Sonda Dawn odhalila změny na povrchu trpasličí planety Ceres

Studie publikovaná ve vědeckém magazínu Science Advances přináší nové informace o trpasličí planetě Ceres, která se nachází v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Studie se zaměřila na první detekované změny na povrchu největšího tělesa v pásu asteroidů. Snímky z oběžné dráhy Ceres ukazují nárůst množství vodního ledu v permanentním stínu jednoho z kráterů a také odkryté horniny ukazující složení pod povrchem.

Ceres, kráter Juling

Ceres, kráter Juling Severní stěna tohoto kráteru se nachází v permanentním stínu a umožňuje setrvání vodního ledu na povrchu.



Na snímcích pořízených spektrometrem VIR na orbitální sondě Dawn jsou patrné oblasti s vodním ledem. V jedné z těchto oblastí je na snímcích z oběžné dráhy patrné hromadění sněhu. Jedná se o stíněnou severní stěnu kráteru Juling, který má 20 kilometrů v průměru.

Autoři studie si toto chování vysvětlují tím, že jak se Ceres na své oběžné dráze přibližuje Slunci, dochází k zahřívání jeho povrchu, vypařování podpovrchového ledu a jeho následné kondenzování na místech, kam nedopadá sluneční světlo.

Jde o další argument, který podporuje teorii, že Ceres je geologicky aktivní těleso. Analýza hornin na jeho povrchu ukazuje, že mohly vzniknout za přítomnosti vody, což by mohlo ukazovat na dávnou existenci oceánu. Vědci se také domnívají, že pod povrchem Ceres by mohla existovat vrstva s kapalnou vodou.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Ceres

Na trpasličí planetě Ceres zřejmě probíhají geologické procesy, dávají vzniknout bílým skvrnám na povrchu

Trpasličí planeta Ceres obíhá Slunce v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. V letech 2015-2018 ji obíhala vesmírná sonda Dawn, která zpátky na Zemi posílala detailní snímky povrchu a další měření. Analýza dat z poslední fáze mise, kdy sonda obíhala pouhých pár desítek kilometrů nad povrchem, ukazuje, že Ceres může být geologicky aktivní. Právě geologické procesy uvnitř Ceres by měly stát za bílými skvrnami, které se na jejím povrchu objevují.

Enceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracování

Výzkum těles sluneční soustavy je dlouhodobá záležitost. Planetární mise existují dlouhou dobu jen na papíře, potom následují dlouhé roky vývoje, cesty a samotný vědecký průzkum je pouze špičkou ledovce. NASA nyní vybrala několik konceptů zcela nových misí, které pomůže financovat, aby byly rozpracovány v konkrétní plány. Mnohé z těchto misí nebudou nikdy realizovány, některé však jistě ano.

Trpasličí planeta Ceres se smršťuje a vytváří vrásky

Tým španělských vědců publikoval novou studii ve vědeckém magazínu Nature Astronomy, ve které odhaluje evidenci, že se trpasličí planeta v pásu asteroidů smršťuje. Vyplývá to z geologických útvarů nalezených na povrchu orbitální sondou Dawn. Vědci nalezli 15 zlomů, většinou v polárních oblastech, což však může být způsobeno pouze tím, že jsou díky jinému nasvícení lépe pozorovatelné.

Povrch trpasličí planety Ceres obsahuje nezvykle velké množství organických sloučenin

Data z mise orbitální sondy Dawn naznačují, že se na povrchu Ceres nachází několikrát více organických sloučenin než v meteoritech bohatých na uhlík nalezených na Zemi. Ceres má unikátní složení: až 20 % hmotnosti materiálu na povrchu a těsně pod ním tvoří uhlík, který je jedním ze základních stavebních atomů organických sloučenin. Sonda Dawn v předchozích letech nalezla na Ceres také například vodu a amoniak, což vědce vede k závěru, že na trpasličí planeta Ceres by mohly probíhat geologické procesy.

Pět trpasličích planet sluneční soustavy: Eris, Pluto, Makemake, Haumea a Ceres (update 2018)

Ještě před několika lety měla sluneční soustava celkem devět planet. Astronomové ale díky stále dokonalejší technice objevovali nová tělesa, která se svou velikostí mohla rovnat s nejmenší planetou a měla být tedy také označena jako planety. Jejich počet se najednou mohl dostat přes desítku a nebylo jisté, kde by se zastavil. V roce 2006 proto byla Mezinárodní astronomickou unií přijata nová definice planety, podle které už Pluto mezi planety nepatří, od té doby je spolu s dalšími objekty součástí nové třídy těles ve sluneční soustavě, trpasličích planet.

Poslední fáze mise Dawn přináší nevídané detaily z trpasličí planety Ceres

Do konce mise vesmírné sondy Dawn zbývá pár měsíců, operátoři očekávají, že jí dojde palivo někdy mezi srpnem a říjnem tohoto roku. V poslední fázi mise obíhá sonda pouhých 35 kilometrů nad povrchem trpasličí planety Ceres a posílá na Zemi snímky s doposud neviděnými detaily. Jedním z hlavních cílů v této fázi mise je kráter Occator, kde se nachází nejzářivější skvrny, které jsou rozesety po povrchu Ceres.

Sonda Dawn poslala z velmi nízké oběžné dráhy detailní snímky bílých skvrn na Ceres

Vesmírná sonda Dawn dosáhla své nejnižší oběžné dráhy kolem trpasličí planetky Ceres 6. června 2018. Jde o finální fázi její mise k tomuto největšímu objektu v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Na své nové dráze se sonda přiblížila na pouhých 34 kilometrů oproti dosavadnímu největšímu přiblížení 385 kilometrů a může se tak zaměřit na detaily na jejím povrchu.