Astronomové objevili v Kuiperově pásu zatím nejvzdálenější pozorovaný objekt
Mezinárodní astronomická unie v pondělí oznámila objev doposud nejvzdálenějšího pozorovaného objektu ve sluneční soustavě. Jde o planetku 2018 VG18 (s neoficiální přezdívkou FarOut), která byla pozorována teleskopy Magellan (Čile) a Subaru (Havaj) ve vzdálenosti 120 AU. Jde o další nově objevené masivní těleso v této oblasti v tomto roce, v říjnu byl oznámen objev planetky 2015 TG387, která se na své oběžné dráze dostává nejdále od Slunce.
Planetka 2018 VG18 Snímky z teleskopu Subaru z listopadu 2018, na kterých byla objevena nová planetka 2018 VG18.
Tým astronomů, který za objevem stojí (Scott S. Sheppard, David Tholen a Chad Trujillo), se dlouhodobě věnuje pozorování těles v Kuiperově pásu. Hledají v něm známky po doposud neobjevené masivní deváté planetě sluneční soustavy. Toto teoretické těleso několikrát větší než Země by mohlo být příčinou deformovaných oběžných drah pozorovaných u menších planetek jako je například v říjnu objevená 2015 TG387 s neoficiálním označením Goblin. Nově objevená planetka 2018 VG18 byla poprvé pozorována 10. listopadu japonským teleskopem Subaru na Havajských ostrovech. Její objev byl potom potvrzen druhým pozorováním teleskopem Magellan 5. prosince. Dosavadní pozorování zatím nestačí k upřesnění oběžné dráhy tělesa, není tedy zřejmé, zda má podobně extrémně eliptickou oběžnou dráhu jako 2015 TG387. Podle astronomů by mohla mít planetka 2018 VG18 kulovitý tvar a kolem 500 kilometrů v průměru.
Největší objekty v Kuiperově pásu
Kuiperův pás je oblast na okraji sluneční soustavy ve vzdálenosti od 30 do 50 AU od Slunce (1 AU je vzdálenost Země od Slunce). Tento pás asteroidů je výrazně větší a masivnější než pás mezi planetami Mars a Jupiter. Kromě drobných těles se v Kuiperově pásu nachází množství větších objektů, z nichž některé jsou klasifikovány jako trpasličí planety.
| Objekt | Klasifikace | Velikost průměr v km |
Vzdálenost AU |
Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| Pluto | trpasličí planeta | 2 370 | 30-49 | největší těleso v Kuiperově pásu |
| Eris | trpasličí planeta | 2 326 | 38-98 | nejmasivnější těleso v Kuiperově pásu |
| Haumea | trpasličí planeta | 1 595 | 35-52 | |
| 2007 OR10 | potenciální trpasličí planeta | 1 535 | 33-101 | |
| Makemake | trpasličí planeta | 1 430 | 39-53 | |
| Quaoar | potenciální trpasličí planeta | 1 070 | 42-45 | |
| Sedna | potenciální trpasličí planeta | 995 | 76-888 | |
| 2002 MS4 | planetka | 934 | 36-48 | |
| Orcus | planetka | 910 | 31-48 | |
| Salacia | planetka | 854 | 37-47 | |
| 2003 AZ84 | planetka | 772 | 32-47 | |
| 2014 EZ51 | planetka | 770 | 41-64 | |
| 2015 RR245 | planetka | 770 | 34-129 | |
| 2002 AW197 | planetka | 768 | 41-54 | |
| 2003 OP32 | planetka | 735 | 39-48 | |
| Varda | planetka | 705 | 40-53 | |
| 2005 RR43 | planetka | 702 | 37-49 | |
| 1995 SM55 | planetka | 701 | 37-46 |
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Kuiperův pás
Nezvyklý tvar planetky Arrokoth by mohl být výsledkem zahřívání Kuiperova pásu
Planetka Arrokoth, známá také jako Ultima Thule nebo 2014 MU69, zřejmě v prvních 100 milionech let od svého vzniku výrazně změnila svůj tvar. Tvar planetky připomínající sněhuláka s dvěma zploštělými koulemi je zřejmě výsledkem úniku plynů. Vyplývá to ze studie vědců z Chinese Academy of Sciences a Max Planck Institute for Solar System Research publikované v magazínu Nature Astronomy.
Sluneční soustava mohla dostat svou dnešní konfiguraci planet krátce po svém vzniku
Sluneční soustava vznikla z oblaku prachu, který zbyl v okolí Slunce po jeho vzniku před 4,6 miliardami let. Z tohoto oblaku se zrodily planety, jejich měsíce i další drobné objekty jako planetky a komety. Donedávna se předpokládalo, že aktuální rozložení planet a dalších objektů ve sluneční soustavě se ustálilo zhruba 700 milionů let po vzniku soustavy, podle nové studie to však mohlo být výrazně dříve.
Za oběžnou dráhou Neptunu bylo nalezeno víc než sto nových velkých planetek
V datech z Dark Energy Survey (DES) se vědcům podařilo identifikovat na 300 planetek, které obíhají Slunce za oběžnou drahou planety Neptun. Je mezi nimi také více než stovka nově objevených objektů patřících do sluneční soustavy, o kterých doposud nikdo nevěděl.
Čína chystá vesmírnou misi na okraj sluneční soustavy, a také k Neptunu
Čínská vesmírná agentura by chtěla realizovat vesmírnou misi podobnou dvojmisi Voyager, která by prozkoumala okraj sluneční soustavy. Podobně jako u Voyageru by byly do vesmíru vyslány dvě sondy, jejichž úkolem má být průzkum vzdálených oblastí daleko od Slunce. Jedna ze sond by navíc proletěla kolem Neptunu a vypustila do jeho atmosféry malou sondu. Na rozdíl od amerických sond by jedna z čínských družic zamířila do tzv. ocasu sluneční soustavy, který doposud nebyl prozkoumán.
celý článekPlanetka v Kuiperově pásu s dočasným označením Ultima Thule dostala nové jméno: Arrokoth
1. ledna 2019 prozkoumala vesmírná sonda New Horizons zatím nejvzdálenější objekt, planetku 2014 MU69. Ta byla doposud neoficiálně označovaná také jako Ultima Thule, podle nejvzdálenějšího místa na severu zmiňovaného starými Řeky. Nově má tento objekt také oficiální označení Mezinárodní astronomické unie: Arrokoth, podle indiánského výrazu pro oblohu.
Enceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracování
Výzkum těles sluneční soustavy je dlouhodobá záležitost. Planetární mise existují dlouhou dobu jen na papíře, potom následují dlouhé roky vývoje, cesty a samotný vědecký průzkum je pouze špičkou ledovce. NASA nyní vybrala několik konceptů zcela nových misí, které pomůže financovat, aby byly rozpracovány v konkrétní plány. Mnohé z těchto misí nebudou nikdy realizovány, některé však jistě ano.
Šišatá trpasličí planeta Haumea má kruhový prstenec, co formuje jeho oběžnou dráhu?
Haumea je jedna z pěti oficiálně uznávaných trpasličích planet ve sluneční soustavě. Slunce obíhá daleko v Kuiperově pásu za oběžnou drahou Pluta. Haumea má nezvykle šišatý tvar, na svojí oběžné dráze však má zdánlivě kruhový prstenec, nejvzdálenější známý od Slunce. Pomocí počítačových simulací se vědci pokusili zjistit o tomto prstenci více informací.