Sonda InSight měla štěstí, přistála ve vhodném prostředí, NASA ale neví, kde přesně se nachází

Po přistání modulu InSight na povrchu Marsu se vědci ihned pustili do zkoumání prostředí, ve kterém se sonda aktuálně nachází. Z prvních snímků to vypadá, že se nachází v kráteru zaplněném pískem a dalším materiálem. Zatím není zřejmé jak je kráter veliký ani hluboký, jsou to nicméně dobré zprávy pro sondu HP3, která se má zavrtat pod povrch a měřit chvění pocházející z nitra planety i z dopadu meteoritů.

InSight, fotka po přistání

InSight, fotka po přistání Jedna z prvních fotografií pořízená sondou InSight na povrchu planety Mars. Pořídila ji kamera umístěná na zatím ještě stále složeném robotickém rameni.



Podle operátorů mise v JPL zatím není zřejmé, kam přesně v oblasti Elysium Planitia sonda InSight dosedla. Vědci tak sondu vlastně teprve hledají, nejde však o žádný velký problém, se sondou bez problémů komunikují a je pouze otázkou času než bude přesně lokalizována. 

Na čtvrtek byl plánován přelet orbitální sondy, která by InSight vyfotografovala z oběžné dráhy, nicméně sonda nedosedla přesně v centru plánované přistávací zóny a orbitální sonda ji zřejmě neuvidí.

S pomocí jednoho z instrumentů na palubě modulu InSight už nicméně byla odhadnuta oblast na okruh s průměrem 5 kilometrů. Pomoci by měl také instrument RISE, který pomocí rádiových signálů sond na oběžné dráze pomůže určit zeměpisnou výšku a šířku modulu InSight na přesnost asi 100 metrů. S lokalizací pomůže také kamera na robotickém rameni po jeho vztyčení, když nasnímá detailněji okolí - vědci potom budou moci porovnávat tyto snímky s už existujícími detailními snímky z oběžné dráhy.

Operátoři mise očekávají, že nejpozději 6. prosince bude sonda InSight lokalizována a vyfotografována orbitální sondou, při jednom z dalších přeletů nad oblastí. Tým operátorů mise se však přece jen pokouší to dokázat dříve některou z cest, které mají k dispozici.

Mise InSight

Průběh mise InSight

  • 5. května 2018: start ze Země (raketa Atlas V):
  • 26. listopadu 2018: přistání na Marsu
  • místo přistání: Elysium Planitia (rovníková oblast)
  • plánovaná délka mise: 2 roky (pozemské) na Marsu
  • 19. prosince 2018: umístění seismometru SEIS na povrch planety
  • 28. února 2019: vypuštění malé sondy HP3, která se zavrtala pod povrch
  • 7. března 2019: zaseknutí sondy HP3 a konec jejích operací
  • 6. dubna 2019: první detekovaný otřes z nitra planety

Vybavení sondy InSight

  • váha sondy při přistání: 358 kg
  • rozměry: 6,1 × 2,0 × 1,4 m
HP3 InSight měří teplotu Marsu pomocí malé podpovrchové sondy HP3, která se měla zavrtat až 5 metrů hluboko. Bohužel, krátce po vypuštění se sonda HP3 zasekla a zůstává zaseknutá. Sondu pro misi dodala Německá vesmírná agentura DLR a půjde o první takto hluboký vrt mimo Zemi. SEIS Instrument SEIS (Seismic Experiment for Interior Structure) měří aktivitu v nitru planety. Kromě zemětřesení (marsotřesení) zkoumá, jaký vliv mají dopady meteoritů na vnitřek planety. Instrument pro misi dodala francouzská vesmírná agentura CNES. TWINS Dále je sonda vybavena meteorologickou stanicí na pozorování větru a teplot v místě přistání, kterou vyvinula Španělská agentura Centro de Astrobiología. RISE Přístroj RISE (Rotation and Interior Structure Experiment) je navržený pro přesné měření rotace planety pomocí radiových signálů. Pomocí zjištěných informací budou vědci moci přesněji určit velikost jádra planety a její strukturu. Mimo výše zmíněné vědecké přístroje je sonda InSight vybavena ještě solárními panely a robotickým ramenem o délce 2,4 metrů. Na rameni i na palubě sondy jsou umístěny barevné kamery. Design samotné sondy vychází z dřívější mise Phoenix, která na Marsu operovala v roce 2008.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie InSight

Seismometr sondy InSight zaznamenal v březnu na Marsu 2 silné otřesy

Během března se v oblasti Cerberus Fossae na Marsu vyskytly dva výraznější otřesy o síle 3,1 a 3,3 na Richterově stupnici. Zachytila je stacionární sonda InSight svým přístrojem SEIS. Otřesy o podobné síle a se stejným epicentrem už sonda zaznamenala před jedním marsovským rokem (2 roky na zemi).

Data z mise InSight pomohla vědcům odhadnout velikost jádra Marsu

Mars je po Zemi a Měsíci třetí objekt, u kterého se podařilo změřit velikost jeho jádra. Pomohly k tomu data ze sondy InSight, která zkoumá otřesy planety. Pomocí těchto seismologických dat vědci odhadli poloměr planetárního jádra na zhruba 1 850 kilometrů, tedy asi polovinu jádra zemského.

Měsíce Marsu možná vznikly z jediného tělesa

Planeta Mars má dva malé měsíce: Phobos (průměr 22 km) a Deimos (průměr 12 km). Na rozdíl od našeho kulatého Měsíce mají však výrazně nepravidelný tvar, podobně jako drobné planetky. To vědce v minulosti vedlo k úvahám o tom, zda se ve skutečnosti nejedná o gravitací zachycené planetky. Podle nové studie publikované v magazínu Nature Astronomy by ale mohly být oba měsíce zbytky po jiném, větším tělese.

Po dalším neúspěšném pokusu o zavrtání krtka pod povrch Marsu jej vědci prohlásili za mrtvého

Stacionární sonda InSight s sebou na Mars v roce 2018 přivezla podpovrchovou tepelnou sondu HP3. Ta se po dva roky pokoušela zavrtat pod povrch planety, aby mohla změřit její teplotu. Nevhodný povrch tomu však při opakovaných pokusech bránil - z plánovaných 5 metrů se sonda dostala pouze do půl metru. Po posledním neúspěšném pokusu během posledního víkendu tak vědci prohlásili tuto část mise za neúspěšnou.

NASA prodloužila misi Juno u planety Jupiter a InSight na Marsu

Panel odborníků NASA po zvážení potenciálních dalších vědeckých přínosů misí Juno a InSight doporučil jejich prodloužení. Obě sondy jsou zatím v pořádku a funkční, i když už se blíží ke konci plánovaného trvání jejich misí, případně jej už překročily.

Krtek už je celý zavrtaný pod zemí. Malá sonda se příští rok znovu pokusí proniknout 5 metrů pod povrch Marsu

Sonda HP3 přezdívaná Krtek se po dlouhých měsících neúspěšných pokusů zavrtala celá pod povrch Marsu. Malé zařízení, které má za úkol měřit teplotu v nitru planety, narazilo na problém, když složení zeminy v místě přistání neodpovídalo předpokladům, pro které bylo vyvinuto. K finálnímu zavrtání nakonec výrazně pomohlo robotické rameno hlavní sondy InSight.

Zatmění Slunce na Marsu dokáže hýbat se seismometrem sondy InSight

Podobně jako na Zemi, i na Marsu lze pozorovat zatmění Slunce, vypadá ale trochu jinak. Nečekaný zážitek zaznamenává při zatmění stacionární sonda InSight - při zakrytí Slunce měsícem Phobos se jeden z jejích instrumentů nečekaně naklání.