Soukromá společnost podepsala kontrakt se satelitním operátorem na údržbu družic na oběžné dráze
Představitelé britské společnosti Effective Space oznámili podpis smlouvy s nejmenovanou společností provozující satelitní síť na prodloužení životnosti jejich hardwaru přímo na oběžné dráze. Předmětem dohody jsou dvě automatické servisní družice, které se přichytí ke dvěma už operujícím družicím, kterým dochází palivo. Po spojení převezmou kontrolu nad udržováním pozice dosluhujícího satelitu a prodlouží tak jeho životnost o dalších několik let. Družice by měly letět do vesmíru v roce 2020.
Běžné družice mají svou životnost danou většinou množstvím paliva, které je pomáhá udržovat orientované na správné místo na povrchu Země a ve správné výšce. Pokud tedy nenastane nějaký nepředvídaný problém, s vyčerpáním paliva se sonda stává nepoužitelnou a je buď nasměřována na vzdálenější oběžnou dráhu, postupně shoří v atmosféře nebo zůstane na oběžné dráze jako vesmírný odpad. Často však stačí doplnit palivo pro trysky družice, které ji udržují na správném místě a se správnou orientací. Právě o toto se budou snažit zařízení společnosti Effective Space, které sice nedoplní palivo, stanou se spíš takovým přídavným pohonným modulem družice. Dojde tak k prodloužení životnosti o až sedm let a to za cenu výrazně nižší, než je pořizovací cena družice nové.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Vesmírné sondy
Drobný vesmírný teleskop bude zkoumat, jak se vesmír ve svém zárodku dostal z temných věků
Vědci z University of Colorado Boulder vyvíjí malou družici SPRITE, která bude mít za úkol zjistit více o epoše vývoje vesmíru nazývané re-ionizace, kdy se světlo z prvních hvězd začalo volně šířit vesmírem. Zařízení, které bude zkoumat vesmír v ultrafialovém světle, by mohlo letět do vesmíru v roce 2022.
Solární panely pro vesmírnou sondu JUICE jsou připraveny, mise k Jupiteru by měla začít v roce 2022
Všech deset solárních panelů pro evropskou sondu JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) dorazilo do Nizozemí, kde budou připevněny na samotnou sondu. Každý z panelů má 2,5 x 3,5 metrů a dohromady budou mít plochu 87,5 metrů čtverečních. Velké solární panely jsou u planety Jupiter klíčové, protože Slunce zde nezáří tolik jako u Země. Sonda JUICE bude mít solární panely uspořádané do dvou velkých plus po svých stranách.
Jezera na Titanu by mohla zkoumat robotická ponorka, nejdřív ale přijde na řadu létající sonda
Tým vědců vedený Stevenem Olesonem pracuje na konceptu robotické ponorky, která by mohla zkoumat svět pod hladinou jezer na Titanu, měsíci planety Saturn. Mise ponorky k Titanu by mohla předcházet studiu podpovrchových oceánů na jiných místech sluneční soustavy, která jsou hůře dostupná (například Europa nebo Enceladus). Titan je totiž po Zemi jediné místo ve sluneční soustavě, kde jsou tekutiny přímo na povrchu a není třeba se k nim provrtávat.
Mise Juno zkoumající planetu Jupiter by mohla být prodloužena o 4 roky
Primární mise orbitální sondy Juno měla původně trvat do roku 2018, ale byla prodloužena do července 2021. Tým vědců, který zpracovává data z mise, nyní pracuje na návrhu jejího prodloužení až do roku 2025. Toto prodloužení by mohlo přinést možnost nového studia planety i některých jejich měsíců.
Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2020)
Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro srpen 2020.
Společnost Rocket Lab chce v roce 2023 podniknout první soukromou misi k Venuši
Společnost Rocket Lab dnes provozuje raketu Electron, která levně vynáší malé náklady na nízkou oběžnou dráhu Země. Společnost má nicméně ambicióznější plány, ať už se jedná o nabídku vynášení nákladu na oběžnou dráhu, nebo nově také mise za oběžnou dráhu Země.
Evropská mise čtyř družic Cluster už 20 let zkoumá magnetosféru Země
Ve skutečnosti jde o misi Cluster II, protože první čtveřice byla zničena při nevydařeném prvním letu rakety Ariane 5 v roce 1996. Následné starty dvou raket Sojuz v roce 2000 už proběhly podle plánů a družice Cluster mohly začít zkoumat magnetosféru naší planety. Původně měly fungovat dva roky, jejich mise ale byla postupně prodlužována a dnes se počítá s jejich fungováním až do roku 2022.