem na jeho povrchu. Byl by tak lépe dostupný a zpracovatelný pro případnou kolonii, která by z něj mohla vyrábět vodu a další sloučeniny. Další výhodou by mohla být přítomnost slunečního svitu pro solární panely vně střešního okna, která by umožnila výrobu elektrické energie.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Více o lávových jeskyních na Měsíci

Nový objev masivních lávových jeskyní na Měsíci oživuje diskuzi nad jeho kolonizací

22. 10. 2017 Vědci z japonské vesmírné agentury (JAXA) našli na Měsíci lávový tunel, který by mohl mít masivní rozměry. Rozsáhlá jeskyně je zbytkem po lávovém proudu, jehož střecha nejprve ztvrdla a následně vyschnul zevnitř, když láva odtekla. Doplňuje tak už objevené menší lávové tunely a dává netušené možnosti pro osídlení Měsíce lidmi - poskytuje totiž ochranu, která by na povrchu kolonizátorům mohla chybět.

        
        Japonští vědci využili dat z japonské lunární sondy SELENE (v Japonsku známé pod označením Kaguya) a dvojice amerických sond GRAIL. Z mise GRAIL, která se soustředila na detailní zmapování gravitačního pole Měsíce, nejprve určili oblasti zájmu, kde data poukazovala na řidší složení pod povrchem. V blízkosti objektu známého pod názvem Marius Hills Skylight (Střešní okno Mariových kopců) pak zjistili, že radarová data ze sondy Kaguya ukazují na zdvojenou ozvěnu, kterou si vysvětlují jako odraz radarového signálu od povrchu Měsíce a druhý odraz ode dna lávové jeskyně.

Marius Hills je oblast vulkanických dómů v blízkosti kráteru Maruis. Zmíněné střešní okno je díra v povrchu objevená právě japonskou sondou Kaguya s průměrem několika stovek metrů. Vědci už dříve předpokládali, že by mohlo jít o vstup do podzemního světa vytvořeného lávou, přímá i nepřímá pozorování však chyběla. S novými daty se ukazuje, že v oblasti existuje řada podpovrchových útvarů, pravděpodobně další lávové tunely vhodné pro osídlení.

Na Zemi existují lávové tunely také, například Kazumurova jeskyně na Havaji je komplex tunelů v hloubce jednoho kilometru s celkovou délkou 65 kilometrů. Aby mohl být lávový tunel detekován radary z oběžné dráhy Měsíce, vědci odhadují jeho minimální šířku i výšku na alespoň jeden kilometr a zároveň by měl být několik kilometrů dlouhý. Díky nižší gravitaci než na naší planetě očekávají vědci také větší rozměrů tamních lávových tunelů.

Vědci tento objev vítají, lávové jeskyně by mohly být vhodným místem pro stavbu prvních kolonií na Měsíci. Doposud strávili astronauti na povrchu Měsíce maximálně 3 dny, čímž bylo výrazně omezeno množství radiace a pravděpodobnost srážky s mikrometeority. Pro dlouhodobé osídlení ale tato rizika rostou, a to výrazně. Ukrytí vesmírné stanice pod povrch nejen že chrání astronauty a zařízení před zmíněným nebezpečím, ale také poskytuje stabilnější teplotní prostředí. Velkou výhodou také je, že detekovaná nová jeskyně se nachází na přivrácené straně našeho souputníka.

Nový závod o dobytí Měsíce je v plném proudu. Kromě Ruska a Spojených států je ve hře také Čína, Evropa, Indie a množství soukromých společností. Pro první astronauty po mnoha letech se mohou právě lávové jeskyně stát vlídným útočištěm pro přežití.


        celý článek
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Měsíc

17. 6. 2021 (novější než zobrazený článek)
Měsíc

Smlouvu Artemis nastavující pravidla mezinárodní spolupráce ve vesmíru už podepsalo 12 zemí

Mezinárodní spolupráce při průzkumu Měsíce a hlouběji ve vesmíru se dnes posunula o kus dál díky smlouvě Artemis (Artemis Accords). Signatáři této dohody jsou kromě NASA, dalších 11 vesmírných agentur, které se budou na programu Artemis nějakým způsobem podílet. Smlouva samotná definuje základní přístup k průzkumu vesmíru, ke kterému se tyto agentury zavazují.

10. 6. 2021 (novější než zobrazený článek)
Měsíc

Dnes kolem poledne nastane částečné zatmění Slunce

Měsíc dnes vstoupí mezi Zemi a Slunce. Zakryje tak část slunečního disku a vytvoříčástečné zatmění Slunce. Tento jev bude pozorovatelný ze severní polokoule a na různých místech se bude lišit. V USA a Kanadě bude možné pozorovat prstencové zatmění, v České republice zakryje Měsíc asi pětinu Slunce. Zatmění u vás bude pozorovatelné mezi 11:35 a 13:40. Maximum bude kolem 12:37.

27. 5. 2021 (novější než zobrazený článek)
Měsíc

Evropská vesmírná agentura plánuje satelitní navigaci pro lunární povrch

Evropská vesmírná agentura (ESA) ve čtvrtek představila svůj plán pro satelitní navigaci na povrchu Měsíce. V rámci plánu Moonlight plánuje ESA nabízet geolokační služby zájemcům z řad vládních nebo soukromých průzkumníků. První zkušební družice by mohla být na oběžné dráze Měsíce už za 3 roky.

25. 5. 2021 (novější než zobrazený článek)
Měsíc

Projekt obřího teleskopu na odvrácené straně Měsíce dostal od NASA půl milionu dolarů na rozpracování

Teleskopy na Zemi se při svém průzkumu vesmíru stále častěji potýkají s rušivými elementy. Platí to jak pro optické, tak například i pro rádiové teleskopy. Vědci proto zvažují výstavbu teleskopu na odvrácené straně Měsíce, kde by jej nemělo rušit téměř nic. NASA v dubnu udělila půl milionu dolarů projektu LCRT (Lunar Crater Radio Telescope), který má za cíl postavit radioteleskop uvnitř lunárního kráteru.

1. 5. 2021 (novější než zobrazený článek)
Měsíc

Příští čínská mise k Měsíci ponese zařízení z Francie, Švédska, Itálie a Ruska

Příští čínská mise k Měsíci Chang´e 6 je plánovaná na rok 2024. Během ní by měla u jižního pólu Měsíce přistát automatická sonda, která posbírá vzorky hornin, které budou následně dopraveny na Zemi. Přistávací modul by měl být mimo jiné vybavený instrumenty z Francie, Švédska, Itálie a Ruska. Jejich konkrétní funkce zatím nebyla zveřejněna.

28. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)
Měsíc

Zemřel třetí astronaut z mise Apollo 11 Michael Collins

Ve věku 90 zemřel americký astronaut Michael Collins, který byl v roce 1969 společně s Neilem Armstrongem a Buzzem Aldrinem členem první mise na Měsíc. Zatímco Armstrong a Aldrin pokračovali v přistávacím modulu k povrchu, Collins zůstal v lodi na oběžné dráze Měsíce. Příčinou jeho smrti byla rakovina.

21. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)
Měsíc

Společnost Astrobotic vybrala raketu Falcon Heavy pro dopravu roveru VIPER na povrch Měsíce

NASA plánuje v roce 2023 lunární misi VIPER, při které bude rover hledat vodu v polární oblasti Měsíce. Téměř půltunové zařízení na jeho povrch dopraví přistávací modul Griffin od Astrobotic, a ten bude do vesmíru vynesený na raketě Falcon Heavy od SpaceX. Robotická mise VIPER je přípravou na pilotované mise Artemis, při kterých se lidé vrátí na povrch Měsíce.