Astronomům se podařilo s pomocí dat z evropské mise Gaia identifikovat doposud neznámou galaxii, která obíhá Mléčnou dráhu. Patří tak k několika desítkám menších galaktických objektů, které jsou gravitačně svázané s naší domovskou galaxií a obíhají ji podobně jako planety hvězdu. Nově objevená galaxie Antlia 2 se nachází z pohledu od Slunce za galaktickým jádrem a má extrémně nízkou hustotu, zároveň je však jedna z největších galaxií, které Mléčnou dráhu obíhají.
Galaxie Antlia 2 (Ant 2) patří mezi trpasličí galaxie, které podle teorie typicky vznikaly dříve než velké galaxie jako je Mléčná dráha, u kterých vědci předpokládají vznik slučováním menších objektů. Oproti jiným trpasličím galaxiím je však nově objevená Antlia 2 obří, její velikost je srovnatelná s Velkým Magellanovým oblakem (Large Magellanic Cloud, LMC), který je největší z galaxií obíhajících Mléčnou dráhu. Od ostatních trpasličích galaxií se však Antlia neliší jen velikostí, ale zejména svou nízkou zářivostí - oproti LMC vydává až 10 000x méně světla. Vědci doposud neví, proč se Antlia 2 tolik liší od ostatních galaxií a jakým mechanismem se do tohoto stavu dostala. Aktuální teorie o evoluci galaxií totiž existenci Antlia 2 vysvětlit nedokáží. Nejjednodušším vysvětlením je, že Antlia 2 je gravitačně roztahována Mléčnou drahou, čímž je zvětšován prostor mezi jejími hvězdami a nafukována velikost galaxie. V podobných známých případech však dochází k následnému semknutí zbývajících hvězd v galaxii a jejímu smrštění, nikoli nafouknutí, jako je tomu u Antlia 2. Dalším možným vysvětlením by podle vědců mohlo být nafouknutí malé galaxie intenzivním zrodem nových hvězd. Exploze supernov a silný hvězdný vítr by pak odfoukly množství mezihvězdných plynů, které by tak oslabily celkovou gravitaci a soudržnost galaxie. Určitou roli by v celém procesu mohla hrát také temná hmota, která by měla zajišťovat soudržnost běžné hmoty v galaxiích. Pokud se tomu tak u galaxie Antlia 2 neděje, bude možná třeba revidovat, co o temné hmotě zatím víme.
Galaxie | Vzdálenost od Slunce, světelné roky |
Velikost průměr, světelné roky |
---|---|---|
Canis Major Dwarf | 42 000 | 4 892 |
Sagittarius Dwarf | 65 000 | 10 000 |
Ursa Major III | 42 000 - 100 000 | 20 |
SagDSG | 70 000 | 10 000 |
Draco II | 70 000 | 130 |
Segue 1 | 75 000 | 196 |
Tucana III | 82 000 | 294 |
Hydrus 1 | 90 000 | 326 |
Carina III | 91 000 | 196 |
Reticulum II | 98 000 | 98 |
Triangulum II | 98 000 | 228 |
Cetus II | 98 000 | 98 |
Ursa Major II Dwarf | 98 000 | 913 |
Segue 2 | 114 000 | 111 |
Carina II | 117 000 | 594 |
Coma Berenices | 143 000 | 228 |
Boötes II | 150 000 | 333 |
Boötes III | 150 000 | 1 630 |
Tucana IV | 157 000 | 815 |
Velký Magellanův oblak | 163 000 | 14 000 |
Grus II | 173 000 | 388 |
Tucana V | 179 000 | 98 |
Ursa Minor Dwarf | 196 000 | 1 305 |
Boötes I | 196 000 | 980 |
Malý Magellanův oblak | 200 000 | 7 000 |
Sagittarius II | 219 000 | 2 610 |
Tucana II | 228 000 | - |
Horologium II | 254 000 | 294 |
Draco Dwarf | 260 000 | 2 700 |
Pisces I | 261 000 | - |
DES | 264 000 | - |
Sculptor Dwarf | 290 000 | |
Pegasus IV | 293 000 | 267 |
Sextans Dwarf | 294 000 | 8 400 |
Eridianus III | 294 000 | - |
Virgo | 297 000 | - |
Reticulum III | 300 000 | - |
Carina Dwarf | 330 000 | 1 600 |
Horologium I | 326 000 | - |
Kim 2/Indus I | 326 000 | - |
Phoenix II | 326 000 | 163 |
Ursa Major I Dwarf | 330 000 | - |
Aquarius II | 352 000 | 1 044 |
Pictoris | 375 000 | - |
Crater II | 383 000 | 7 175 |
Grus I | 391 000 | - |
Hydra II | 417 000 | 457 |
Antlia II | 405 000 | 14 000 |
Hercules | 440 000 | 2 283 |
Fornax Dwarf | 457 000 | 1 957 |
Crater/Laevens I | 473 000 | 196 |
Canes Venatici II | 506 000 | 978 |
Leo IV | 520 000 | 850 |
Pisces II | 585 000 | 391 |
Leo V | 585 000 | 848 |
Columba I | 590 000 | 685 |
Leo II | 690 000 | 1 160 |
Indus II | 698 000 | 1 174 |
Pegasus III | 701 000 | 359 |
Canes Venatici I | 718 000 | 6 523 |
Leo I | 815 000 | 1 631 |
Cetus III | 819 000 | 587 |
Eridanus II | 1 194 000 | 890 |
Leo T | 1 370 000 | 1 174 |