První známý případ nelegálních satelitů na oběžné dráze: mohou ohrozit jiná zařízení

Americká start-upová společnost Swarm Technologies vypustila do vesmíru na indické raketě čtveřici malých satelitů, které nedostaly povolení a mohou znamenat vysoký hazard pro ostatní zařízení na oběžné dráze. Důvodem je to, že jsou příliš malé a nelze je sledovat systémem, který monitoruje všechny další družice. Může tak dojít k nebezpečné srážce, která by vygenerovala ještě větší vesmírného odpadu, než dnes na oběžné dráze je. Společnost se tak dostává do právních problémů a bylo jí zakázáno vypouštět i další zařízení.

Vesmírný odpad

Vesmírný odpad Zobrazení vesmírného odpadu v jednom z reportů NASA z roku 2009



Americká agentura Federal Communications Commission (FCC) má na starosti kontrolu všech amerických zařízení, která mají letět do vesmíru. V prosinci 2017 zakázala společnosti Swarm Technologies vypuštění jejích 4 malých satelitů, protože podle pravidel musí mít zařízení na oběžné dráze dimenze nejméně 10x10x10 centimetrů. Velikost požadovaných družit SpaceBee však byla 10x10x2 centimetrů.

Po zamítnutí FCC byly satelity vybaveny GPS lokátory a bylo umožněno jejich snadnější lokalizování. To však podle regulační agentury nestačí pro případ, že by se satelity staly neaktivní a nebylo je možné aktivně lokalizovat. Zkomplikovaly by tak už kritickou situaci s vesmírným odpadem na oběžné dráze, který hrozí srážkou s aktivními družicemi.

V lednu 2018 však indická vesmírná agentura (ISRO) operující s raketou Polar Satellite Launch Vehicle (PSLV) oznámila, že satelity SpaceBee byly úspěšně vypuštěny na oběžnou dráhu společně s dalším nákladem.

Satelity SpaceBee mají sloužit jako demonstrátor nové technologie, která má umožnit za velmi nízké náklady komunikaci a přenos dat po celém světě.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Vesmírné sondy

Potvrzeno: Rover Perseverance úspěšně přistál na Marsu. Poslal nám už i první snímek z kráteru Jezero

19. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Ve čtvrtek krátce před desátou hodinou večer přistál rover Perseverance na Marsu. NASA dostala od sondy signál o úspěšném přistání a následně i první fotografii z povrchu rudé planety. Sonda autonomně přistála podle plánu v kráteru Jezero, kde bude hledat známky dávného života.

celý článek

Orbitální sonda LRO na oběžné dráze Měsíce dostala update softwaru, aby mohla pořizovat speciální fotografie povrchu

15. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Po 11 letech na oběžné dráze Měsíce dostala americká vesmírná sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) update svého palubního softwaru. Nově napsaná část programu sondě umožní měnit svou orientaci poté, co bylo v roce 2018 vypnuto zařízení MIMU, které měřilo právě orientaci sondy. Od té doby LRO využívá polohy hvězd, která však neumožňuje provádět rychlé a komplikované manévry nutné pro pořízení některých snímků povrchu Měsíce.

Čínská sonda Tianwen-1 úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu Marsu

10. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Kolem středečního poledne vstoupila úspěšně čínská sonda Tianwen-1 na oběžnou dráhu kolem planety Mars. Jde o druhé zařízení během jednoho dne, které k Marsu ze Země přiletělo, včera na orbitu planety vstoupila arabská sonda Hope. Na rozdíl od včerejší události, čínská vesmírná agentura neposkytla přímý přenos a pouze oznámila úspěšný zážeh motor a následné umístění na oběžnou dráhu.

celý článek

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2021)

10. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro únor 2021.

celý článek

Arabská sonda Hope úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu Marsu, zítra by měla přiletět také čínská sonda Tianwen-1

9. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Hope ze Spojených arabských Emirátů úspěšně zpomalila a vstoupila na oběžnou dráhu Marsu v úterý 9. února krátce po páté hodině odpoledne. Je první z trojice vesmírných sond, které mají k planetě v únoru přiletět. Následovat ji bude hned ve středu sonda Tianwen-1 z Číny a nakonec 18. února přiletí a rovnou i přistane americký rover Perseverance. K Marsu měla původně letět také evropsko-ruská mise Exomars, byla nicméně odložena na rok 2022.

celý článek

Vesmírná mise k planetce Psyche přechází do poslední fáze před startem, začíná sestavení sondy

5. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Rok a půl před startem mise k planetce Psyche schválila NASA vývoj jednotlivých částí budoucí sondy. Mise se tak posouvá do poslední fáze před startem, kdy dojde k sestavení sondy a jejímu důkladnému testování. Start mise je plánován na srpen 2022.

celý článek

Čína vybírá jméno pro svůj první rover na Marsu

5. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Čínská sonda Tianwen-1 se pomalu blíží k Marsu. Stejně jako sondy Hope (Spojené arabské emiráty) a Perseverance (USA) dorazí v únoru. Během 40 dní veřejného hlasování chce čínská vesmírná agentura CNSA (China National Space Administration) najít jméno pro rover, který sonda Tianwen-1 k sousední planetě veze. Mezi 10 jmen ve finále se nachází: Hongyi, Qilin, Nezha, Chitu, Zhurong, Qiusuo, Fenghuolun, Zhuimeng, Tianxing a Xinghuo.